Radost Onkoláčkům




Martinka se synem. Při předání na dětské onkologii s polovinou věcí, které se vybrali.

Nejspíše jste už u nás na blogu zaznamenali fotky ze sbírky pro dětičky onkologicky nemocných. Konkrétně pro nemocnici v Praze Motole. S nápadem přišla moje kamarádka Martina, tuto myšlenku měla v hlavě už rok, ale neměla odvahu ji realizovat. Až její skvělé kamarádky jí tu odvahu dodaly.

Marti celou akci organizovala, zaštiťovala, domlouvala. Sama se na tomto oddělení v Motole léčila a stále tam pravidelně dojíždí. Proto si všimla, že si tam malé dětičky, které se tam léčí a leží tam mnohé týdny nebo měsíce, nemají s čím hrát ani se čím zabavit. Takže přišla s nápadem, na tuto sbírku pro Onkoláčky, která se rozšířila rychlostí blesku nejen po našich rodných Litoměřicích, ale také, díky facebooku, za hranice našeho okresu. Sbíralo se zhruba měsíc a půl, a to převážně pastelky, omalovánky, knížky... Cokoliv, co malé děti zabaví, dá se dezinfikovat a hlavně - udělá jim radost.

Mně se zrodil v hlavě plán, že neoslovím pouze přátele a známé, ale také nakladatelství, moje srdcové nakladatelství, které vydává i knížky pro děti. Protože za ty roky spolupráce je Hedvika Mojžíšová, ředitelka nakladatelství Fortuna Libri, moje kamarádka, tak jsem jí rovnou napsala, jak se věci mají, nastínila jí celou akci a ona okamžitě souhlasila. Měla jsem obrovskou radost, protože za 14 dní jsem už doma měla balík s velikým štosem pohádkových omalovánek, kde jsou omalovánky doplněné příběhy a také plno pohádkových knížek. Všechno je zde na fotce:

 

 

 

Mezitím mi mnoho přátel a známých nosilo plné tašky dárečků a toho, co pro malé dětičky nakoupili. Ani se mi to na jednu fotku nevešlo, takže ve dvou fotografiích je téměř vše.

 

 

 

 

Sami jsme s manželem udělali veliký nákup, abychom se samozřejmě také zapojili.

 

 

Nakonec se u mě doma sešla veliká hromada věcí, které jsme museli na třikrát nanosit do auta.

 

Vše jsme odvezli Martince, která to měla 19.3. všechno naráz odvézt do Fakultní nemocnice v Motole. A čekalo se na den Dé, který už je za námi. Martinka si s manželem musela na to všechno vzít dodávku, také pomoc přátel a rodiny, aby to vůbec do nemocnice na oddělení odnesli. Protože jí věci nanosilo opravdu mnoho lidí, nejen přátel a známých, ale i lidí úplně cizích. Byla to opravdu velice úspěšná akce a my jsme se těšili, až nám poví, jak měly dětičky radost.
 



Martinka s rodinou a přáteli v nemocnici, kteří pomáhali všechno předat vedení oddělení onkologie (na fotografii herní terapeut p. Marian Pavlíček).

 

Překvapení v nemocnici bylo veliké, protože opravdu nečekali takovou hromadu věcí. Tato fotka je jen třetina toho, co vše se vezlo.
 

Foto z auta.

 

Prý se jezdí s dětmi po transplantacích na hory a tábory, takže něco vezmou i tam. Věcí k tvoření není přeci nikdy dost.

Bylo to úžasné, všichni měli radost, dětičky měly radost a to je to nejpodstatnější! Úkol splněn a já chci moc poděkovat Martince za nápad, za její obrovské srdce a že jsem toho mohla být alespoň malou součástí. Dárečků a vybraných věcí bylo nakonec tolik, že malá část udělá radost dokonce i dětem v Klokánku v Litoměřicích.

Jsem šťastná, že akce byla tak úspěšná. Tímto bych chtěla všem, kdo něco Onkoláčkům darovali, obrovsky poděkovat. Dívejte se okolo sebe a pomáhejte, pokud můžete. Každý úsměv stojí za to.
Pomáhat a dělat radost je přece ta nejkrásnější věc na světě!

 

 

Naším hlavním cílem v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžeš pomoci, alespoň jim neubližuj  ...    Dalajláma