středa 26. září 2018

Tisíc dnů v Toskánsku


Toužíte po příběhu, který vás pohladí po duši, navodí příjemnou italskou atmosféru a uklidní vaši mysl? Pak je autobiografický román Tisíc dnů v Toskánsku přesně to, co potřebujete! A jako bonus dostanete skvělou lekci italštiny. J

Marlena, které všichni říkají Chou, se odstěhuje s manželem Fernandem z Benátek na malebný toskánský venkov, kraj olivových hájů, vinohradů, kde všichni milují dobré jídlo, pití a život. Seznámí se zde s Barlozzem, který jim okamžitě přiroste k srdci. To on je naučí poznávat místní tradice, jak vařit ze sezonních surovin, společně se všichni účastní sběru oliv, vína, Barlozzo jim nosí koše plné cuketových květů a hromady dalších plodin. Objevují kouzlo podzimu, kdy se sbírají kaštany a vaří se z nich všechno možné. Dokonce podniknou výpravu na lanýže nebo postaví pec a pečou chleba… Barlozzo je starý dobrák, ale také má svá tajemství, která nikdy neřekl nahlas. A tak po večerech vypráví, co zažili za války, co jedli a jak to bylo s jeho velkou životní láskou…



Žádné zdvořilůstky, dokonce ani buongiorno, rovnou se zeptá, jestli jsem dala květiny na chladné místo. A také se dožaduje informace, jak je hodlám připravit. Říkám, že nejspíš udělám omeletu a zbytek osmažím jako Bice a Monica včera večer. Vinárna nábožně ztichne a začíná se nepokojně vrtět. Mé kulinární plány plácnuté bez rozmyslu působí pobouření. Jeden po druhém se návštěvníci hospůdky nenápadně přesouvají blíže ke stolu, k němuž jsme přesedli od rozpačitých ústřicových očí.
„Ma perché non un condimento per la pasta? Proč ne jako přísadu do těstovin?“ nadhazuje muž, jehož modré saténové kšandy se statečně napínají přes mohutnou klenbu jednoduchého bílého trika a pak mizejí kdesi v zářezu pod břichem. (…)
„No, no, no. Oggi ci vogliono i fiori crudi noc un mazzo di rucola, due faglie di basilico, un pomodoro, ancora caldo dai raggi del sale, u goccio d´olio. Basta. Ne, ne, ne. Dneska si dejte syrové květy s hrstkou rokety, dvěma lístky bazalky, rajčaty vyhřátými sluníčkem a kapkou oleje. To stačí.“


Tisíc dnů v Toskánsku je autobiografický román plný chutí, smyslů, lásky, života a každodenních starostí. Obsahuje hromady výborných receptů na toskánská jídla, u kterých se vám budou sbíhat sliny. Je to příběh plný životní moudrosti, laskavý, milý, lidský… Je o krásném životě na italském venkově, kde si všichni pomáhají, a každý se zná s každým.
Román je také o dobrém jídle a pití. Ukazuje nám, jak se lze radovat z maličkostí a udělat si život krásný každý den, jak ho žít naplno a užívat si ho každým kouskem svého těla. Prostě je o tom, jak málo stačí ke štěstí. Tisíc dnů v Toskánsku je moudrá kniha, která si mě naprosto získala a pohladila mojí duši…
 

Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.
 
 
 

 

 

4 komentáře:

  1. Anonymní27/9/18

    Jéééé, to zní jako něco, co nutně potřebuju v knihovničce! Děkuju za tip! :-)
    Bebe

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, to jsem moc ráda, že jsem byla nápomocná. :-) Není vůbec za co. Hezké čtení. :-)

      Vymazat
  2. Super článok! Určite budem sledovať ďalej!:)

    OdpovědětVymazat