Ukradené dětství Kamily

Ukradené dětství Kamily je čerstvá novinka autorky Danky Šárkové. Je to opravdu krásný příběh, který má hloubku a vás si určitě získá stejně jako mě.  Hltala jsem ho tak, že jsem za pár hodin byla na konci knihy.

Kamila se narodí do silně věřící rodiny, kde má vše svůj pevný řád. Tatínek jí nesnáší, protože se nenarodila jako kluk. Mučí psychicky i fyzicky nejen maminku, ale i ji, malou Kamilku. Do deseti let vyrůstala malá u babičky s dědou, ale později se musela odstěhovat k tyranskému otci a matce, která už je jen chodící šedivou troskou. Maminka se nechává naprosto ovládat zlým manželem, vojákem z povolání, který praktiky z vojny využívá neustále i doma na ženě a dceři. Proto Kamila odpočítává dny, kdy jí bude osmnáct a bude moci z tohoto domu zla zmizet. Matka jí totiž dává za vinu vše. To, že se narodila, jim prý zničilo život. Kamila si tajně po brigádách šetří a spřádá plán, jak hned po maturitě zmizí do Thajska. Alespoň na pár měsíců. Když cestuje po jihovýchodní Asii jen s batohem na zádech, poznává, že mladí lidé žijí jinak, než je ona zvyklá. Jsou svobodní, milují se, přátelí se muži s ženami. Mohou cokoliv, co je napadne. Kamila dokonce objevuje i jiné víry, než katolické a obdivuje krásu míst, která spolu s přáteli navštíví. Zatímco si ona užívá, doma se situace vyostřuje…

„

Prosím, moc se bojím, mohl bys na mě být hodný?“ poprosila. (…)  „Už jsi párkrát šukala ty děvko, tak už víš, jak na to, ne? Neboj, naučím tě všechny prasárny, co mám rád, abych z toho něco měl, když už mi tě rodiče prodali.“ (…)

„Pozdrav svého pána! Tak dělej, zasalutuj mu!“ (…)

„Ano, pane.“

„Strč si ho do huby, to je rozkaz.“

 

Musím říct, že se kniha četla lehce, děj jde rovnou k věci, nemá žádné zdlouhavé pasáže, navíc je velice zajímavý, místy krutý, bolestný, ale zároveň krásný. Cestování po Thajsku a jiných zemích jsem si opravdu užívala a moc se mi líbilo, jak je okolí reálně popsané. Obdivuji odvahu jak autorky, která podobnou cestu absolvovala, tak i románové Kamily, že se do toho vrhla rovnýma nohama a odjela sama do neznáma. Navíc nikdy v cizině nebyla, většinu života byla jen zavřená doma nebo hlídaná tyranským otcem na každém kroku. Jako bych jihovýchodní Asii navštívila spolu s Kamilou. Viděla jsem (nejen) tu nádheru.

Ukradené dětství Kamily je podle mého jedna z nejlepších českých knih, co jsem letos četla. Určitě je nejlepší tohoto žánru. Je čtivá, je plná sebeuvědomění, Kamila se v ní postupně mění, dospívá, stává se z ní sebevědomá žena. Objevuje svět a odpoutává se z okovů svého otce. Snaží se užívat života, i když ví, že doma ji čeká realita. Krutá realita. Ale ona vezme osud do vlastních rukou, nechce jen nečinně přihlížet a jedná.

Román má hloubku, je silný a plný života. Přináší nám určité poselství, je výborně napsaný a já jsem velice mile překvapená. Doporučuji ho všemi deseti. Už jsem zmínila obálku? Je nádherná, že? Navíc vystihuje všechno, co kniha obsahuje.

 

 

 

 

 

 

 

Moc děkuji autorce Dance Šárkové za recenzní výtisk.

Kniha vyšla v nakladatelství Anahita.

Ukradené dětství Kamily koupíte zde.