Působivý román o síle příběhů, které dávají naději a vůli přežít…
Etty je známá spisovatelka a žije poklidný život v luxusním
bytě na břehu Seiny v Paříži. Píše se rok 1940 a nakladatel jí sdělí, že
už jí nesmí knihy vydávat, protože je židovského původu. Etty přežívá, jak
může, ale v roce 1942 ji zatknou, odvezou do tábora Drancy a poté do
Osvětimi. I když se mnohokrát ocitne tváří tvář smrti, nevzdává se a
rozhodne se svým vyprávěním a nadáním vymýšlet příběhy, udržet při životě i
ostatní přátelé okolo ní. Ve své fantazii přenáší všechny spolubydlící do
krásného světa a dává jim naději v lepší zítřky. A když je žití čím dál
tím těžší, dává si slib, že musí přežít, aby o všech těch hrůzách napsala. Aby
celý svět věděl, co se stalo a nikdo nikdy nezapomněl a nedopustil, aby se to
stalo znovu.
„ |
Něco na ni
zařval německy a pak ukázal na velký komín tyčící se nad budovami vedle nás.
Stoupal z něj hustý kouř. Slyšela jsem, jak někdo za mnou zděšeně zalapal
po dechu, a přemýšlela jsem, co ten muž asi řekl, že to vyvolalo takovou
reakci. Jedna věc byla okamžitě zřejmá: abych tady dokázala přežít, musím se
rychle naučit aspoň trochu německy.“
Drsný, zdrcující, krutý, bolestný, ale zároveň velmi poučný
a mistrně napsaný. Takový je román Vypravěčka z Osvětimi. Příběh, jak autorka
sama píše, se skládá ze střípků skutečných událostí a historická část je
samozřejmě reálná. Knih o holocaustu je napsáno opravdu mnoho, a nikdy jich
nebude dost, protože každý příběh je jiný, každý je jedinečný, každý popisuje
život někoho jiného, z jiné perspektivy. Proto je potřeba je všechny číst.
Abychom vyslyšeli autorčino poselství z knihy: „Nikdy nesmíme zapomenout, že
došlo k holocaustu, abychom zabránili jeho opakování.“
Vypravěčka z Osvětimi je jedinečná tím, že ukazuje, jak
si lidé dokázali, i v tak těžkých časech, vnést do života něco trošku hezkého,
příjemného. Že se, alespoň občas, snažili trošku se rozesmát, aby přežili. A co
je důležité, věřili v lepší zítřky, protože ty jim dávaly naději a víru,
že bude lépe a že ty hrůzy mohou přežít a dočkat se „normálního“ života. Přečtěte
si tento román, je čtivě napsaný, zacloumá vašimi emocemi a vezme vám dech.
Nikdy nesmíme zapomenout, co se stalo.
Moc děkuji nakladatelství COSMOPOLIS za recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.
Mně se kniha taky moc líbila. Byla tak laskavá v místě kde laskavost neexistovala....
OdpovědětVymazat