Ranní přání

Emilia se právě nastěhovala se svými dvěma kočkami do nového bytového domu. Je bez práce, přátel a doufá, že tady začne úplně od začátku. Její nový život v kondominiu, jak sama říká. Ale její sousedi na ni koukají skrz prsty, s nedůvěrou. Pak jí napadne něco geniálního! Každé ráno připíchne na nástěnku ve vstupní hale u schránek svoje zamyšlení nad nadcházejícím dnem, kde sdělí své pocity, vzpomínky i přání. Postupně u svého příběhu nachází různé vzkazy, pozitivní i negativní. Jako první se ozve malý Nikola, který miluje žlutou barvu, jako Emilia. Postupně se seznámí s dalšími obyvateli domu a je vtažena do jejich životů. Pak jí ale přijde jedna zpráva, která všechno úplně změní…

„

Dneska ráno jsem se probudila a rozhodla jsem se, že můj den bude žlutý. Musí to být tím, že když jsem otevřela skříň, uviděla jsem svetřík se žlutými a bílými pruhy. Koupila jsem si ho toho dne, kdy sluneční paprsky nedokázaly proniknout mlhou, kterou jsem měla v hlavě. Ten svetřík byl mým spojencem, a často. Kousek sluníčka jenom pro mě. Pak jsem uvažovala o vůni žluté, která připomíná vůni odpolední, když jsi dítě a utíkáš před pravidly dospělých.

 

Anotace knihy zní velice lákavě, ale musím říct, že styl psaní je pro mě spíše zmatený a zvláštní. Netuším, zda je to českým překladem nebo je to tak i v originále, ale přijde mi, že zde úplně nebyl využitý potenciál, jaký by román mohl mít. Myšlenky hlavní hrdinky byly jako výstřely do tmy. Z ničeho nic se objevují najednou věty, které jsou mimo mísu. Připadalo mi to, jako by Emilia byla buď autistka, nebo měla Tourettův syndrom. Ale to nikde zmíněno nebylo, takže to byl nejspíš můj subjektivní pocit.

Román má samozřejmě i svá pozitiva. Je milý a vlastně skrývá určitá poselství. Na konci knihy je rozhovor s autorkou a ten mě bavil nejvíce. Natasha zde vše krásně vysvětlí a zase obsahuje nějaké to poselství.

„

"Po přečtení každé knihy jsme lepšími lidmi, s více zkušenostmi, dokážeme líp chápat druhé.“

 

Ranní přání obsahuje opravdu hromady krásných myšlenek a citátů. Je to vlastně takový poetický příběh, kde hlavní hrdinka dává barvy pokojům podle nálady a každou barvu má spojenou s určitými pocity. A to opravdu využívá denně, dokáže o tom mluvit a rozebírat účinky barev několik stránek. Takže pokud máte rádi něco jiného, více duchovního, něco mezi nebem a zemí, co dá nahlédnout do vaší duše, pak je tento poetický příběh přesně pro vás.

 

Děkuji nakladatelství FORTUNA LIBRI za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.