Můj nejlepší nepřítel

Jak to dopadne, když se najednou dozvíte, že se musíte postarat o autistického bratra svého muže, který před dvěma lety zemřel? 

Carly je mladá žena, žije v Kalifornii, má dokonalé zaměstnání mezi celebritami a už dva roky se vzpamatovává ze smrti svého snoubence. Jednoho dne se však dozví, že se o bratra jejího snoubence, Scottieho, nemá kdo starat. A tak se rozhodne odstěhovat do jednoho zapadákova v New Hampshiru a žít se Scottiem dokud mu nenajde vhodné zázemí v pečovatelském domě. Ale ten samý nápad má také nejlepší přítel jejího snoubence, Josh, kterého tenkrát nesnášela. Byl to vždycky takový holkař a rebel. Josh se nemíní z domu Scottíeho otce hnout, a tak si slíbí, že se o něj budou starat spolu, dokud mu nenajdou ten správný domov. Ono totiž pečovat o něj není vůbec jednoduché a Carly si přizná, že sama by to jen těžko zvládla. Každým dnem se víc a víc sbližují, žijí jako rodina až Carly zjistí, že se možná ani nechce stěhovat zpátky do velkoměsta.

Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Tanec smrti

 

Vzrušující, děsivé, napínavé příběhy skutečných míst v České republice. Vydejme se společně s autorkou na známá místa a přečtěte si o jejich dávné minulosti. Tragédie, osudové události, záhadné pověsti či kriminální případy. Poznejte lidské příběhy odehrávající se na hraně života a smrti.

Pověsti, mystéria, tragédie, záhady, tajemství, vraždy a legendy. Čeká vás celkem 30 tajemných příběhů, doplněných o více než 70 fotografií. Ponořte se do vyprávění o kanibalech z Třebíče, upírovi ze Žďáru, Bohučovickém poltergeistu a dalších případech.

 

„

Augustin počkal, až jeho potomci upadnou v alkoholovém opojení do spánku a ostrou břitvou všem čtyřem, včetně teprve ročního Toníčka, přeřezal tepny na zápěstí. A pak i sám sobě. Pět životů pomalu vyhasínalo ve stínu kamenné zdi, z otevřených ran na dětských ručičkách proudem vytékala krev. Těla našla 28. října 1891 žena hlídače železnice, když si krátila cestu a zakopla přitom o mrtvolku malého Václava.“

Vekslačka

 

Scarlett Wilková opět nezklamala. Tuhle knihu by si měl přečíst každý, kdo už si dobu komunismu nepamatuje. Hlavně ti, co říkají, že za komunistů bylo nejlíp! Vekslačka dokonale vystihuje doby minulé, které mnozí z nás zažili.

Když bylo Almě třináct let, psal se rok 1953. V poválečném Československu padla měna a její rodinu to zničilo. Vlivem různých rozhodnutí přišli o velkou vilu, všechny úspory a ocitli se v malinkém panelákovém bytě se dvěma babičkami. Alma si jednoho dne řekla, že takhle žít prostě nechce. Má ráda peníze a svobodu, která díky nim je. Tedy alespoň zdánlivě. Tak se postupem času postavila během totality na vlastní nohy a stala se z ní nejbohatší žena v okolí. Nosila značkové oblečení ze západu, jezdila v drahých autech a postavila dům během pár měsíců. V té době to znělo jako nereálná pohádka, kterou Alma žila. Měla všechno. Ale stejně toužila po tom, co nejde koupit. Po lásce, kterou nemohla mít…

 

„Jednoho dne mě brzy ráno probudilo bouchání na dveře. Venku byla ještě tma. Jedna z babiček šla otevřít, druhá začala křičet, nejsem si jistá která, protože ve vzpomínkách mi obě splývají v jednu. Najednou bylo v našem bytě pět mužů. Otevírali skříně a zásuvky. Po chvíli bylo na podlaze poházené oblečení, nádobí, fotografie, mé školní sešity. Dva muži posunovali nábytek a sundávali obrazy, ale příliš práce neměli, byt byl hodně malý a moc věcí jsme nevlastnily, stejně by se tam nevešly. Ti nezvaní muži odtáhli od stěny manželskou postel, na které spaly babičky, gauč, na kterém jsem spala já, lehli si na zem a dívali se na ně zespoda. „Tady tu šmelinu mají,“ prohlásil jeden z těch, kteří prohledávali zásuvky a vytáhl krabičky s novými, ještě nevybalenými nylonkami.“

 

Scarlett Wilková píše výborné historické, a vlastně i společenské, romány, zakládající se na skutečných událostech. Dokonale popisuje historii naší země, v různých obdobích. Vekslačka začíná v roce 1953 a končí zhruba v roce 2000. Mapuje celý Almin život, zažíváme s ní vzestupy, pády, ale také zrady, bolesti a trápení.

Pokračování recenze čtěte zde, v Magazínu Dobrých knih.