Heydrich, Geli a Eva

Když se zmíní jméno Hitler, všichni ví...ale když se objeví na scéně jméno Geli, to už asi méně. A přesto ti dva měli společného mnohem, mnohem víc...

Rok 1931 a 1937, dva časové údaje, dvě tragédie, které spolu zdánlivě nesouvisí. A přece je v nich ukryto mnohem víc, než by se dalo očekávat.
Rok 1931 je rokem, kdy byla nalezena brutálně zavražděná Geli Raubalová, neteř samotného Adolfa Hitlera.
A rok 1937 je zase rokem, kdy spadlo v Šumavských horách letadlo. 
Zdánlivě dvě věci, které by nemělo co spojovat, ale přesto jsou obě tyto tragédie společným jmenovatelem jednoho jediného tajemství, které nedá spát spoustě lidem. 
Jaký byl vlastně vztah Hitlera a jeho neteře, kterou nesčetněkrát maloval nahou? A jakou roli v tom hrála samotná Eva Braunová, přítelkyně a na posledních pár hodin jeho života, i Hutlerova manželka? 
Jaké dokumenty převáželo havarované letadlo, kvůli kterým musela posádka zahynout? Otázky, otázky a zase otázky. Malinkou nakoukneme do samotného soukromí vůdce, který má na svědomí miliony životů a poodkryjeme trochu roušku jeho života, o kterém není moc známo. Své místo v tomto špionážním románu dostane a nechvalně známý Rheinhard Heydrich a celý příběh nabírá na obrátkách. Kdosi z bezpečnostní služby, které velí Heydrich, se snaží zabránit, aby pravda, vedoucí k nalezení vraha mladé Geli, byla objevena a samotný Reinhard je připraven pro to udělat opravdu cokoliv.
Geli něco věděla a byla na obtíž, proto musela zemřít, ale co to bylo? Co věděla tak mocného, že kvůli tomu spadlo o šest let letadlo?

Když se mi do rukou dostala tato kniha, mírné zaváhání jsem cítila, co si budeme povídat. Na špionážní knihy moc nejsem naladěná, ale téma nacismu a jistého tajemství mě donutilo začíst číst a byla jsem docela mile překvapena. 
Není to klasická špionáž. Jde trochu víc do hloubky, jen kdybych trochu víc přišla na chuť stylu psaní autora Jana Mináře. Časté přesuny mezi oběma dramatickými událostmi mě někdy i rušil a nabourával mi soustředění.
Ale dostalo se mi příběhu, který je celkem nevšední a velmi zajímavý, jako ostatně skoro vše, co jsem kdy o druhé světové válce četla.

Děkuji Knihcentru za poskytnutí recenzního výtisku

Kniha:     Heydrich, Geli a Eva

Autor:     Jan Minář

Vydal:     MOBA

V roce:    2018

Stran:     248

Nenalezená

 Jste připraveni? Jste dokonale připraveni na nejnovější, svěží vítr, který k nám vane z nedalekého Polska? Neboť tento krimi román přesně takový je. Svěží, překvapivý a rozhodně strašně čtivý...

Musím se hned na začátek trochu přiznat, že jsem ke knize polského autora přistupovala s mírnými obavami. Není to tak dávno, co jsem četla cosi od polské autorky a zívala jsem nudou. Ale Remigiusz Mróz překvapil a myslím, že nejen mně. 
Nenalezená má rozhodně obrovský potenciál stát se novinkou roku. Je to neotřelý příběh, který vyniká svou zápletkou, samotným dějem, jak kniha plyne a rozuzlením, které je, mírně řečeno, nečekané.
Damian Werner se konečně, po dlouhých letech, rozhodne požádat svou snoubenku o ruku. Jen gesto, ke kterému celá léta směřovali. Ale stane se něco, co ani jeden z nich nečekal. Oba jsou přepadeni, Ewa surově znásilněna a zbita. Když se Damien probudí z bezvědomí na zemi, Ewa je pryč. Není po ní ani stopy, ani po krvavé události, ke které došlo. Damienův svět se zhroutí, končí se školou a dál se životem protlouká sám, s nadějí, že Ewu najde. 
Když se na Facebooku objeví její fotografie, jeho naděje vzroste. Dlouhých deset let mlčení a najednou se zdá, že je Ewě na stopě. Proč zmizela? Žije? Kde se vzala fotografie, kterou měl jen Damien a nikde ji nepublikoval?
Po dlouhém váhání kontaktuje detektivní agenturu a kolotoč událostí se rozbíhá. Sám je v pátrání pro zabití svého přítele a policie s fotografií jeho snoubenky nehodlá nic dělat.
Pátrá na vlastní pěst a Kasandra, žena majitele detektivní agentury je jeho šedou eminencí, člověkem v pozadí, která ho v pátrání posouvá blíž k Ewě. Začíná nacházet jakési indicie, po kterých ho vede samotná Ewa, ale k nalezení je stále dlouhá cesta.

Spolus pátráním hlavního aktéra sledujeme i soukromí Kasandry, které je tak kruté, až mi to místy vyráželo dech. Velmi autenticky popsané týrání, bití, tyranie mi nahánělo husí kůži. 
Vše dává naprostý smysl, který nám dojde až opravdu ke konci knihy. Když už si myslíme, že Damien blízko k nalezení Ewy, ta se opět začne vzdalovat a Kasandra si s ním pohrává pouze prostřednictvím chatu. 
Ovšem Damien netuší, jak moc je vlastně celou dobu blízko a jak málo stačí, aby Ewu opět spatřil.
Celý příběh je možná trochu přitažený za vlasy, ale je to fikce a rozhodně velmi zdařilá fikce. Nechybí nic, akce, city, zklamání, prohry, napětí, v knize najdeme vše, co lze od dobrého psychothrilleru očekávat.
Mrkněte se na tuto Dominovskou novinku, litovat nebudete.

Děkuji Nakladatelství Domino na poskytnutí recenzního výtisku.

Kniha:     Nenalezená

Autor:      Remigiusz Mróz

Vydal:      Domino

V roce:     2018

Stran:      328

Kočkohrátky

Jste milovník těchto vznešených stvoření? Máte rádi kočičky (v tomto případě myslíme jen ty čtyřnohé), jejich jedinečnou povahu a ladnou chůzi? Toužíte se dozvědět něco nového o těchto tvrdohlavých tvorech? Chtěli byste darovat přátelům, kamarádům, příbuzným, kteří milují kočky, něco hezkého? Určitě už dávno víte, že když si micka postaví hlavu, tak s ní prostě nehnete, dělá si, co sama uzná za vhodné. V našich publikacích se toho dozvíte však mnohem víc.

Držte si klobouky, jedeme z kopce, tohle bude čistě kočičí spanilá jízda! Podívejte se na náš výběr toho nejlepšího o kočkách, co u nás máme.  Začneme s pohádkou,  pár naučnými publikacemi, pokračovat budeme vtipnými příběhy o těchto zvířátkách, dále se podíváme na omalovánky, puzzle, diáře a spousty dalších.

 

Z deníku kočičky Ťapičky - Markéta Harasimová

Proč nezačít třeba pohádkou? Markéta Harasimová  napsala interaktivní, krásně ilustrovanou knihu, s kterou se vaše ratolesti zabaví na hodně dlouhou dobu. Příběh totiž neobsahuje jen pohádku a příhody kočičky Ťapičky, ale také omalovánky, bludiště a mnoho různých úkolů, které si děti určitě užijí.

 

 

 

Slepičí polévka pro duši - O kočkách a lidech - Amy Newmark

Kdo by neznal sérii Slepičí polévka alespoň z doslechu? Vy určitě také, nemám pravdu? Co takhle povídky o kočičkách a jejich příhodách s lidmi? V této kolekci najdete 101 příběhů, které napsal sám život, a v hlavní roli hrají samozřejmě kočky.  

 

 

Kočičí řeč - Gerd Ludwig

Toužíte porozumět kočičí řeči? Chtěli byste číst ve výrazech, řeči těla vašeho miláčka? Nebo potřebujete prostě vědět, co znamená značkování, hlasové projevy, jak kočka komunikuje? Nebo byste chtěli poradit s tím, proč vaše micka doma zlobí, loudí či třeba ničí drápky čalounění? Pak je tato kniha přesně pro vás. Najdete zde odpovědi na všechno.

Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tisíc dnů v Toskánsku

Toužíte po příběhu, který vás pohladí po duši, navodí příjemnou italskou atmosféru a uklidní vaši mysl? Pak je autobiografický román Tisíc dnů v Toskánsku přesně to, co potřebujete! A jako bonus dostanete skvělou lekci italštiny. J

Marlena, které všichni říkají Chou, se odstěhuje s manželem Fernandem z Benátek na malebný toskánský venkov, kraj olivových hájů, vinohradů, kde všichni milují dobré jídlo, pití a život. Seznámí se zde s Barlozzem, který jim okamžitě přiroste k srdci. To on je naučí poznávat místní tradice, jak vařit ze sezonních surovin, společně se všichni účastní sběru oliv, vína, Barlozzo jim nosí koše plné cuketových květů a hromady dalších plodin. Objevují kouzlo podzimu, kdy se sbírají kaštany a vaří se z nich všechno možné. Dokonce podniknou výpravu na lanýže nebo postaví pec a pečou chleba… Barlozzo je starý dobrák, ale také má svá tajemství, která nikdy neřekl nahlas. A tak po večerech vypráví, co zažili za války, co jedli a jak to bylo s jeho velkou životní láskou…

Žádné zdvořilůstky, dokonce ani buongiorno, rovnou se zeptá, jestli jsem dala květiny na chladné místo. A také se dožaduje informace, jak je hodlám připravit. Říkám, že nejspíš udělám omeletu a zbytek osmažím jako Bice a Monica včera večer. Vinárna nábožně ztichne a začíná se nepokojně vrtět. Mé kulinární plány plácnuté bez rozmyslu působí pobouření. Jeden po druhém se návštěvníci hospůdky nenápadně přesouvají blíže ke stolu, k němuž jsme přesedli od rozpačitých ústřicových očí.

„Ma perché non un condimento per la pasta? Proč ne jako přísadu do těstovin?“ nadhazuje muž, jehož modré saténové kšandy se statečně napínají přes mohutnou klenbu jednoduchého bílého trika a pak mizejí kdesi v zářezu pod břichem. (…)

„No, no, no. Oggi ci vogliono i fiori crudi noc un mazzo di rucola, due faglie di basilico, un pomodoro, ancora caldo dai raggi del sale, u goccio d´olio. Basta. Ne, ne, ne. Dneska si dejte syrové květy s hrstkou rokety, dvěma lístky bazalky, rajčaty vyhřátými sluníčkem a kapkou oleje. To stačí.“

Tisíc dnů v Toskánsku je autobiografický román plný chutí, smyslů, lásky, života a každodenních starostí. Obsahuje hromady výborných receptů na toskánská jídla, u kterých se vám budou sbíhat sliny. Je to příběh plný životní moudrosti, laskavý, milý, lidský… Je o krásném životě na italském venkově, kde si všichni pomáhají, a každý se zná s každým.

Román je také o dobrém jídle a pití. Ukazuje nám, jak se lze radovat z maličkostí a udělat si život krásný každý den, jak ho žít naplno a užívat si ho každým kouskem svého těla. Prostě je o tom, jak málo stačí ke štěstí. Tisíc dnů v Toskánsku je moudrá kniha, která si mě naprosto získala a pohladila mojí duši…

 

Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 

 

 

 

 

Vyhodnocení narozeninové soutěže

A máme tu vyhodnocení soutěže o dvě krásné knihy. Takže to nebudeme prodlužovat. Tamtadadááááááá, výherci jsou:

 

 

 

 

Temné říční proudy vyhrává Lucy Lilliane, která nám napsala jako č.2.

 

 

 

 

 

Ty, já a ti druzí vyhrává Romana Strasilova, která nám napsala o tuto knihu jako č.1.

 

 

 

 

 

Moc gratulujeme a pro ostatní - již brzy se můžete těšit na další soutěže o krásné knihy. :-)

 

Prosíme výherkyně, aby se nám ozvaly na FB Knihy na cestách do zpráv nebo nám sem do komentářů napsaly svůj email, kde se domluvíme na zaslání knih.

 

(Losování proběhlo pomocí Random.org. Pokud se výherkyně neozvou do příštího pondělí, budeme muset vylosovat někoho jiného, děkujeme za pochopení.)

 

 

Všem moc děkujeme za účast a u další soutěže se těšíme již brzy.

 

Hezké podzimní dny, Vaše Jani a Veru :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Manekýni

Filip je čerstvý absolvent zemědělské univerzity. Podniká maraton pohovorů, kde se uchází o práci. Na otázky svých potencionálních zaměstnavatelů odpovídá už spíše sarkasticky, vše bere s nadhledem a pro zábavu. Vede si dokonce seznam s počty pohovorů, které absolvoval. Ale čistě náhodou čtyřicátý v řadě klapne a on se, spíš omylem, ocitne na pozici manažera ve firmě distribuující drahé značkové oblečení z Itálie. Velmi brzy se však adaptuje, všechno dělá s nadhledem, cynickým odstupem, bez ohledu na druhé. Vůbec nevnímá, že se sám stává tím povrchním člověkem, kterým se dříve vysmíval. Zajímá ho pouze sex, peníze, značkové oblečení, vzhled a plastikami upravená těla. Jak tohle všechno skončí? Vydrží Filip na tomto náročném, neosobním místě? Jak se bude jeho život vyvíjet dál?

 

Ze všech stran mě obklopují okouzlující exempláře homo sapiens. Zevní pohlednost přítomných je tak ohromující, až mi z toho jde hlava kolem. Odhlédnuto od faktu, že na míře přítomné krásy nese lví podíl aplikace nejrůznějších kosmetických přípravků v kombinaci se znádherňujícími úpravami skalpelem či liposukční jehlou, můžeme s klidem konstatovat, že evoluce lidského druhu dosáhla svého estetického maxima.

 

Musím zmínit, že ne jen v jedné postavě jsem poznala reálné osoby našeho showbyznysu, nebudu prozrazovat, ale určitě je poznáte sami. A tak mě při čtení napadala mnohokrát otázka, co je pravda a co vymyšlené? Je možné, že autor čerpal z vlastních zkušeností? Stalo se mu něco z tohoto příběhu? Jestli ano, pak je to tedy mazec. Po pravdě jsem si ale při čtení také říkala, co já do té recenze vůbec napíšu. Jsem z knihy trošku v rozpacích. Příběh je psaný zvláštním stylem, který mi místy vadil. Přímá mluva je až moc hovorově psaná. No, hovorově. Prostě sprostě. To mezi sebou chlapi fakt takhle mluví i v reálu? Nějak se mi to nezdá. Jiné pasáže jsou zase pravý opak.

Je pravda, že jsem se občas zasmála, abych zase knize úplně nekřivdila. Ale bylo to párkrát, co by se za nehet vešlo, jak by napsal autor J. I když je tam toto přirovnání pomalu na každé stránce, ze začátku mi to vadilo, později jsem si zvykla, brala ho s nadhledem. Předpokládám totiž, že autor to přesně takhle nejspíš myslel a nepochybuji, že opakování tohoto přirovnání je úmyslné. Ale věřím, že by to někoho mohlo opravdu hodně iritovat.

Takže shrnutí? Pokud máte rádi prostředí módních přehlídek, lidí kteří intrikují, kde spí každý s každým, chcete se zasmát a berete vše s nadhledem jako Filip, pak je kniha přesně pro vás. Celý román je psaný tak nějak ironicky, s nadhledem si z tohoto světa módy dělá srandu a ukazuje jaký je. Nebo by mohl být? Asi záleží, jak si to přeberete. Každopádně musíte nahlédnout, abyste to zjistili sami…

 

Moc děkuji Nakladatelství Brána za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.




 

Právě teď nás baví...

 

Jak určitě víte, u nás knihami žijeme. Milujeme příběhy různých žánrů, ať je kniha tlustá nebo tenká, autor český či světový, důležitý je propracovaný, výborný děj, ze života nebo klidně vymyšlený. Každý podle svého gusta. Není nic krásnějšího, než když se uvelebíte do křesla či do postele a ponoříte se do světa, který prožíváte spolu s hlavními hrdiny.

Co nás poslední dobou zaujalo? Jaké knižní tipy jsme si pro vás připravili? Jakými skvělými příběhy právě teď žijeme? Co jsme přečetli a rádi bychom vám doporučili? Jsou to samé skvělé kousky, to je jasná věc. Podívejte se na ně sami…

 

Došel nám čas - Barbora Walterová Benešová

Výborný postapokalyptický román a dokonce z pera české autorky? Tak to je vážně pecka! Velice mě překvapil a já byla nadšená tak, že ho doporučuji všema deseti. Blackout, rabování, kruté násilí, přepadávání gangů, znásilňování a bezohledné vraždy – to vše je opravdu silné kafe. Během jedné vteřiny se lidem změní celý svět. Z pohodlného života, plného mobilů, sociálních sítí a všech vymožeností moderní společnosti se stává holý boj o přežití. Jídlo a pití je to nejdůležitější a lidé jsou schopni se kvůli němu zabíjet za bílého dne. Zvládne se lidská rasa poprat s novými životními podmínkami? Tenhle postapokalyptický román nebudete chtít dát z ruky, to vám zaručuji.

 

 

Autismus & Chardonnay - Martin Selner

Autismus a Chardonnay není tak úplně kniha. Je to takový zápisník zážitků ze zaměstnání Martina Selnera, který od roku 2013 pracuje jako asistent ve stacionáři zaměřeném na lidi s poruchou autistického spektra. Od roku 2016 píše o svých zkušenostech na blog s názvem Autismus a Chardonnay, za který byl nominován na Křišťálovou lupu 2016 v kategorii One Man Show, a v roce 2017 Magnesia litera na blog roku. Martin si ve vyprávění opravdu nebere servítky a říká věci tak, jak jsou. Bez skrupulí. A to se mi moc líbilo. Popisuje, tak jak mu pusa narostla, smutné i špatné dny autistů. Poukazuje na to, jak jsou chytří nebo jak jsou pro ně důležité každodenní rituály. V příběhu je poznat, že je skutečně prožitý na vlastní kůži.

 

 

Nebe je naše - Luke Allnutt

Jedna z nejlepších a nejsilnějších knih, co jsem kdy četla! Rakovina je téma současnosti, je všude kolem nás. Měl by o ní vědět každý. O příběhu budete přemýšlet,  i když jí zrovna číst nebudete moci, když budete stát ve frontě v supermarketu nebo když budete v práci tupě zírat do počítače. Nebe je naše se vám prostě dostane pod kůži. Až dočtete, tak jí budete vstřebávat hodně dlouho, a přinutí vás přemýšlet o životě, smrti, rodině, lásce, nemoci. O rakovině, která je všudypřítomná. A tyto příběhy Roba a Jacka se dějí všude kolem nás… Po celém světě.

 

 

Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.

 



 

 

 

 

Neobvyklý typ (něco málo povídek)

Všichni ho známe, nebo všichni o něm alespoň slyšeli. Tom Hanks jako Forest Gump nebo nezapomenutelný profesor Langdon, podle knih Dana Browna. 
A nyní jako spisovatel....co myslíte, povedlo se mu to?



Masivní knižní kampaň na hercovu povídkovou knížku samozřejmě doběhla i mě. Nejdřív jsem ji zaznamenala jen tak letmo, ale čím víc se o ní mluvilo, tím víc rostla i moje zvědavost. Ne proto, že Toma Hankse jako herce absolutně a bez výhrad zbožňuji. Ale byla jsem čistě zvědavá, co herec jeho formátu, má v hlavě a co dokáže dostat na papír. Tak se na to mrkneme.
Pro ty z vás, kdo ještě stále váhají s koupí, tak ty malinko nakopnu, aby už váhat přestali. Ale popořadě. Nečtu povídky. Opravdu nikdy. Proč? Protože mě rozčiluje, že se začtu a hned je konec. A to mě prostě dráždí, protože chci víc. Ale když už jsem se jednou do povídek tohoto autora začetla, šlo to samo. Nebudu se tady rozplývat nad jednotlivými povídkami, protože to by bylo zbytečné a na dlouho. Jednu vytáhnu trochu výš než ostatní, ale trpělivost.
Pokud se úplně oprostím od toho, kdo tuto sbírku sepsal, je jedním slovem kouzelná. Slova, kterými jsou jednotlivé příběhy sepsané, jsou čisté, laskavé a naprosto jedinečné. Jedinečné svou upřímností a krásným stylem, jakým jsou napsány. Jakoby jste byli vy sami aktéry příběhu, jakoby jste je prožívali zrovna vy, nebo soused odvedle.
Tom Hanks se nebál absolutně žádného tématu. Samozřejmě, z moci jeho hlavního povolání, se podíval i do zákulisí filmu, plného intrik a falše a opět nám tento svět předložil bez příkras a upřímně.
Jak jsem psala už výše, jednu povídku musím vyzdvihnout. Ta mi ulpěla v paměti a po dočtení jsem knihu zavřela a pokračovala další den. Je to hned ta první, nejobyčejnější, nejlidštější, nejskromnější. Tři úmorné týdny - tak zní její název a jsem přesvědčená, že každá žena, či muž, si podobným dějem v životě prošel. Já některé věty četla několikrát, dokonce jsem se místy i pousmála, což se mi moc nestává. Ale dotkla se mého já, protože každý, kromě čtení, máme i své soukromí a každému z nás se něco takového může dít.

"Vychutnával jsem si, že jsem neuposlechl ani jeden z Anniných příkazů. Prožíval jsem nejlepší chvíle, jaké jsem si vůbec dokázal představit." 

Je celkem logické, že svět s napětím čekal na první kritiku této povídkové sbírky. Nevím, jak je na tom ve světě, ale vím, jak je na tom u nás. Knížku by si měli přečíst čtenáři, ti praví knihomolové, kteří jsou trochu zmlsaní počtem přečtených knih, ale dokážou ocenit prostě hezké čtení. Protože právě pro nás, knihomoly, je ta knížka. Ne pro bezduché novináře, kteří rozeberou každé písmenko. Ne ne, je naše a jako jedna z bláznů, kteří písmenka na bílém papíře tolik milují, zvedám palec nahoru a volám ANO. Ano, pane Hanksi, tohle je dost dobrý, tohle je přesně takové, jaké jsem si myslela, že bude. Jestliže vás miluji jako herce vyjímečné kvality, mé knihomolské srdce jste si získal rovněž.

A Nakladatelství Domino díky! Za nádhernou obálku se záložkou a za to, že jste mi tuto nádheru umožnili si přečíst.

Kniha:    Neobvyklý typ (něco málo povídek)

Autor:       Tom Hanks
Vydal:       Domino
V roce:      2018
Stran:       416

Tymiánové dopisy

Původně jsem si chtěla prostě vytáhnout jednu starší knihu z mé knihovničky, která čeká už dlouho na přečtení a dát si oddech od psaní recenzí. Ale Tymiánové dopisy si zaslouží alespoň malou zmínku. Protože je to tak nádherný příběh, u kterého jsem polovinu probrečela, tak silný, skutečný, bolestný a poutavý. Je v něm kus naší historie, o které jsem netušila, jak moc byla krutá…

Popisuje temnou stránku arménské genocidy na Kypru, utrpení, mučení, rozdělení rodin… Když Katrina po smrtí své babičky najde malovanou krabičku s dopisy a deníkem, který si vedla, otevírá se jí celé babiččino kruté dětství. Nejdříve však musí odcestovat na Kypr, kde se pokouší najít stopy babiččiny rodiny. Jaké rozčarování přichází, když se dozvídá, jakým bolestem a hrůzám musela babička a její rodina čelit. Bylo to vlastně SEDM HVĚZD na nebi, které jí posvítily na cestu za vlastní minulostí…

 

Tymiánové dopisy je nádherný, tragický, ale zároveň i veselý a romantický román, který si rozhodně zaslouží více pozornosti. Nevím, jestli je příběh skutečný, klidně by mohl být, každopádně jeho historická fakta skutečná jsou. Tajemství malované krabičky na koření, starého deníku a dávných dopisů ve vás probudí všechny smysly, tak jako u mě. Další z nej knih, co jsem kdy četla…. Obrovské doporučuji!

P. S. I druhá kniha od autorky Eve Makis je skvělá, jedná se o Čtení z kávové sedliny a četla jsem jí už vloni.

 

ANOTACE:

Když Katerine zemře babička, zanechá jí po sobě záhadnou krabičku na koření, která obsahuje arménsky psané dopisy a deník. Katerine se vydává na cestu, která ji zavede daleko od domova a hluboko do minulosti. Na Kypru, kam se odjíždí schovat před bolestí ze ztráty milované osoby, se setkává s Arou, mladým Arménem, jenž se jí stane průvodcem nejen po babiččině minulosti, ale i po současné kyperské arménské komunitě.
Temné obrazy z období arménské genocidy a následné diaspory, od níž v letošním roce uplynulo již sto let, vyvažuje srdečný humor a postavy, které vám přirostou k srdci a s nimiž se nebudete chtít rozloučit.

Eve Makisová se narodila v Nottinghamu. Její rodiče jsou kyperští Řekové, kteří emigrovali do Velké Británie v šedesátých letech minulého století. Vystudovala žurnalistiku a od roku 1994 působila jako dopisovatelka londýnského Evening Standard na Kypru. V roce 2001 se vrátila do Anglie. Momentálně žije s mužem a dcerou v Nottinghamu. Je autorkou čtyř románů. Kniha Tymiánové dopisy získala Zlatou medaili Aurory Mardiganianové, kterou uděluje Armenian Genocide Museum.

Narozeninová soutěž

 

 

 

Haló, haló, slyšte naše hlášení. Haló, haló je tu další soutěž o dvě krásné knihy. 😊😊

 

 

 

 

Jak jsme vám dávaly nedávno vědět na našem facebooku, oslavily naše Knihy na cestách dvouleté narozeniny. A protože jsme také nedávno přesáhly 100tisíc shlédnutí blogu, udělaly jsme soutěž k těmto dvěma krásným příležitostem naráz. Než začneme, chtěly bychom vám poděkovat za věrnost a za to, že nás čtete. Moc si toho vážíme, za každého návštěvníka jsme šťastné a vděčné.

 

Do soutěže jsme věnovaly každá jednu knihu ze své vlastní knihovničky, tak snad se vám budou líbit.

 

 

Temné říční proudy od Sharon J. Bolton (nakl. Domino) a Ty, já a ti druzí od Fionnualy Kearney (nakl. Ikar) 👱👱

 

 

 

 

Pokud chcete soutěžit, musíte splnit následující podmínky:

 

1. Sdílejte tuto soutěž veřejně u sebe na fb (napište jméno, blog, nick u koho sdílíte).

2. Budeme rády, když nám tu necháte jakýkoliv vzkaz, připomínku nebo třeba i dotaz. :-)

3. Napište, jakou knihu ze dvou nabízených byste si přáli.

4. Soutěž probíhá pouze na území ČR.

5. Soutěž trvá do 23.9., výherce zveřejníme hned druhý den - 24.9. 2018

 

Losovat budeme pomocí Random.org



 

 

 

Tak a to je vše, přátelé. Budeme se těšit na vaše vzkazy, snad se vám bude soutěž líbit, hodně štěstí při losování.... :-)

 

* Vaše Jani a Veru ❤*

 

 

 

 

 

 

Devátý hrob

Četli jste skvělý thriller Oběť bez tváře? Pokud ano, pak víte, co vás v nejnovější knize
švédského autora Stefana Ahnhema čeká. Ale jste připraveni zapojit i své mozkové závity?
Pojďme se na tuto spanilou jízdu podívat trochu zblízka.



Co mají společného švédský ministr spravedlnosti a televizní hvězda? Zdánlivě nic, jen jsou
mrtví. Zavražděni každý jiným pachatelem. Zvráceným, podlým, lstivým vrahem. Jeden je
chirurg, který si se svou obětí rád hraje, a je velmi pečlivý. Druhý je nelítostný a surový a jeho
posedlostí jsou pouze ženy.
Před kodaňskou a stockholmskou kriminálkou, v čele s Fabianem Riskem, stojí opět nelehký
úkol, který zasáhne do života všech, kterých se vraždy týkají.
Fabian Risk je kriminalista, který rozhodně ví, co dělá. Již v první knize této série si získal
nejednoho fanouška. Já osobně mám již dlouho problém s hlavními hrdiny, kteří v sobě
skrývají nějaké trauma – ať už z dětství nebo z rozvodu, nebo jsou to zarputilí alkoholici na
prášcích. Risk není výjimkou, také si v sobě nese břímě, které z něj dělá sice podivína, ale
s velmi jasnou hlavou a mozkem, který rozhodně umí používat.

Pokračování recenze najdete v Magazínu Dobrých knih.....

Ve třiceti (poprvé) single

Co dělat, když vás manžel po několikaletém manželství podvede, a to rovnou s mužem? 

Hrdinka Lisy Daily Alex ani nemá čas vyrovnat se s faktem, že muž, jehož zná od školky a který jí byl odnepaměti nejbližším přítelem, není tím, za koho jej měla. Ano, stihne vystřídat stav popírání, stav nejvyšší zuřivosti a stav hlubokého zoufalství, ale proces pozvolného hojení brzy naruší intervence partičky nejbližších přátel, včetně nyní již čtyřprocentního exmanžela. 

Pokud nechce ve třiceti zůstat single či vzít zavděk dennodenní společností kocoura, projevujícího svou náklonnost poněkud svérázným způsobem, musí začít randit. A to rovnou podle seznamu bizarní devítky cíleně vytipovaných mužských samozřejmě heterosexuálních individuí, protože podle Alexiných přátel jsou nezbytnou zkušeností pro „a žili spolu šťastné až do smrti“ s Panem Božským, na kterého po splnění seznamu jistojistě narazí.

Alexino randění skutečně připomíná eskapády Bridget Jonesové, po třetím rande jsem očekávala, že se Alex raději vydá na dráhu zbožné jeptišky. Ale do hry, mimo seznam, vstupuje horký kandidát na Toho Pravého, jen má jednu pro Alex velmi zásadní chybu – je gay. Ironie osudu se přihlásila o slovo…

Alexiny sarkastické komentáře veškerého dění a slušná porce sebeironie celou knihu zlehčují a udržují čtenáře v povznesené náladě. Bohužel v poslední třetině autorka nechala linii humoru vytěsnit trochu vážnějším náhledem na vztahové peripetie a koutky úst se mi pře čtení zvedaly s mnohem menší lehkostí. Samotný závěr byl dle mého názoru uspěchaný a kapánek přeslazený, i přesto byla celkově kniha výborným čtením pro odlehčení vážnosti reálného života, nejlépe při dovolené. 

Za recenzní e-book děkuji Nakladatelství Mystery Press.

Autorkou fotografií, použitých v recenzi je Kateřina Kohoutová

Kniha:    Ve třiceti poprvé single

Autor:     Lisa Daily

Vydal:    Mystery Press

V roce:   2018

Stran:    336

IN VINO VERITAS

Ve víně je pravda, to je známá moudrost, jak všichni víme. Mnozí z nás se určitě přesvědčili na vlastní kůži. A protože máme září, měsíc sběru vína z vinic, burčáku a hlavně vinobraní, což je veliká událost ve všech městech či obcích, kde vinohrady zdobí každý kousek volné půdy, pojďme se podívat na nějaké knihy o tomto lahodném moku.

Chcete se dozvědět něco o výrobě vína? Jak se zpracovává nebo ho toužíte poznat podrobněji? Víte pouze, že je červené a bílé? Co takhle ledové, výběr z hroznů nebo slámové? Chcete vědět víc? Nebo se výrobou a pěstováním vína zabýváte a musíte se více vzdělávat, znát horké novinky v tomto odvětví? Nebo byste si chtěli prostě o víně přečíst napínavý příběh jedné ženy, která zdědila moravský vinohrad po svém dědečkovi? U nás v Dobrých knihách máme všechno, na co si vzpomenete. Zkuste se podívat, co by vás mohlo zaujmout

 Víno z vlastního sklepa - Pro začínající - Wolfgang Vogel

 Pro začínající i zkušené výrobce domácího vína. Chcete si zkusit vyrobit vlastní víno? Nebo už si ho vyrábíte a potřebujete pomoc při různých komplikacích? Pak je tahle kniha přesně pro vás! Tato publikace přehledně a detailně představuje jednotlivé kroky tohoto procesu a pomáhá řešit malé i větší obtíže. Každý si tak může vyrobit vlastní chutné víno.  Všechny pracovní kroky jsou popsány tak, že je každý snadno pochopí i bez hlubokých předběžných znalostí.

 

 

Malá škola degustace vína

Chtěli byste se stát zkušeným degustátorem vína? Toužíte se vyznat v jeho odrůdách, druzích a chutích? Pokud si pořídíte tuto knihu, stane se z vás odborník na slovo vzatý a je možné, že z vás brzy bude náročný specialista na víno.  Malá škola degustace vína je ideálním průvodcem degustačními metodami a styly vín. Naučíte se rozeznávat základní chuťové vjemy, dozvíte se, jak ochutnávat bílé, červené, růžové a šumivé víno nebo jak určit svěží či ovocný styl, vína suchá, polosuchá, sladká. Rychle získáte jistotu a potřebnou dovednost. Řada srozumitelně popsaných degustací poskytne základy pro vaše znalosti. Rady, připomínky a odborné tipy vám pomohou stát se brzy vítaným společníkem mezi odborníky.

 

Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.