Jedno italské léto

 

Italské Positano, životem zničená Katy, které právě zemřela matka, dny plné slunce, jeden sympaticky gentleman. Až doteď by se příběh mohl zdát jako klišé, ale nenechme se zmást. Na ulici totiž Katy potkává vlastní maminku. Jak je to vůbec možné?

Katy zemřela maminka a navíc si vůbec není jistá, jestli chce dále žít se svým manželem a zůstat v nudném vztahu plném stereotypu. A tak se sama vydá na cestu, kterou s matkou plánovala hodně dlouho. Na italské pobřeží Amalfi, do městečka Positano. Její maminka o tomto místě básnila snad celý život, stále od ní slyšela, jak zde byla nejšťastnější, jak je to zde krásné a úchvatné. A tak tu je i Katy. Sama se svými myšlenkami. V hotelu, ve kterém měla bydlet s ní. Potkává zde opáleného sexy Adama a ona cítí, že se zase vrací k životu. Místní život si zamiluje během pár hodin, miluje italské jídlo, výhledy z útesů, celé Positano. Po boku Adama, který ji zde doprovází, se cítí konečně svobodná a svá. Po pár dnech ale zahlédne na ulici svou matku Carol. Třicetiletou, opálenou, spokojenou. Katy nechápe, co se děje, ale běží k ní, že se seznámí. Zažívají spolu nádherné chvíle a Katy je šťastná, že má svou maminku zase zpět. Jak je to možné? Co se to vlastně stalo? Proč se Carol vrátila za svou dcerou?

 

„Do Bella Baru dorazíme chvíli po deváté. Jízda dolů z restaurace La Tagliata jako by trvala třetinu času, který byl potřeba na cestu tam nahoru – tak moc jsme byly přecpané a ovíněné. Během jízdy dolů k moři celý autobus zpíval „To je Amore“.

Podnik je malý, naproti přes ulici, kde, pokud se nepletu, jsme si s Adamem dali víno… bylo to dneska? Připadá mi to jako před měsícem.

Carol mě chytí za ruku a vede mě k baru, kde právě Remo živě diskutuje s barmanem. Se smíchem do sebe lijí jasně oranžový koktejl.

„Sí, sí, certo,“ říká Remo. Gestikuluje na barmana a pak se otočí, aby nás pozdravil. „Buanasera, Carol, Katy.“

 

Včera v noci jsem dočetla tuhle krásku a tak nějak jsem si slastně oddechla: "Ach, to bylo tak krásně letní a milé." Román se mi velmi dobře četl, nádherné popisky italského Positana mě tak uchvátily, že jsem si místo musela hned „gůglit“. A světe div se, ono to všechno opravdu existuje! Jedná se o velmi oblíbené letovisko.

Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.