Dopis

Silný, dojemný příběh života dvou žen, který by klidně mohl být pravdivý. Nevěříte? Pojďte si se mnou přečíst Dopis…

Tina je vdaná žena, ale ten, kdo domů chodí s výplatou, je pouze ona. Její manžel se poflakuje, pije a pro ránu nejde rozhodně daleko. Tina chodí ještě při práci pomáhat o sobotách do dobročinného obchodu, aby nemusela doma trávit tolik času. Snaží se být prostě doma co nejméně, abychom byli přesní. Není šťastná a přemýšlí, kdy od surového a neustále opilého manžela uteče. Ale píše se rok 1973, v tu dobu bylo žití přeci jenom trošku jiné. Jednoho dne se v dobročinném obchodě objeví starý oblek, který někdo daroval do charity. Prohledává u něj kapsy a objeví dopis. Starý, zažloutlý, zalepený, nepřečtený a hlavně neposlaný dopis. Otevře ho a přečte – to jí navždycky změní její život…

Další dějová linie knihy je rok 1939, začíná druhá světová válka a Chrissie je čerstvě zamilovaná do Billyho. Jednoho dne se však pohádají a to jim změní životy navždy. Billy se to snaží napravit a tak napíše Chrissie dopis. Je 4. září 1939 a on doufá, že dopis vše napraví a změní budoucnost. Ale to netuší, že rodinu obklopí veliká tragédie.

Ovšem my už víme, že v tragedii jedné ženy, se skrývá naděje té druhé…

„

Dočetla dopis a mimoděk se zachvěla. Přestože nikdy neužívala své celé jméno, byla také pokřtěna Christina a cítila okamžitou sounáležitost s touto Chrissie. Bylo to všechno tak smutné. Proč Billy ten dopis neodeslal? Co se stalo s Chrissie a jejich dítětem? Možná by mohla zkusit zjistit, kdo tito lidé byli, a doručit dopis její pravé adresátce.

 

Právě jsem román dočetla a musím říct, že je to opravdu krásný příběh. Tak krutý, bolestný, ale zároveň milý a dojemný. Je výborně napsaný, vtáhne vás do děje a nepustí, dokud nebudete na konci a číst epilog. Nikde nejsou žádná nudná či zdlouhavá místa. Děj ubíhá svižným tempem, má hloubku a jeho čtení je zážitek. Ukáže nám, jak to vypadalo, když v Anglii začínala válka, jak se obyvatelé srovnávali se zatemňováním nebo také tím, že mladí muži půjdou do války. Příběh poukazuje na problematiku domácího násilí a dokonce nás román zavede i do tzv. Magdaleniných prádelen a nastíní nám, jak to tam chodilo. Zároveň autorka upozorní v poděkování na problematiku těchto krutých míst, které nebyly jen v Irsku a ještě donedávna bohužel fungovaly.

Dopis je zkrátka výborný román. Ano, možná jsem čekala, že se minulost Chrissie rozebere víc do hloubky, ale i přesto jsem si příběh užila. Je dojemný, obsahuje staré tajemství a záhadný dopis. Tohle prostě miluju. Já jsem opravdu četla se zatajeným dechem, moc se mi román líbil a vřele ho doporučuji. A už se moc těším na autorčinu novou knihu Tajemství, o které se zmínila, že jí nedávno vyšla.

 

Moc děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk.

Dopis koupíte zde.