pátek 27. září 2019

Matčina hra

Emily miluje Adama. Adam miluje Emily. Jak prosté. Ale je tady někdo, kdo lásce nepřeje a snaží se překazit svatbu stůj co stůj. A ten někdo je Adamova matka....nebo to bylo úplně jinak?

Hned na začátek musím podotknout, že jsem fascinovaná. Z knihy, od které jsem neočekávala zhola nic, jen prostě čtení na večer, jsem dostala to, po čem mé čtenářské srdce bažilo už dlouho. A to je skvělý zážitek a stránky, od kterých jsem se jen těžko odtrhávala. 
Když se Emily seznámí s Adamem, nehledá partnera, natož budoucího manžela, ale stane se. Za nedlouho tvoří pár a je na čase, seznámit se s rodiči. U Emily je to jednoduché, ale s Adamovou matkou je trochu potíž. Už od prvního setkání je jasné, že v ní Emily nenajde spojenkyni, ani milující druhou matku. Adamova matka je plně závislá na svém synovi a Emily jen tiš trpí. Přece jen, znají se tak krátce, jak vážné to mezi nimi může být?
Ovšem osud si přeje něco jiného a velmi brzy se začíná plánovat svatba. A začínají vylézat první kostlivci ze skříní. Adamova bývala přítelkyně, která zemřela krutou náhodou je jen jedním z nich.
Na odkrytí karet dochází na rozlučce, které se účastní všechny Emiliny přítelkyně, bohužel i její bývalá tchýně, která na ni pozve Emilinu kamarádku. Ovšem bývalou kamarádku, se kterou má Emily nevyřízené účty a začíná jít do tuhého, Adamova matka nepokrytě přiznává, že svatbě zabrání stůj co stůj a Emily tuší, že přesvědčit Adama, že jeho matka je šílená, nebude nic jednoduchého.
Adamova matka neváhá sáhnout po jakékoli psychické zbrani, aby svatbě zabránila a Adama dostala od Emily co nejdál. Neštítí se absolutně ničeho a od nevinných narážek přechází do přímého útoku a svatba se odkládá.
Ale Emily má jeden trumf v rukávu, kterým Adama k sobě připoutá. Čeká jeho dítě, které se narodí navzdory nenávisti jeho matky.
Myslíte si, že je to všechno tak jednoznačné? Opravdu si myslíte, že by autorka vymyslela tak plytký příběh, nad kterým budou plesat miliony nadšených čtenářů?

Jsem absolutně nadšená! To píšu bez uzardění a stojím si za tím. Ano, myslela jsem si, že znám celou pravdu příběhu, vím, kdo je tady padouch a kdo oběť. Jak krutě mě autorka Sandie Jonesová vyvedla z omylu.
Od prvních stránek mi byl hlavní protagonista Adam nesympatický. Přišel mi nabubřelý, panovačný a samolibý a to se mi závěrem jen potvrdilo. Na druhé straně tady máme Emily, která se ho držela zuby nehty, i přes to, jaký byl maminčin mazánek a jak moc podléhal matčiným vrtochům.
Do hry vstoupil i Adamův bratr James a tomu jsem fandila, i když mu Emily ve své zaslepenosti nedala žádnou šanci.
Stánky ubíhaly zběsilým tempem a já jsem nedostala ani sebemenší prostor pro nudu. Naopak, autorka mě udržela naprosto čilou a hltající každé její slovo.
Závěr snad byl malinko přitažený za vlasy, ale no a co? Je to fikce a to nesmírně zdařilá a překvapivá, přesně taková, jakou u psychothrillerů očekávám.
Takže za mě velký palec nahoru a pevně doufám, že se dočkáme i dalších knih této spisovatelky, neboť český čtenář by neměl být ochuzen o další skvělý příběh.

Děkuji Nakladatelství Grada za recenzní výtisk.

Kniha:     Matčina hra
Autor:     Sandie Jonesová
Vydal:    Grada
V roce:   2019
Stran:    352

1 komentář:

  1. Tak to si píšu do seznamu knih, které chci přečíst.

    OdpovědětVymazat