Přemýšlím, jak vůbec popsat děj povídkové knihy. Mám vám
vyprávět děj každé povídky zvlášť? Nebo popsat knihu jen všeobecně? To by ale
vůbec nebylo ono! Letní dny a noci má dvanáct povídek a každá je úplně jiná.
Obsahují všechna možná témata od lásky gayů, lesbiček, fantasy žánry, cestování
časem, autismus… Za devadesát minut zabočte na sever od Stephanie Perkins je
dokonce pokračování zimní povídky z předešlého dílu Dárek z pravé
lásky. Nejvíce se mi líbily Setrvačnost od Veroniky Roth a poslední tři –
Zbrusu nová atrakce, Tisíc způsobů jak by se všechno mohlo pokazit a Mapa
perfektních maličkostí.
Rozhodla jsem se popsat děj právě poslední povídky Mapa
perfektních maličkostí. Bylo 4. Srpna, tohle datum se opakovalo už nějaký ten
pátek. Stále dokola. Markovi se zastavil svět. Už měsíc se opakuje jeden a
tentýž slunečný den a jen on o tom ví. Jako ve filmu Na Hromnice o den více.
Lidé okolo už mu připadají jako roboti nebo zombie. Přesně ví, co se stane a co
kdo řekne. Volné dny si užívá po svém, jezdí si číst do místní knihovny a
koupat se na koupaliště. Ale pak najednou potká Margaret, kterou časová smyčka
také nepohltila. Dají hlavy dohromady a snaží se přijít věcem na kloub. Kdo
smyčku spustil? Je čas omezený jen v jejich místě? Co se stane, když
letadlem odcestují někam daleko? Zjistí proč se to vše stalo?
„Bylo 4. srpna a řekl bych, že tohle datum už se nějaký ten
pátek opakovalo. Pokud mám být úplně upřímný, nejdřív jsem si té změny ani
nevšiml. Můj život mi přihrával šíleně parné letní dny, hezky jeden po druhým a
každý byl stejný jako ten předešlý… Možná někdo, kdo je o poznání pozornější a
všímavější, by tu změnu postřehl dřív.
Co můžu říct? Bylo léto. Bylo horko. A stalo se to, že se
zastavil čas. Teda ne že by se dočista zastavil. Ale zasekl se ve smyčce.“
Jako první musím vyzdvihnout tu překrásnou letní obálku a
grafické zpracování knihy. Je prostě perfektní! A ty nádherná sluníčka po
obvodu stran jen dotvářejí letní atmosféru. Každá povídka má svůj úvodní
obrázek, každý je skvělý a opravdu je potěcha pro oči knihou jen listovat.
Možná jsem v příbězích čekala víc moře a opálených těl,
možná se mi víc líbila její vánoční verze (Dárek z pravé lásky - měla asi větší kouzlo), ale přesto se mi
povídky líbily. Dvanáct letních políbení je opravdu pohodové, oddychové,
nenáročné čtení na léto všech možných žánrů. Najdou si v ní něco jak
fantasy a sci-fi čtenáři, tak romantici či dobrodruhové. Můj celkový dojem je
(hlavně díky posledním třem povídkám) dobrý. Kniha je prostě taková
letní pohodovka. J Moc děkuji Dobrým knihám
I když povídkové knihy moc nevyhledávám, tak sem tam, když mě kniha zaujme, se do ní ráda pustím. Myslím si, že zrovna letní dny a noci jsou jako stvořené na čtení pod slunečníkem :-)
OdpovědětVymazatJani, přesně tak :) Máš pravdu, taky to tak mám. :)
Vymazat