středa 31. července 2024

Vypravěčka z Osvětimi

 


Působivý román o síle příběhů, které dávají naději a vůli přežít…


Etty je známá spisovatelka a žije poklidný život v luxusním bytě na břehu Seiny v Paříži. Píše se rok 1940 a nakladatel jí sdělí, že už jí nesmí knihy vydávat, protože je židovského původu. Etty přežívá, jak může, ale v roce 1942 ji zatknou, odvezou do tábora Drancy a poté do Osvětimi. I když se mnohokrát ocitne tváří tvář smrti, nevzdává se a rozhodne se svým vyprávěním a nadáním vymýšlet příběhy, udržet při životě i ostatní přátelé okolo ní. Ve své fantazii přenáší všechny spolubydlící do krásného světa a dává jim naději v lepší zítřky. A když je žití čím dál tím těžší, dává si slib, že musí přežít, aby o všech těch hrůzách napsala. Aby celý svět věděl, co se stalo a nikdo nikdy nezapomněl a nedopustil, aby se to stalo znovu.

 

Něco na ni zařval německy a pak ukázal na velký komín tyčící se nad budovami vedle nás. Stoupal z něj hustý kouř. Slyšela jsem, jak někdo za mnou zděšeně zalapal po dechu, a přemýšlela jsem, co ten muž asi řekl, že to vyvolalo takovou reakci. Jedna věc byla okamžitě zřejmá: abych tady dokázala přežít, musím se rychle naučit aspoň trochu německy.“

 

 


Drsný, zdrcující, krutý, bolestný, ale zároveň velmi poučný a mistrně napsaný. Takový je román Vypravěčka z Osvětimi. Příběh, jak autorka sama píše, se skládá ze střípků skutečných událostí a historická část je samozřejmě reálná. Knih o holocaustu je napsáno opravdu mnoho, a nikdy jich nebude dost, protože každý příběh je jiný, každý je jedinečný, každý popisuje život někoho jiného, z jiné perspektivy. Proto je potřeba je všechny číst. Abychom vyslyšeli autorčino poselství z knihy: „Nikdy nesmíme zapomenout, že došlo k holocaustu, abychom zabránili jeho opakování.“

Vypravěčka z Osvětimi je jedinečná tím, že ukazuje, jak si lidé dokázali, i v tak těžkých časech, vnést do života něco trošku hezkého, příjemného. Že se, alespoň občas, snažili trošku se rozesmát, aby přežili. A co je důležité, věřili v lepší zítřky, protože ty jim dávaly naději a víru, že bude lépe a že ty hrůzy mohou přežít a dočkat se „normálního“ života. Přečtěte si tento román, je čtivě napsaný, zacloumá vašimi emocemi a vezme vám dech. Nikdy nesmíme zapomenout, co se stalo.

 

Moc děkuji nakladatelství COSMOPOLIS za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.





1 komentář:

  1. Mně se kniha taky moc líbila. Byla tak laskavá v místě kde laskavost neexistovala....

    OdpovědětVymazat