Žij, jako by ti zbýval pouhý jeden rok života. Dost bylo odkládání, dost bylo kompromisů, dost bylo života „až jednou“.
Hlavní hrdinka se
jednoho dne rozhodne, že bude žít, jako že je vše naposledy. Zbývá jí rok
života a ona naposledy oslaví Valentýna, naposledy zažije jaro i léto. Chce žít
zkrátka naplno a snaží se to užít a chce tu myšlenku vštípit nejen manželovi,
dětem a přátelům, ale i nám, čtenářům. A tak se nám dostává do ruky bestseller
bez složitých teorií, bez frází a očekávání. Jen nás provede zhruba rokem
života ženy, která se řídí heslem „Život je příliš krátký na to, abyste ho
promrhali věcmi, lidmi a očekáváními, které vám nic nepřinášejí.“ Tato kniha je
výzva, jak začít žít jen podle sebe.
„Jak
rychle ten čas běží, to si člověk na začátku ještě celkem uvědomuje. Ještě
včera jste drželi v náručí miminko – s těmi maličkými nožičkami a
křehkými prstíky – a žasli jste, že něco takového vůbec existuje. A pak, skoro
přes noc, vám to miminko někdo vyměnil a máte batole. Batole je báječné, umí
spoustu nových věcí a máte z něj radost, ale miminko je pryč. Za chvíli
vám někdo vezme i to batole a místo něj máte u stolu předškoláka. A tak to jde
dál a dál. Pořád vám někdo bere to, co máte a milujete, a dává vám něco nového,
co milujete stejně nebo ještě víc. Přestože se to všechno děje přímo před našima
očima, utápíme se sem tam v únavě, stresu, křiku, prořezávání zoubků,
vzdoru a nekonečných debatách, abychom si jednou zpětně prohlíželi fotky a
povzdechli si, jak ten čas běží.“
Musím říct, že
jsem čekala naučnou knihu plnou úkolů a frází, ale do ruky se mi dostal životní
příběh jedné ženy, její myšlenky, úvahy nad životem, s občasnou radou a
typickým humorem. Někdy na konci kapitoly najdeme malinký sloupeček s názvem
„Poznámka pro mě“ kde jsou vlastně rady i pro nás, čtenáře.
Najdeme v ní například
napsané:
- ·
Říkat
to, co jsem nikdy neřekla.
- ·
Mít
odvahu otevřeně vyjadřovat svá přání.
- ·
Přiznat
si slabosti a nejistoty.
A spousty dalšího.
Kniha se četla
velmi dobře, je psaná v ich-formě a stránky utíkají jedna za druhou. Já
věřím, že může některým z nás změnit pohled na život a celkově změnit celý
život. Pokud toužíte po změně nebo se necítíte ve své kůži, že se musíte neustále
přetvařovat a zkrátka to nejste vy a nechcete takhle žít, přečtěte si tuto
knihu. Určitě pro vás bude velmi přínosná.
Moc děkuji
nakladatelství KAZDA za recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.
„Jo,“ řekne L., „ale nejsou to jen ty velké radosti, i ty malé se počítají.“ A čím víc o tom přemýšlím, tím víc mu dávám za pravdu. Třeba ten pocit, když hodím peníze do klobouku pouličnímu hudebníkovi. Nebo když si přisednu k osamělé stařence na lavičku a dám se s ní do řeči. Když koupím dítěti zmrzlinu, udělám upřímný kompliment nebo pohladím psa, který čeká před supermarketem, dokud se nevrátí jeho pán. Daruju peníze. Daruju oblečení. Pomohu tam, kde je třeba. Vynesu sousedce nákup do schodů. Uklidním člověka, který má strach. Ukazuju cizímu řidiči, aby mohl zaparkovat.“
Žádné komentáře:
Okomentovat