Anotace:
Příběh líčí důvěrným a zároveň velmi prostým způsobem životní peripetie
ženy z generace Husákových dětí, se všemi jejími vzlety i bolestnými pády od
její první vzpomínky, až do současnosti. Laskavě a humorně vypráví o okamžicích
lidského štěstí i neštěstí, o hledání odpovědí na důležité otázky, o ceně a síle přátelství, lásky a humorného nadhledu, o nalézání
sama sebe i o tom, že ke skutečnému štěstí nakonec stačí tak málo - jen chtít,
otevřít oči, věřit si, snít, a nikdy se nevzdat.
Přijměte přátelské pozvání a pojďte se projít bezstarostným dětstvím, pobavit četnými úskalími dospívání, prožijte nečekané životní události i promarněné šance, znovuzrození z popela, nechte se strhnout nezapomenutelně krásnými i bolestnými zážitky, ve kterých hrdinka Příběhu postupně dozrává v sebevědomou ženu, partnerku a matku. A kdo ví? Možná zjistíte, že tahle úsměvná kniha je tak trochu i o Vás...
Přijměte přátelské pozvání a pojďte se projít bezstarostným dětstvím, pobavit četnými úskalími dospívání, prožijte nečekané životní události i promarněné šance, znovuzrození z popela, nechte se strhnout nezapomenutelně krásnými i bolestnými zážitky, ve kterých hrdinka Příběhu postupně dozrává v sebevědomou ženu, partnerku a matku. A kdo ví? Možná zjistíte, že tahle úsměvná kniha je tak trochu i o Vás...
Příběh je kniha, kterou si autorka D. D. Gabrová
vydala samonákladem pomocí projektu Hithit.
Ilustrace do ní nakreslila její dcera. Kniha mě zaujala právě obrázky a svou nápaditou
obálkou. Když mi ji autorka nabídla k recenzi, postrádala jsem anotaci
(která byla posléze doplněna), takže jsem netušila, do čeho vlastně jdu. Ale po
přečtení mi to došlo. Ono není jednoduché tento Příběh vtěsnat do anotace.
Protože se prostě jedná o život. Celý Příběh života (autorky?) od narození až
do přítomnosti a jeho postřehy z něj.
„
|
Dnes ráno našly děti od nás z domu
pod schodama do sklepa chcíplýho čerta! Kluci do něj opatrně píchli klackem a
ukázalo se, že ten zdechlej čert asi ještě trochu žije. Tak jsme běželi pro
rodiče, poradit se, co s tím. Moc se smáli a šli to zařídit… Doma si pak naši
potichu šeptali, že ten čert měl opici jak z praku. To teda vážně nechápu!
Naši někdy říkají úplný nesmysly… Já toho zdechlýho čerta náhodu viděla na
vlastní oči a žádnou opici s sebou teda vážně neměl. A kde by ji tak asi
vzal? U nás žádný opice nežijou a ZOO tady nemáme. Ani žádnej prak u sebe
neměl, jen zlomený vidle z papíru. Nejsem přece slepá.“
Když
tak nad tím přemýšlím, ani vlastně nevím, jak se hlavní postava, vypravěčka,
jmenuje. Ale říkejme jí D. D. J Příběh
začíná krásně dětským vyprávěním, jakoby to opravdu psalo malé dítě. Děj je v tu
dobu nádherně nevinný a úsměvný svým dětským pohledem na svět. To se mi moc
líbilo. Je to takové pohlazení na duši. Když čtenář pokračuje dále přes pubertu
až do dospělosti, neustále se něco děje a vy se nenudíte. Autorka vypráví vše s nadhledem
a humorem sobě vlastním. Později jsou některé dny a týdny života nudnější a
zdlouhavější, třeba popisy z práce, co všechno se tam dělo, jaké tam byly
vztahy atd. Ale to k životu vlastně patří. D. D. hledá i dále své štěstí
na světě a občas se v tom pěkně babrá, ale vždycky se dokáže postavit na
nohy, vzchopit se a pokračovat dál.
Příběh je úsměvné, milé čtení ze života, které vám mnohokrát vykouzlí úsměv na tváři.
Zavzpomínáte u něj na léta před revolucí, jak to chodilo „tenkrát“ za Husáka. S D.
D. dojdete až k 17. listopadu 1989 a budete s ní zvonit klíči na
Václaváku. Poté budete zkoušet podnikat a hledat tu pravou lásku. Pokud si
chcete přečíst román (podle mě autobiografický, ale kdo ví?) ze života jedné
obyčejné české dívky a později ženy se dvěma dětmi, chcete se odreagovat a
zasmát, pak si určitě Příběh nenechte ujít.
Moc
děkuji autorce knihy, D. D. Gabrové, za recenzní výtisk.
Knihu
koupíte například zde.
Na léta před revolucí sice vzpomínat nemůžu (jsem ročník 2000), ale ráda si o nich čtu. :)
OdpovědětVymazatUrčitě doporučuju. Autorka opravdu popisuje, jak to přesně bylo. :-)
Vymazat