čtvrtek 27. července 2017

Recenzáčky z Dobrých knih


 
Právě jsem vybalila balíček z Dobrých knih a musím se hned pochlubit :-) Mám táááááák velikou radost. Strašně jsem se na ně těšila. Letní knihy jak mají být. Hořící měsíc mám jen díky Míše z Knižního deníčku, která mě na něj upozornila. Než kniha vyšla, tak jsem jí zmerčila, ale tak nějak jsem jí přešla. Míša z ní byla nadšená, takže jsem do ní musela jít. Léto s Afroditou byla jasná volba - vždyť se přece odehrává na Korfu. Letní dny a noci - vydání této knihy bylo stále posouváno, až jsem se konečně dočkala. No a Tragická historie nás dvou vyšla včera. Po přečtení anotace jsem si řekla: "Jako tam jsou zombíci nebo něco podobného? Mrtý a mrtvější jsou podle mě zombíci :-) Já přece žeru zombíky, tu musím mít!" :-) Asi to nakonec nebude úplně o zombících, ale i tak to zní lákavě. Tak už se pojďme podívat na anotace:
 
 
 
Léto s Afroditou - Kim Green
 
Čtyři generačně odlišné ženy z různých koutů světa, které se neznají a mají jedno společné: každá má problém se svými blízkými. Nezávisle na sobě ho řeší prázdninovým dobrodružstvím na řeckém ostrově Korfu. Chytře a vtipně napsaný příběh s překvapivým rozuzlením, který se čte jedním dechem. Knižní novinka Kim Greenové Léto s Afroditou je skvělé prázdninové čtení co nejen pobaví, ale také kniha, která otevírá ženám oči v tom, co je pro opravdu důležité. Léto s Afroditou s výmluvným podtitulem „čtyři ženy, slunce, pláž a splněné sny“ potěší i fanoušky úspěšného amerického seriálu Sex ve městě, kterému se svým stylem podobá. Zhroucená návrhářka interiérů ze San Franciska, Australanka, kterou podvádí manžel, ztřeštěná hispánka a neúspěšná spisovatelka z Londýna. Každá z nich chce utéct od problémů a hodit alespoň na čas za hlavu manželskou krizi, napjaté rodinné vztahy či problémy v práci. A tak vyráží nezávisle na sobě na slunné prázdniny - pomoci má ostrov Korfu. Zdánlivá náhoda spojí ale všechny čtyři ženy dohromady. A spolu zažívají velkolepou dobrodružnou jízdu. Každá z nich věří a doufá, že z jejich trápení jim pomůže jižanské slunce, sklenka sambuky nebo opálení pohlední Řekové. Jak najdou to, co chtějí a čeho všeho se musí vzdát, aby dostaly to, po čem nejen touží, ale co opravdu potřebují? Víte, že... ? … Korfu, kde se příběh Léto s Afroditou odehrává, bylo oblíbeným sídlem aristokracie? Na ostrově měla svůj zámek Achilleion rakouská císařovna a česká královna Alžběta Bavorská zvaná Sissi. Dodnes jsou budova i překrásná zahrada v perfektním stavu otevřeny veřejnosti. A prvních 8 let života zde strávil Princ Philip … Afrodita, řecká bohyně lásky a sexuality, plodnosti a krásy byla manželkou Héfaista, avšak otci jejích synů a dcer byli bohové ze sousedství – Arés, Hermés, Poseidón a Dionýsos.
 
 
 
 
Hořící měsíc - Jo Watson
 
„Promiň, nemůžu“ - Když si Lilly Swansonová přečte tenhle vzkaz od svého snoubence pět minut před začátkem svatebního obřadu, má pocit, že se jí zhroutil celý svět. Její pečlivě naplánovaný, dokonalý život s mužem snů se roztříští na tisíc kousků a Lilly z minuty na minutu neví, co dál. Rozhodne se proto ještě v přechodném pominutí smyslů nastoupit do letadla a odletět sama na líbánky do exotického Thajska. To ještě netuší, jaká vzrušující cesta plná poznání, nečekaného dobrodružství a možná i nové lásky ji čeká…
 
 
 
 
 
 
 
Letní dny a noci - více autorů
 
12 prázdninových políbení.
Možná za to můžou ty dlouhé a líné dny, nebo je to možná to teplo, co lidi dohání k šílenství. Ať tak či tak, léto je tím správným časem na lásku. Letní dny a noci vám přináší 12 kouzelných prázdninových políbení od těch nejznámějších young adult autorů. Vytáhněte svou plážovou stoličku a nasaďte si sluneční brýle, máte před sebou dvanáct příběhů, ze kterých sálá letní nálada a do kterých se zamilujete.
 
 
 
 
 
 
 
 
Tragická historie nás dvou - Jess Rothengerg
 
Brie je šestnáct a právě se oficiálně a neodvolatelně stala jednou z M&M – mrtvých a mrtvějších. Jacob jí oznámil, že už ji nemiluje a Brie z toho puklo srdce. Doslova. Teď se musí vyrovnat s tím že, její pozemský život skončil. A aby se její život posmrtný pohnul někam dál, musí překonat pět stádií smutku. S tím jí má pomoci Patrick – záhadný kluk, o kterém neví vůbec nic. Když tak z výšky pozoruje, jak se její rodina pomalu rozpadá a zjišťuje, že Jacob a její nejlepší kamarádka před ní skrývali zdrcující tajemství, začne tušit, že posmrtné pohody a klidu se jen tak nedočká. Může vůbec začít znovu, když má srdce ještě pořád (a doslova) na dva kusy?
 
 
 
 
 
 
 


středa 26. července 2017

Pomněnčino dítě




At last

My love has come along…

My lonely days are over

And life is like a song…
 

Právě jsem knihu dočetla a hned musím psát. Vstřebávám u toho příběh Pomněnky a Solomona, který skončil naprosto nečekaně. Možná se mi ten závěr tolik nelíbil, mám radši jiné konce, ale i tak… jsem celá rozhozená a musím nad příběhem přemýšlet. Román je krásný, v hlavě mi neustále zní ten song, který celou knihu provází, zní z každé stránky a mně tečou po tvářích slzy… Všechno mohlo být úplně jinak, kdyby… Někdy život skončí prostě rozdílně, než jsme si to představovali… Nejdřív si se mnou ale pojďte poslechnout Ettu James, která (jak už jsem zmínila) zní z každé stránky této knihy:

 

Konečně
přišla má láska.
Mé osamělé dny jsou u konce
A život je jako píseň.

Konečně
nebe nad námi je modré
mé srdce se tetelilo štěstím
tu noc, kdy jsem tě uviděla…


Už vám zní v uších? Tak teď je ten pravý čas vám představit Pomněnčino dítě J


Píše se rok 1961. Osmnáctiletá Dot bydlí se svými rodiči v chudé čtvrti Londýna. Žijí v pronajatém bytě a nemají peněz nazbyt. Dot se však jednoho dne zamiluje do Sola, jedenadvacetiletého syna ve vysoce postavené rodině, která žije v Karibiku. Oba prožívají největší lásku svého života, plánují svatbu, že se spolu odstěhují do jejich sídla na ostrov Svatá Lucie, kde má Solova rodina rezidenci, budou popíjet ananasový džus a založí rodinu. Jenže jsou šedesátá léta dvacátého století. Černoši jsou v Evropě odsuzovaní, pro rodinu by byla veliká ostuda se někde ukázat v jeho doprovodu. Není to prostě vůbec příznivá doba pro vztah muže černé pleti a dívky z chudé rodiny. Poštvou si tím proti sobě vlastní rodiče i některé přátele. Navíc Dot zjistí, že je těhotná a vše se ještě víc zkomplikuje…

 
Příběh osudové lásky, která trvá až do smrti se možná někomu může zdát ze začátku moc sladký. Ale pak se vše tak zkomplikuje, že nebudete tušit, jak tohle může skončit. Předsudky lidí okolo, včetně vlastních rodičů – vůči barvě pleti, rozdílu postavení ve společnosti, to vše jsou konzervativní šedesátá léta.

Pomněnčino dítě je srdce rvoucí příběh plný bolesti, lásky, lží, předsudků, zklamání a obrovských ztrát. Ale také odpuštění, o žití a také o možnosti jít dál. Přes všechny těžkosti a ztráty, které jim osud připravil, se Dot znovu snažila postavit na vlastní nohy a šla dál… Jen si k závěru neodpustím zvolat: „Ten epilog! Ten epilog mě úplně dostal a vše převrátil naruby. Všechno mohlo skončit jinak kdyby…“

Toto je moje druhá kniha od Amandy Prowse (první byla Poppy Day) a musím říct, jak mistrně píše o všech radostech i starostech obyčejného života. Tímto si jí řadím mezi své oblíbené autory. Pokud máte rádi příběhy o skutečném životě, o jeho krásných, ale i stinných stránkách, pak je tato kniha přesně pro vás.

 

Moc děkuji nakladatelství OMEGA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 


 

pondělí 17. července 2017

Navždy po francouzsku



 
„Pět svateb. Dokonalé místo. Jeden průšvih.“

 

Máte rádi malebné francouzské zámečky, léto a svatby? A milujete francouzský venkov? Pak je tato kniha přesně pro vás!

 

Sara má před sebou pět svateb, které organizuje na vlastním zámečku Chateau Bellevue de Coulliac. Chtěla zde mít i vlastní svatební den, ale bohužel. Její snoubenec Gavin ji podváděl, a když to zjistila, tak ji tu nechal a zbaběle utekl. Bez peněz a bez muže v cizí zemi, jak se jí podaří zvládnout tady přežít? Najde znovu pravou lásku v srdci vinic kolem Bordeaux?


 
„Pořádně si prohlédla kabát, který teď ležel před ní na podlaze. Zdálo se, že si ho myš vybrala jako svoje hnízdo, protože byl na některých místech úplně rozkousaný. Kromě odznaku s orlem a hákovým křížem byl přesto na jedné klopě jasně znát další emblém – dvojitý blesk tvořící dvě zešikmená písmena SS, vyšitá toutéž stříbrnou nití.“

 


Tahle kniha je na léto jako dělaná! Skvělá oddechovka, která vás bude bavit. Odpočinete si u ní, zasmějete se a budete číst, dokud neuvidíte  poslední stránky.

Navždy po francouzsku je nenáročné, zábavné čtení, plné francouzských slov, dobrého francouzského vína a šarmantních místních mužů. Ti vám dokážou zamotat hlavu, jen se na ně podíváte. Je to román plný přátel a sousedů, kteří vám podají pomocnou ruku a pomohou, když je to potřeba.  Hlavně je příběh plný svateb, z nichž každá má to své. Nevěsta zasažená ragbyovým míčem, dvojice gayů, osmdesátiletý ženich se stejně starou snoubenkou – to všechno jsou zdroje vtipných a dojemných situací, které pomohou Sáře vyléčit zlomené srdce a najít znovu radost ze života. A vy si to užijete s ní…
 
Toto je moje druhá kniha od Fiony Valpy a všimla jsem si, že se zde některé osoby prolínají,  žijí v jejích románech dál. Příběhy se odehrávají na jednom místě v okolí vinic v Bordeaux a ukazují, jak tu lidé žijí. Vánoce po francouzsku (její v pořadí druhá kniha, která u nás vyšla) jsem ještě nečetla, ale určitě si ji brzy do knihovničky doplním. Příběhy Fiony Valpy mě prostě baví.

 

Moc děkuji KNIHÁM DOBROVSKÝ za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

čtvrtek 13. července 2017

Jediné pravé lásky




„Nevím, jak jsem přišla k takovému štěstí, že mám oba dva. Obě své pravé lásky.“

 

Tak tohle byla pro mě fakt pecka! Jediné pravé lásky není jen nějaká obyčejná romanťárna. Je to příběh, který vás rozebere, nadzvedne, chytne a nepustí. A klidně se může stát i ve skutečnosti! Je to příběh prozření, vývoje osobnosti, bolesti a hlavně toho, že můžete milovat opravdově i přesto, že víte, že už k sobě nepatříte. Můžete mít v životě dvě jediné pravé lásky…

Emma a Jesse jsou spolu od střední školy. Vezmou se a procestují spolu svět, tak jak si vždycky přáli. Mají stejné myšlenky, zájmy, jsou prostě spřízněné duše. V den prvního výročí svatby se však s Jessem zřítí vrtulník do oceánu a on je prohlášen za mrtvého. Emma se po nějaké době truchlení vrátí zpátky k rodičům, do rodného města, aby se lépe vyrovnala se ztrátou. Roky plynou, a Emma narazí na dávného kamaráda Sama. Po dlouhé době se usmívá a cítí se živá. Znovu se zamiluje. Ale jednoho dne jí zazvoní telefon a v něm Jesseho hlas. Její manžel přežil na jednom ostrůvku a roky trvalo, než ho někdo našel. Emmu čekají další vypjaté chvilky. Manžel nebo snoubenec? Koho tedy miluje? Musí naslouchat svému srdci…


„A pak objevili vrtuli z helikoptéry na pobřeží ostrova Adak. S Jesseho batohem. A tělem pilota. Telefonát, na který jsme čekali, přišel. Ale nic nebylo tak, jak jsme očekávali. Jesseho stále nenašli. Považovali ho za mrtvého. Když jsem zavěsila, Francine se zhroutila. Joe ztuhl. Rodiče na mě ohromeně zírali. Řekla jsem: „To je šílený. Jesse neumřel. To by neudělal.“

 

Tenhle román se mi opravdu moc líbil. Zhltla jsem ho za dva dny. Nedokázala jsem přestat číst, byla jsem zvědavá, jak to vše dopadne a koho si Emma vybere. Pokud si teda někoho vybere J

Příběh je tak procítěný, tak realistický. Na začátku knihy máme bláznivou Emmu, která se nebojí vrhat do jakéhokoliv dobrodružství. Chce jen cestovat a užívat si života, ale smrt Jesseho ji změní. Ona se postupem času s příběhem vyvíjí a dospívá. Už nechce tolik cestovat a žít ze dne na den. Zjistí, že potřebuje jistotu a denní rituály. A teplo domova a milujícího manžela. Nejdůležitější v životě je pro ní rodina. Pocity a touhy jsou v této knize na prvním místě a jsou tak krásně popsané, že přemýšlíte s Emmou. Jakého muže tedy miluje víc? S kým zůstane navěky? Jak vůbec Jesse žil těch pár let sám na moři? Proč mu chybí malíček a má na těle tolik šrámů a jizev? To se rozhodně musíte dozvědět!

 
Chápu to. Teď už to chápu. Sam si vytrhl srdce z hrudi, podává mi ho a říká: „ Jestli ho máš zlomit, udělej to hned.“ Chci mu říct, že mu srdce nikdy nezlomím, že se nemusí ničeho obávat. Ale není to pravda… Odtáhnu se od něj.

 

Jediné pravé lásky je kniha o tom, kolikrát v životě můžete milovat doopravdy. Kolikrát můžete mít pravou lásku a můžete všechny milovat až do smrti? Je to příběh, který vás možná donutí zamyslet, budete u něj plakat a budete toužit, ať si Emma konečně vybere. Ale ona to možná nedokáže. Vždyť Jesse a Sam jsou její jediné pravé lásky…

 

Moc děkuji KNIHCENTRUM.CZ za tento krásný recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

pondělí 10. července 2017

Úkryt v zoo




Skutečný příběh manželů Zabinských, kteří žili v zoo a během války se místo zvířat starali o Židy, které schovávali, kde se dalo, je poutavý. Riskovali životy své a celé rodiny, protože v té době byl každý obyvatel Varšavy odsouzen k smrti i za to, že podal žíznivému Židovi sklenici vody. Příběh je důkladně časově propracovaný. Autorka čerpala nejen z historických popisů okupace Polska, vzniku varšavského ghetta, ale především z deníku manželky ředitele zoo a ze vzpomínek obou manželů. Vyzpovídala také mnoho lidí, kteří v tu dobu okolo zoo a ve Varšavě žili, včetně Zabinských syna Ryszarda. 



Varšava prožila 1150 náletů nacistických bombardérů. Zoologickou zahradu bomby zničily. Ležela bohužel v blízkosti zbraní protiletadlové obrany. Onoho dne se otevřelo nebe a se svištěním z něj padal oheň. Klece explodovaly, vodní příkopy pršely vzhůru, železné zábradlí se za strašného skřípění trhalo, dřevěné budovy se hroutily v syčícím žáru. Kovové střepiny se zasekávaly zvířatům do kůže, per, kopýtek a šupin, zraněné zebry prchaly obalené krvavými stužkami, zděšení vřešťani a orangutani se s křikem uchýlili do stromů a keřů, hadi se vyplazili na svobodu, krokodýli se zdvihali na všechny čtyři a pádili pryč. 



Román mě překvapil. Bylo zajímavé dozvědět se věci, které v jiné knize o holocaustu nenajdete. Jak vlastně přežívala zvířata za války? Co se s nimi stalo po vybombardování zoo? Nebo také jaká byla nacistická rasistická ideologie i v ekologii, v rámci rostlin a zvířat? Třeba to, že se nacisti snažili zrušit hmyzí škůdce a jiná nepotřebná zvířata nebo také rostliny, které nebyly německé. Kniha popisuje krásné zážitky se zvířaty, která celá rodina Zabinských milovala. Některé s nimi žili přímo v domě. Například prasátko nebo sibiřský králík, který spal s jejich synem v posteli. 

Málokdo zmiňuje v knihách o holocaustu také lidi, kteří riskovali svůj život, aby zachránili (skrýváním u sebe doma) Židy. Kromě manželů Zabinských ze zoo to byl třeba Feliks Cyrvinský, který se zadlužil a prodal svůj byt, aby mohl pronajmout další čtyři byty, jež poskytl jako úkryt mnoha Židům. Takových lidí bylo mnoho a v knize je vidět, jak byla celá tato komunita propletená a provázaná. Všichni spolupracovali dohromady. 
Kniha je sice psaná trošku jako učebnice, ale přesto je zajímavá.

Pokračování recenze si přečtěte na stránkách DOBRÝCH KNIH ZDE.




čtvrtek 6. července 2017

Zmizelý


Sedí ve ztichlém domě nad dalším šálkem čaje, který pomalu vychládá. Kolem je ticho a hluboká noc, jen ona a její mučivé myšlenky. Myšlenky, které se zoufale upínají k jejímu synovi, který před osmi měsíci zmizel. Kde je Billy? Myslíte si, že se vám to stát nemůže? A jste si jisti, že opravdu znáte své děti?



Když před osmi měsíci Billy po ostré hádce s rodiči odešel z domu a na noc se nevrátil, myslela si, že je to jen další truc. Další jeho: "Koukejte, zlobím se na vás". Ale uběhlo již osm měsíců a Billy stále není doma, stále je nahlášen jako pohřešovaný a noční můra Claire, Billyho matky, pokračuje. Na výzvy v televizi, ani letáčky s prosbou o pomoc nikdo nereaguje, nechce výkupné, jakoby se po něm slehla zem. Rodinu Wilkinsonových to pomalu rozežírá a rozděluje, ačkoliv Claire se snaží ji udržet pevnou a silnou. Ovšem i ona má své hranice a její mozek na to reaguje po svém. Začnou se jí dít jakési "příhody", fugy, jak je nazývá její psychoanalytička a po nich se ocitá na naprosto neznámých místech, aniž by věděla, jak se tam dostala. Ve svých halucinacích vidí Billyho, jak před ní utíká, vidí ho od krve, mrtvého, i když v hloubi duše stále doufá v jeho návrat.
Je tady ještě Jack, její druhý syn, na kterého se v tom nezměrném žalu trochu zapomíná. Jack, bojující s vlastními výčitkami svědomí a žijící s mladou Kirou, studentkou umělecké fotografie, která také cosi skrývá. A samozřejmě její manžel Mark, její studentská láska, který jí věrně stojí po boku už dvacet let. Ti všichni se se zmizením Billyho vyrovnávají po svém a vypadá to, že každý má co říct, ovšem mlčí.
Tak co se mohlo tehdy večer stát, že Billy odešel? Claire neochvějně stojí za svou rodinou, ale na povrch vyplavou skutečnosti a záhady, nad kterými nelze mávnout rukou. Staré rodinné album se začerněným obličejem Marka ji donutí začít pochybovat o své víře v manžela. Dokázal by snad ublížit vlastnímu synovi?



Kniha Zmizelý není jen o ztraceném synovi a hledání. Není to klasický psychothriller. Jde i o smutnou výpověď jedné rodiny a jejich vyrovnáváním se se ztrátou milovaného i o naději. Jak listujeme stránkami, jsme víc a víc svědkem toho, že staré lži a nepravdy mohou ovlivnit i naši budoucnost. Notná dávka tajemství je nám servírována jakýmsi chatem a já osobně jsem několikrát změnila názor, kdo vlastně s kým mluví.  Claire se cítí v manželství prázdná, vyhaslá, touží po objetí a něze, které se jí po dvaceti letech moc nedostává. Jack, starší syn, bojuje s alkoholem a snaží se v sobě zadusit výčitky svědomí, že je zodpovědný za zmizení bratra. Kira, plachá, uzamčená do sebe, hledající své místo v rodině, která ji přijala mezi sebe, když utekla od matky. A Mark, co k němu říct. Za manžela bych si ho rozhodně nevybrala, sama nevím, proč mi byl tak nesympatický, jen takový pocit.
S autorkou C.L.Taylor jsem se nesetkala poprvé. Její první kniha Lež mi učarovala a své místo na výsluní si udržela i druhým dílem, Nehoda. Každá z jejich tří knih má pro mě neuvěřitelné kouzlo. Zdánlivě obyčejný příběh se postupně vždy rozvine v drama, od kterého nejsem schopna se odtrhnout. Zmizelý není vyjímkou, jako vždy dojdeme k překvapivému konci a opět jsem se od samého začátku mýlila. Neváhejte a přečtěte si ji, litovat rozhodně nebudete.



Za recenzní výtisk patří můj dík Nakladatelství Domino.

Kniha:    Zmizelý
Autor:    C.L.Taylor
Vydal:    Domino
V roce:   2017
Stran:    432

úterý 4. července 2017

Nová spolupráce, nové možnosti, rozšířené obzory :-)

 
 
V květnu mi přišel email, který mě moc mile překvapil. Byl od Olgy z nakladatelství SMART PRESS, že by se mnou rádi spolupracovali. Taková nabídka rozhodně potěší a určitě se neodmítá. Moc si toho vážím. Smartpress sice vydává většinou knihy, které běžně nečtu, ale když jsem všechny projela, zjistila jsem, jak jsou překrásné. Propracované, fotografie jsou dokonalé a vše jen září barvami. "Rozšířím si obzory", zněla moje slova.  Mohla jsem si vybrat, co jsem chtěla. Pro začátek jsem vybrala tyto dvě knihy. Učitelkou v Peru byla jasná volba, vzhledem k mojí lásce k cestování. A Zahrádka v květináči? No bydlíme v paneláku a máme jenom balkon, kde se právě "zahrádku v květináči" snažím udržovat rok co rok. Takže se na ní také velice těším. Už jen prolistování barevnými stranami s úžasnými fotografiemi byl balzám na duši. Teď už si pojďme knihy představit v anotacích:
 
 
 
Učitelkou v Peru - Olga Vilímková
 
Vzpomínky české učitelky na jeden školní rok strávený v horské vesničce Pucamarca v peruánských horách.
Autorka vzpomíná na svůj pobyt v horské vesničce Pucamarca (provincia Urubamba, departmento Cusco, Peru) v roce 2001, kde působila jako dobrovolná učitelka indiánských dětí. Autorka popisuje život peruánských indiánů, pozoruje jejich chování, společenské vztahy a poukazuje na duchovní kulturu, zvyky a tradice. Každá kapitola tvoří jednotlivý drobný příběh. Část publikace se snaží přiblížit způsob života izolované horské komunity tvz. Q’eros, která je opředena četnými mýty a pověstmi. Kniha obsahuje i podrobné líčení výletů po peruánských horách (ledovec Qoyllor Riti, Cusco - hlavní město bývalé říše Inků, Machu Picchu, jezero Titicaca). Veškerý text je provázen autentickými krasbami peruánských dětí a přílohu tvoří barevné fotografie. Kniha zaujme cestovatele, etnografy a všechny zájemce o indiánské kultury.
 




Zahrádka v květináči - Anita Blahušová
 
Celé dny trávíme uvnitř – ať už doma nebo v práci – odtrženi od zeleně a čerstvého vzduchu. Zahradničení je činnost s relaxačními, ba přímo terapeutickými účinky.
Vytvořte si vlastní oázu klidu z rostlin, kterými se budete nejen kochat, ale následně je využijete třeba při vaření nebo jako zábavu pro děti. Že bydlíte v bytě a nemáte zahradu? K vytvoření minizahrádky vám postačí balkon nebo okenní parapet!

Kniha Zahrádka v květináči Anity Blahušové vám poradí na co si dát pozor, než začnete s pěstováním, pomůže vám vybrat správné nádoby, nářadí a také rostliny vhodné právě pro váš domov. Krok za krokem s vámi rostliny zasadí, zbývá už jen zvolit si ten pravý typ zahrádky. Ze 37 inspirativních minizahrádek si budete moci vybrat tu, která se hodí do vašeho bytu i k vašemu naturelu – toužíte po vlastní zelenině či bylinkách, po rozkvetlé louce nebo po květináči pro vaše nejmenší, jste alergik, máte rádi květiny, ale jste tak trochu lenoch? Všechny popisované a vyobrazené rostliny a jejich kombinace patří mezi ty nejsnadnější k pěstování a jsou pečlivě vybrané tak, aby založení mini zahrádky zvládl i naprostý začátečník.
Kniha obsahuje i praktické a tvůrčí tipy a triky, které jistě ocení i letití zahrádkáři.
 


 

 
 
 
Moc děkuji nakladatelství SMART PRESS za projevenou důvěru a překrásné knížky. Velice si toho vážím :-) 


pondělí 3. července 2017

Němé oběti

Milovníci zádumčivého samotáře Davida Rakera zbystřete. Právě jsem dočetla dokonalý příběh, plný podivných propletenců a zvratů. Žádné překvapení, čekala jsem to. Neboť Tim Weaver se již se svou první knihou stal mým  hrdinným oblíbencem. Kdo již četl, chápe, kdo ne, rychle to napravte. Němé oběti mají stále co říct....

Horký červenec roku 2010. Malý, temný byt, zatažené závěsy, dvě postýlky, ve vzduchu je cítit smrt. Smrt o to děsivější, že si našla dvě osmileté, nevinné holčičky. A o to krutější, že zničila život detektivu Colmu Healymu. A to doslova.
Vyšetřování vraždy dvojčat April a Abigail a jejich matky Geil Clarkové se nikdy neměla dostat na stůl policistovi, který má za sebou smutné osobní drama. Neboť si vzal za svou povinnost najít vraha stůj co stůj a bohužel ho to stálo všechno. Opustil ženu, své dva syny a nakonec i svou židli v kanceláři Metropolitní policie. O pár let později, jako člověk bez domova, bez prostředků, bez budoucnosti, se stále trápí nad nevyřešenými vraždami rodiny Clarkových a žádá o pomoc svého přítele, Davida Rakera. Soukromé očko, se specializací na pohřešované osoby. Probírají nad spisem osud holčiček, chybějící důkazy, možné podezřelé, až do doby, kdy nevyzpytatelný Colm zmizí. S mučivými pocity selhání, se po žádosti bývalé Colmovy šéfky Melanie Crawové, pouští do hledání svého přítele a znovu se zabývá starými vraždami. Pátrání ho přivede až na staré Wappingské molo, z kterého se stalo jakési muzeum arkádových her. Jak souvisí hrací automaty s vrahem z padesátých let, nazývaným Neviditelný Rozparovač? A co to má společného s brutálně zavražděnými dětmi, u jejichž postýlek jeden detektiv slíbil vypátrat jejich vraha? Ale nejdůležitější je otázka, kam se poděl Colm Healy?

Já se tak nerada opakuji a tak nerada kolem sebe trousím superlativy, ale ono to jinak nejde. Ano, ano, ano, tohle je přesně pro mé knihomolské srdce.Bez nudy, bez kudrlinek, které nedávají smysl, jen pět set stran napětí, dramatu, i smutku nad vyhaslými životy a krutým osudem. Tim Weaver mě zklamat nemůže a já mu za to děkuji. 
Velice umně dokáže zakomponovat do jednoho příběhu další a další, žádná cesta nevede přímo, má spoustu odboček a ani jedna nepůsobí rušivě a prostě dokonale dávají smysl.
Styl jeho psaní si milovníci thrillerů musí zamilovat a já se přiznám, že již nyní prahnu po další dávce Davida Rakera. Jeho popisy míst jsou tak věrohodné, že kdybych zavřela oči, skoro slyším klinkat starý, hrací automat a harmonikáře, hrající na molu, kolem kterého se děj točí.
Němé oběti jsou děsivou výpovědí ztracené duše, smutným vyprávěním, jak člověk bez srdce dokáže po několik desetiletí ovládat životy jiných. Už jste zvědaví? Tak na co čekáte, začtěte se a naslouchejte i v Němým obětem.

Recenzní e-book mi poskytlo Mystery Press a patří jim můj velký dík.

Kniha:    Němé oběti
Autor:     Tim Weaver
Vydal:     Mystery Press
V roce:    2017
Stran:     528

neděle 2. července 2017

Do vody


Autorka oslnila svět svým debutovým dílem Dívka ve vlaku. Přestože se čtenáři rozdělili na dva nesmiřitelné tábory, co se týče oblíbenosti, já jsem nadšená byla. Ale jak je to s jejím druhým dílem Do vody? Stále si nejsem jista, posuďte sami.



V podstatě se celý děj točí kolem řeky. Dravé, mocné, zničující, v jejichž vodách nalezlo smrt již několik žen. V roce 1983 to byla Lauren, manželka místního policisty a matka malého Seana. Její utonutí bylo klasifikováno jako prostá sebevražda a rodina se s tím, jakkoliv to bylo bolestné, smířila. O několik let později řeka vyplavila na břeh mladinkou Katie. Místní sředoškolačku, plnou života a plánů do budoucna. Opět uzavřeno jako dobrovolná smrt. Jen její matka Luise je přesvědčena, že její dcera sebevraždu nespáchala. Proč taky, když měla celý život před sebou a všechna tajemství jí dcera svěřovala. Nebo, že by si přece jen nechala něco pro sebe? Víc by mohla vědět její nejlepší kamarádka Lena, jenže ta mlčí. A je to pochopitelné, neboť i její matka Nell našla v krutých vodách smrt. A dokonce se zdá, že snad měla něco společného se smrtí Katie. 
Vše se dává do pohybu ve chvíli, kdy přijíždí na Nellin pohřeb její sestra Jules a začíná se ptát. Poslední léta se obě ženy odcizily, díky nevyřčeným tajemstvím z dávné minulosti. 
Klubko záhad se začíná rozplétat příchodem mladé policistky Erin a je zcela jisté, že malé, ospalé městečko Beckford skrývá spoustu tajemství. Zákeřných a temných, stejně jako voda v řece.

Už od první stránky jsem se cítila trochu podvedená. Že by si Paula Hawkins odskočila a dala se na jinou dráhu? Neuvěřitelné množství postav, které na nás chrlí a které zdánlivě nemají nic společného a nicneříkající monology jednotlivých postav prostě ztrácely smysl. Nezastírám zklamání a i když Dívka ve vlaku také byla napsána zvláštním stylem, ve zhruba sto stranách jsem ho hledala marně. Až po jejich přečtení jsem zjistila, že jde vlastně o jakýsi úvod, ale ošklivou pachuť už to ve mě zanechalo a stále jsem čekala na ten boom, na to mé pověstné WAU. Nekonalo se, k mé velké lítosti. Jako světlý bod na mě vykouklo staré tajemství, které ovlivnilo spousty jiných životů. To dodalo příběhu trochu dramatičnosti a konečně jsem se i já ponořila do stránek. A utonulá Libby z roku 1679 byla zajímavou vsuvkou, která se dobře četla.
Abych nebyla tak nekompromisní, musím vyzdvihnout nádherně vyvedenou obálku. Ta mě uchvátila hned, kdy kniha vyšla. A jsem si naprosto jista, že svůj okruh nadšených čtenářů si jistě najde.  Musíte sami rozhodnout, zda vám tato kniha padne, nebo budete zklamáni. Ale každopádně ji nezavrhujte. Sto lidí, sto chutí, sto oblíbených příběhů.

Za recenzní výtisk patří můj dík Dobrým knihám

Kniha:     Do vody
Autor:     Paula Hawkins
Vydal:     IKAR
V roce:    2017
Stran:     416

pondělí 26. června 2017

Letní novinky




Tak jsem zase jednou brouzdala novinkami ve světě knih a neuvěříte! Nebo vlastně asi uvěříte, že můj seznam se rozrostl o dalších asi dvacet knížek 😄
Jak taky jinak, odolat je tak těžké. Takže jsem pro vás vybrala pár novinek, které se na nás valí a které by neměly uniknout vaší pozornosti.

Jako první nás čeká už za sedm dní třetí knížka v hlavní roli s Kim Stoneovou a já se vám zaručuji, že bude zase stát za to.



Zmizení Charlie a Amy, devítiletých nejlepších kamarádek, znamená pro jejich rodiny tragédii. Textová zpráva potvrzuje to, čeho se všichni obávali: obě se staly oběťmi únosu. Další esemeska jim však vyrazí dech – nutí rodiče postavit se proti sobě a bojovat o život svého potomka. V tu chvíli se do případu vkládá Kim Stoneová a její tým. 
Zdá se, že tentokrát budou mít co do činění s neobyčejně krutými zločinci. Klíč k případu však nejspíš tkví v temné rodinné minulosti. Čas se však krátí a Kim nechce dopustit, aby něčí dítě zaplatilo za chyby dospělých nejvyšší cenu…

Další Cobenovka se chystá na konci července. Mám přečteny skoro všechny autorovy knížky a tak je tedy povinnost, mít i tuto.


Tak jako každý chlapec měl i Will Klein v dětství svého hrdinu – staršího bratra Kena. Jedné noci však byla v městečku Livingston v New Jersey nalezena mrtvola brutálně znásilněné a uškrcené dívky. Podezření z hrůzného činu padlo na Kena a ten ještě téže noci zmizel neznámo kam. 
Po jedenácti letech nachází Will důkaz, že je jeho bratr naživu. A je to jen začátek – další a další ohromující odhalení ho postupně přinutí čelit nepříjemným zjištěním o Kenovi – i o sobě. A to nejpodstatnější překvapení ho teprve čeká…

Kate Mortonová...není co dodat, alespoň pro mě. Záruka krásného příběhu, ukrytého ve starém tajemství. Vychází začátkem srpna.


Je červen 1933 a Loeanneth, venkovské sídlo Edevanových, se připravuje na tradiční oslavu letního slunovratu. Šestnáctiletá Alice Edevanová je jako na trní: nejenže vymyslela dokonalou zápletku pro svou detektivku, ale je také až po uši zamilovaná. Jenže než udeří půlnoc a noční oblohu rozzáří ohňostroj, utrpí Edevanovi bolestnou ztrátu, po níž opustí Loeanneth nadobro.
O sedmdesát let později je po jednom nepovedeném případu seržantka londýnské policie Sadie Sparrowová poslaná na nucenou dovolenou, a tak odjede ke svému dědečkovi do Cornwallu. Když uprostřed hlubokého lesa narazí na opuštěný dům obklopený zpustlou zahradou a dozví se o malém chlapci, který beze stopy zmizel, probudí se v ní profesní ctižádost. 
Tou dobou vede Alice Edevanová, nyní stará dáma, život uspořádaný téměř stejně pečlivě jako detektivky, které ji proslavily. Až jednou začne mladá policistka klást otázky o minulosti její rodiny a probudí zpět k životu složitý propletenec tajemství, před nimiž Alice celý život utíkala…


A tato novinka mě zaujala anotací, takže je na seznamu a uvidíme. Počkáme si do půlky srpna.



Amy Stevenson byla největší novinová zpráva z roku 1995. Teprve patnáctiletá Amy zmizela, když se vracela ze školy, a o tři dny později byla nalezena v bezvědomí. Její útočník nebyl nikdy dopaden a její andělská tvář se objevila ve všech novinách i televizních zpravodajstvích. O patnáct let později Amy stále leží v nemocnici, obklopena plakáty zpěváků z 90. Let. Jednoho dne ji objeví reportérka Alex Dale, když píše nudný článek o lidech ve vegetativním stadiu. Vzpomene si na Amyin příběh a napadne jí, že by jí mohla pomoct obnovit zašlou novinářskou slávu. Jediný problém je, že Alex je stejně ztracena jako Amy, protože její alkoholismus jí o vše připravil, včetně manžela a pověsti dobré novinářky. Doufá, že když najde pachatele, postaví se zase na nohy, a tak se pouští do nebezpečného vyšetřování.
Steve Robinson patří mezi mé velké oblíbence a na jeho další příběh s Jeffersonem Taytem se už moc těším.


Když americký genealog Jefferson Tayte dorazí do Londýna, zemře mu v náruči jeho starý přítel a kolega. Nedlouho poté se Tayte a profesorka historie Jean Summerová vydají po mrtvolami poseté cestě, která je zavede až do roku 1708 k Londýnské královské společnosti. Co si mají myslet o příběhu pěti vědců, kolegů Isaaca Newtona a Christophera Wrena, kteří byli za tajuplných okolností oběšeni za velezradu? Jak se blíží k odhalení pravdy, Tayte a Summerová zjišťují, že se ocitli ve smrtelném nebezpečí. V jejich blízkosti se pohybuje vrah, odhodlaný obnovit to, co považuje za jedinou skutečnou královskou linii – a rovněž machiavelistický „lovec dědiců“, který v nejnovější sérii vražd, únosů a skandálů vidí jedinečnou obchodní příležitost.

A jako poslední horký tip, pro mne neznámá autorka, ale na seznam patří rozhodně. Mrkněte na lákačku.

Mrazivý, vzrušující psychothriller o lžích, ztrátách a touhách skrytých v hlubinách spánku…
Krásná Annalee Ahlbergová zmizela. V noci odešla z domu a zůstal po ní jen útržek noční košile na větvičce uschlého stromu u řeky. Městečkem se šíří strach a fámy. Stala se obětí zločinu, nebo opustila manžela a dvě dcery, aby mohla začít jiný život?
Její rodina však ví, k čemu došlo. Není to poprvé, co se Annalee vydala na bizarní noční výpravu – je totiž náměsíčná. A není to poprvé, co se kvůli tomu ocitla v ohrožení. Její starší dcera Lianna má dosud v živé paměti, jak matce zabránila vrhnout se z mostu do řeky.
O náměsíčnosti ví své i detektiv Gavin Rikert, který zmizení vyšetřuje. Snad právě to na něm Liannu přitahuje – ale co všechno ho vlastně spojuje s Annalee? A kdo ještě před Liannou ukrývá tíživá tajemství?


No, co říkáte? Já myslím, že se má moje peněženka rozhodně na co těšit. A jsem si docela jistá, že u vás to nebude jinak 😊
Užívejte si krásného, letního počasí, usmívejte se, opalujte se, popíjejte ledové drinky a hlavně - čtěte 😊

středa 21. června 2017

Deník z Guantanáma

Tahle kniha není poezií, ani románem...Tahle kniha je surovou výpovědí o dnešní době, o útrapách, krutém týrání a zneužití moci lidí. Nutí nás zamyslet se nad tím, zda je dnešní společnost opravdu tak zvrácená, že jen trpně přihlížíme, jak je někdo zcela zbaven práv a důstojnosti. A nezáleží na tom, zda je vinen, či nevinen.

Jen těžko nacházím slova, kterými bych vám přiblížila děj knihy a přitom příliš nezacházela do podrobností. Já sama jsem stále na vážkách, zda je hlavní protagonista a zároveň spoluautor vinen. Na to si musí čtenář udělat názor sám a věřím, že dojmy budete mít rozporuplné, stejně jako já. Budu se snažit vám spíš přiblížit okolnosti, které vedly k zatčení a následnému uvěznění v jedné z nejkrutějších věznic, Guantanámu.
Mohamedou Ould Slahi měl sen. Sen o studiích ve vzdálené zemi, o životě v demokratické zemi. Ovšem, ne všechny sny se vždy stanou skutečností. Šanci měl, jen náhoda a krutá zvůle mocných jej připravila o svobodu. 
Jako mladík vstoupil do nechvalně proslulé Al-Káidy. Sám říká, že kdysi to teroristická buňka rozhodně nebyla, prostě jen čemusi věřil a ve chvíli, kdy  letadla 11.září narazila do slavných věží, již členem nebyl. A zde jsou mé pochyby číslo jedna. Věřit, či nevěřit.
Po tomto datu se většina muslimů ve všech zemích ocitla pod drobnohledem CIA, FBI a jiných zpravodajských služeb, není se co divit. Ale Mohamadou byl zatčen ze zcela jiných důvodů. Prý byl účastníkem jakéhosi Spiknutí milénia a vyslýchán za to, že byl náborářem pro útoky ze září. Vše popírá. Pochyby číslo dva.
Každopádně Mohamadou byl v roce 2002 uvězněn a do dnes se nachází na Guantanámu. Ovšem stále nebyl odsouzen. Navzdory spoustě pokusům jeho právníků o jeho propuštění, navzdory tomu, že byla nařízeno jeho propuštění federálním soudcem, Mohamadou stále trpí a přežívá v nelidských podmínkách. Týrán, mučen, zbaven důstojného žití. Telefonní hovory s rodinou probíhají dvakrát ročně, návštěvy nemá povoleny žádné. 
Nemá možnost dokázat svou nevinu, neboť ho nikdo neposlouchá. Proto sepsal svou knihu, svou vlastní výpověď. Ale otevřené brány věznice jsou, zdá se, stále v nedohlednu.

Musím říct, že kniha se rozhodně nečte lehce. Nebyla pro mne těžká jen kvůli tématu, ale je plná dokumentů, výpovědí, ve kterých jsou celé věty cenzurovány, tudíž nečitelné a spoustu věcí se musíte domýšlet. To čtení hodně ruší. Ale taky pro mne bylo těžké uvěřit, jak se v tomto vyspělém století dokáže člověk chovat ke člověku. Zda je Mohamadou vinen či nikoliv, tím se zabývat nebudu, ale proč musí trpět nelidské zacházení, navzdory tomu, že jeho vina stále nebyla prokázána, to mi není jasné. Nicméně obdivuji jeho vůli a jeho povahu. Nemá v sobě zlobu ani zášť, vše přijímá s klidem a neuvěřitelně silnou vůlí. Nebojte se a zkuste si knihu přečíst sami. Názor si jistě uděláte sami a snad mi dáte za pravdu, že věznici v Guantanámu si žádný člověk nezaslouží.


Za recenzní výtisk děkuji Knihcentru.


Kniha:      Deník z Guantanáma
Autor:      Mohamadou Old Slahi, Larry Siems
Vydal:     Jota
V roce:    2015
Stran:     376

pondělí 19. června 2017

Červnové recenzní pro Jani


Dorazily dva nádherné recenzní kousky. Obě mají skvělé obálky a obě jsou naprosto odlišné. Tam pojďme se podívat blíž.

Recenzní výtisk z Knihcentra a já jsem na něj moc zvědavá.

Deník z Guantánama


Tři roky po svém zadržení začal psát Sláhí deník, ve kterém popisuje svůj život před tím, než zmizel v americké vazbě, „svoji nekonečnou cestu světem“ plným věznění a výslechů a svůj každodenní život guantánamského vězně. Jeho deník není jen živou ukázkou justičního omylu, ale i hlubokým osobním pojednáním, děsivým, temně humorným i překvapivě laskavým. Deník z Guantánama je dokumentem velkého historického významu, zároveň je však poutavým a nesmírně odvážným čtením.



Novinka letošního léta dorazila z Dobrých knih a já doufám, že bude stejně dobrá jako první kniha této autorky, Dívka ve vlaku.

Do vody

Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou… Na dně řeky se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství…