Působivý román o síle příběhů, které dávají naději a vůli přežít…
Etty je známá spisovatelka a žije poklidný život v luxusním
bytě na břehu Seiny v Paříži. Píše se rok 1940 a nakladatel jí sdělí, že
už jí nesmí knihy vydávat, protože je židovského původu. Etty přežívá, jak
může, ale v roce 1942 ji zatknou, odvezou do tábora Drancy a poté do
Osvětimi. I když se mnohokrát ocitne tváří tvář smrti, nevzdává se a
rozhodne se svým vyprávěním a nadáním vymýšlet příběhy, udržet při životě i
ostatní přátelé okolo ní. Ve své fantazii přenáší všechny spolubydlící do
krásného světa a dává jim naději v lepší zítřky. A když je žití čím dál
tím těžší, dává si slib, že musí přežít, aby o všech těch hrůzách napsala. Aby
celý svět věděl, co se stalo a nikdo nikdy nezapomněl a nedopustil, aby se to
stalo znovu.
|
„ |
Něco na ni
zařval německy a pak ukázal na velký komín tyčící se nad budovami vedle nás.
Stoupal z něj hustý kouř. Slyšela jsem, jak někdo za mnou zděšeně zalapal
po dechu, a přemýšlela jsem, co ten muž asi řekl, že to vyvolalo takovou
reakci. Jedna věc byla okamžitě zřejmá: abych tady dokázala přežít, musím se
rychle naučit aspoň trochu německy.“










