Dopisy, které nikdo nečetl

Jak mám vůbec začít? Jak popsat tu obrovskou bolest, kterou museli Dan se Stellou celý život nést? Možná takhle – druhou polovinu knihy jsem probrečela, tak moc je kniha silná. Tak moc mě chytla za srdce… Ostatně, už podle názvu jsem věděla, že to bude silné čtení a můj šálek čaje.

Kapitoly se střídají ve dvou časových liniích. V roce 1943, období druhé světové války, se do sebe zamilují dva mladí lidé. Nešťastně vdaná Stella a pilot amerického letectva Dan. Neustále si píší dopisy a snaží se pro sebe ukrást pár chvilek, které jsou v tomto těžkém období války moc vzácné. Dan se vždy po pár hodinách, nebo společném víkendu, vrací na dlouhou dobu bojovat. Ale pokaždé Stelle slibuje, že se pro ni vrátí. Jednoho dne ale přestane psát…

O sedmdesát let později vhazuje Dan do schránky opět dopis. Poslední. Jeden z mnoha, které odeslal, ale nikdy mu na ně Stella neodpověděla… Toto poslední psaní nachází Jess. Když si přečte všechny Danovi dopisy, rozhodne se, že se ho pokusí vyhledat a pomůže mu najít jeho ztracenou lásku…

 

                                                                                                        28. července 1943

Miláčku,

   promiň, tenhle dopis bude krátký. Je pozdě a zítra mám znovu službu jako náhradní pilot, i když mi připadá, že jsme se právě vrátili z dnešní mise. Byla to ta nejdelší a nejhorší, jakou jsem zažil. Naším cílem byl xxxxxx, a když jsme se tam dostali, zjistili jsme, že chlapci z Královského letectva tam dorazili před námi. Celé město bylo v plamenech. Dokonce i ve výšce tři tisíce metrů jsme cítili ten žár. Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx. Sledovali jsme, jak se po obou našich stranách katapultují posádky. Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx mám nejspíš štěstí, že jsem tady. Pořád na tebe myslím, i když mi to nepřináší stejný klid jako obvykle, protože vím, že on je s Tebou. Doufám, že se k Tobě chová slušně. Vůbec netuší, jaké má štěstí.

Miluji Tě. Dávej na sebe pozor. Kvůli mně.

D x

 

Já jsem z knihy úplně paf. Po všech těch letních oddechovkách, tohle bylo opravdu silné a srdce rvoucí čtení. Příběh je napůl vyprávěný běžným stylem a napůl se skládá z dopisů (viz úryvek výše), které si Dan se Stellou psali. To se mi moc líbilo. Má to určité kouzlo a dýchá na vás ze stránek ta doba. To těžké období druhé světové války. Nálety zničený Londýn, rozbořený kostel a v něm Dan… Uffff. Tak silná a opravdová láska, tolik smutku a bolesti. Zmínila jsem opravdovou lásku? J Pouto trvající až do smrti! A mně neustále tekly slzy… 

Musím zmínit také povedenou obálku, která nelze přehlédnout. Román je prostě dokonalý jak zvenku tak uvnitř. Je dokonalý ve všech směrech! A to nikdy tolik superlativy neplýtvám. Opravdu. Já to prostě tušila, ještě než kniha vyšla.  Ten závěr a ten epilog! Epilogy jsou pro mě v knihách většinou dechberoucí. A tenhle teda opravdu byl! Úplně mě rozsekal samozřejmě. Ale to už si musíte přečíst sami. Já vám mohu zaručit, že se od knihy neodtrhnete, dokud nebudete na konci. Protože příběh je prostě nejen perfektně propracovaný do sebemenšího detailu, ale také nádherný, kouzelný a srdce rvoucí.

No, a jen o knize píšu, mám chuť si ji snad přečíst znovu. J Tak moc byla překrásná! Dopisy, které nikdo nečetl se stávají mojí další TOP knihou a já si ji řadím do své TOP pětky J. Škoda, že u nás od autorky Iony Grey nevyšlo více knih. Snad to nakladatelství brzy napraví.

 

Moc děkuji Dobrým knihám za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.