Hřejivé sluneční paprsky, vůně moře a nezaměnitelná chuť výborných italských dobrot. Tento letní román z celosvětově známého Positana si vás získá od prvních řádků. Julie Caplin prostě umí!
Když se Lia od maminky dozví, že její otec není vlastně její
otec, celý svět se jí zhroutí. Pak se ale sebere, sbalí kufry a vydá se do Itálie,
kde prý její pravý tatínek žije. Kontaktuje jeho manažera Raphaela, ten je ale
neoblomný. Myslí si, že je Lia jenom další bláznivá fanynka jeho klienta, který
je světoznámý herec. Když však mladá žena vystoupí v italském Positanu, se
starou fotografií její maminky s hercem Ernestem v ruce, všechno se změní.
Ernesto fotografii i Liu poznává a Raphael, který je mimochodem velmi přitažlivý,
ale trochu morous, musí přiznat, jak se věci mají.
„ |
Co
si měl člověk obléknout na setkání se svým dávno ztraceným otcem? Ta otázka
vrtala LIe hlavou posledních čtyřiadvacet hodin od chvíle, kdy ji Raphael
napsal, že má přijít za Ernestem do vily Mimosa na ranní kávu. Tentokrát jela
taxíkem, aby k němu nedorazila jako rozcuchaná, neupravená chudinka, která
přišla žebrat o almužnu. Navzdory tomu, čemu zjevně věřil Raphael Knight – měl na
lidstvo skutečně pesimistický pohled -, chtěla zjistit víc o tom, kdo doopravdy
je. Věděla jen to, že se cítí neúplná.
Julie Caplin opět nezklamala, a já si dokonce myslím, že
letní romány jí jdou nejlépe, protože předchozí román Vinice ve Francii jsem
označila za její nejlepší. I tento mě prostě uchvátil. Možná je to tím, že je
letní období moje nejoblíbenější, protože miluji moře, a všechno co k tomu
patří, ale za mě rozhodně všechny její letní romány vedou na plné čáře. Autorka
dokáže krásně popsat místní atmosféru, okolí, vůni, lidi, ale také ty výborné místní
dobroty, které si v příběhu lidé dopřávají. Až se čtenáři sbíhají sliny.
Já teda měla strašnou chuť na italskou kuchyni, hlavně na těstoviny, které se v románu
hojně konzumovaly na všechny možné způsoby.
Hlavní hrdinka mi byla sympatická, i když mi trošku chvílemi
vadilo, jak moc zanevřela na svojí matku, ani jí neodpovídala na zprávy.
Ostatní postavy byly dobře popsané, Raphael byl sice morous, ale měl k tomu
dobrý důvod, plně jsem ho chápala a sympatizovala s ním. Román je místy i
příjemně vtipný, čtivý, najde se v něm i několik zápletek, které zamíchají
kartami. Děj ubíhá velmi rychle, ani jsem se nenadála a byla na konci. Až mi to
bylo líto. Klidně bych pár kapitol v Positanu ještě strávila.
Vila v Itálii je báječný román, který vás přenese na
pobřeží Amalfi, a vy si budete užívat úžasné letní prázdniny spolu s Liou a
její novou rodinou. Určitě si knihu přečtěte, vážně stojí za to. J
Moc děkuji nakladatelství COSMOPOLIS za recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat