Bella figura - Jíst, milovat a žít po italsku

Milujete Itálii? Knihu (či film) Jíst, meditovat, milovat? Dobré jídlo a život? Pak si vás tato autobiografie báječných vzpomínek spisovatelky Kamin Mohammadi určitě získá tak, jako mě.

Kamin opustila stresující zaměstnání v Londýně. Se zlomeným srdcem, nešťastná a nespokojená sama se sebou přijíždí do Florencie. Rozhodne se zde pobýt pár měsíců, odpočinout si a pak se uvidí. Nakonec zde zůstane však žít. V knize popisuje svých prvních dvanáct měsíců v této nádherné zemi, kde si užívá krásy a radosti každodenního života. Postupně se naučí žít jako pravá Italka. Zamiluje se, odmiluje, znovu zamiluje, zbaví se nadbytečných kilogramů, získává nad vším nadhled a tolik potřebnou sebejistotu…

Luigo mě ignoroval, namočil do misky s olivovým olejem kousek chleba, nechal ho pořádně nasáknout a strčil mi ho do pusy. „Buď hodná holka a užívej si medicínu. Aspoň čtyřikrát denně. Olivový olej je tajemství mladistvé pokožky. Měla bys vidět mou mámu…“

„Ale Luigo, nemůžu přece pít olej! Zrovna jsem trochu zhubla…,“ protestovala jsem. „Prosím tě, přestaň s tím anglosaským počítáním kalorií, cazzate,“ ozval se přísně Luigo. „Najdi si to na tom tvém milovaném internetu – ty seš novinářka. Já se musím starat o zákazníky.“ A měla jsem to.

 

Bella figura má 12 kapitol, každá se jmenuje podle daného měsíce v roce. Navíc obsahuje každá kapitola recept, charakteristický pro tento měsíc. Jsou to samé dobroty, které si určitě musíte zkusit uvařit! Kamin se při nich jen oblizovala.

Bella figura je kouzelné čtení, pro toto letní období jako dělané. Radí zde čtenářkám jak žít, jak vařit, vzpomíná na krásné období svých začátků v Itálii, vlastní proměny, změny životního stylu a z každé stránky na vás sálá, jak moc si tuto zemi zamilovala. Itálie ji probudila ze spánku a otevřela srdce. Italský styl života se v ní zakořenil opravdu hluboko, a to se mi moc líbí - jak tuto zemi uctívá a miluje. Proto by si ji měl přečíst každý, kdo miluje Itálii, touží po lásce, zápasí se stresem, kily či je nespokojený v práci. Nakoukněte do Bella figura, nechte se inspirovat a okuste trochu toho DOLCE VITA (sladkého života).

Tato kniha nám ukáže, jak udělat každý aspekt života krásným, jak jen může být. Protože každý by měl zažít vlastní „ LA DOLCE VITA“ a mít svojí AMORE. Pravou a skutečnou AMORE…

 

Moc děkuji za tuto krásnou knihu nakladatelství METAFORA.

Knihu koupíte zde.

 

 

Zrada

Drsné prostředí gangů, mafie, zlodějíčků, prostituce..Ale taky nezlomná láska matky k synovi. To je další skvělá kniha z pera Martiny Cole.





Ze všeho nejdřív musím varovat. Martina Cole se opravdu s ničím nepáře. Jak se samotným příběhem, který vždy zasadí do drsného světa kriminálníků, tak se slovníkem, kdy pro ostřejší slovo nikdy nejde daleko. Martinu Cole musíte milovat, nebo nenávidět, není nic mezi tím. Nevěříte? Přiblížím vám její nejnovější knihu a posuďte sami.
I tentokrát jde o lásku matky, která se zdá být opičí. Reeva je samoživitelka, která nemá o mužské protějšky nouzi, jen jí po nich vždy zůstane dárek, v podobě dalšího potomka. I když se protlouká světem v alkoholovém opojení, své děti bezmezně miluje. Jednoho ale víc, než všechny ostatní. Jeden převyšuje nad všemi jejími dětmi. Její nejmilovanější syn Aiden, její nejstarší. Zvláštní pouto, které mezi sebou mají, nelze jen tak přetrhnout. Aiden svou matku ochraňuje před žárlivými milenci, i před ní samotnou, když to přežene s pitím. 
Aiden si je vědom, že pokud chce přežít v jejich drsném světě, musí se postarat sám. O všechno a legální cestou to samozřejmě nepůjde. Jeho přítel jej zavede do podsvětí, kde se velmi rychle zabydlí a peníze mu začnou vonět až příliš. S penězi přichází i moc a tou je Aiden opojen. Do chvíle, než mu do života vstoupí mladá Jade, která také není svatá a pro něj jako stvořená. Brzy začnou tvořit pár, kterého si podsvětí cení a může se zdát, že i člověk s pověstí kriminálníka, může žít celkem šťastný život. Ale zlo, podvod a zrada číhá na svou příležitost. Čeká, nabírá sílu a přichází od lidí, od kterých bychom to ani v nejmenším nečekali. 

S autorkou a jejími knihami se nám může zdát, že opakuje stále stejná témata. To ano, prostředí se rozhodně nemění. Svět, ve kterém jste stále jednou nohou v kriminále, drogy, alkohol, krádeže ve velkém. Jedno se ale mění a to je samotná zápletka. A vždy si najdete zlodějíčka, ke kterému zahoříte sympatiemi, jen proto, že je takový, jaký je. Většinou jde i nezdárného syna, kterého víceméně vychovala ulice, nebo neschopná matka, kterou ale miluje nade vše. 
Může se vám stát, že se autorčiných knih přesytíte. Dejte si mezi jejími jednotlivými knihami odstup, aby se vám to nestalo. Potom by se vám opravdu mohlo zdát, že její knížky jsou všechny stejné. Nejsou, věřte mi. Musíte sami ochutnat její kuchyni a přijdete jí na chuť. Já jsem vděčná za její sázku s manželem, díky které začala vydávat své romány. Díky tomu se mi má knihovna plní skvosty, stejnými jako je Zrada.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství DOMINO

Kniha:     Zrada
Autor:     Martina Cole
Vydal:     Nakladatelství Domino
V roce:    2018
Stran:      440

Spáč

Výborná fantasy plná příšer, zloduchů, lásky a hlavně výjimečných pilulek, které vám můžou změnit život!

Sarah je obyčejná holka. Chodí na vysokou, je úspěšná, její kamarádky jsou ty největší hvězdy školy. Málokdo o ní však tuší to, že má jeden problém, který jí ničí život. Trpí REM poruchou chování ve spánku, což znamená, že své sny prožívá pohybově. To už vedlo k mnoha závažným událostem – zlomený přítelův nos, zlomená ruka nejlepší kamarádky, zničené pokoje v domě a spousta dalšího. Když se na trhu objeví nejnovější lék zvaný Dexid, vypadá to, že Saře pomáhá a její problémy jsou vyřešeny. Ale už po prvním užití zjistí, že má Dexid nějaké vedlejší účinky. Paralyzuje tělo i po probuzení a spáč může vstupovat do snů jiných lidí. Zde se ve snu seznamuje se záhadným, krásným, svalnatým Wesem. Vůbec ho nezná a nikdy ho neviděla. Když ho však po pár dnech potká ve škole a Wes se k ní hlásí, jako by jí znal, Sarah si uvědomí, že tahle pilulka bude asi nabízet mnohem víc, než jen klidný spánek…

Když mě Ralphie zase připojuje k přístrojům, mlčím. Pak ze sebe udělám nešiku a požádám o další Dexid, ten první se mi totiž někam zakutálel. Jakmile mi technik podá další, nenápadně je oba spolknu. Po chvilce se ocitnu po Wesově boku na nádraží Grand Central. Gigi se omámeně motá na koleji 29.

Když ji následuju do vlaku, přemýšlím, jestli jsem nepřekročila určitou mez, dojdu ale k závěru, že je mi to jedno. Možná jsem pomstychtivá mrcha a šílený lidský loutkář, ale aspoň konečně nejsem sama.

 

Se sněním se to vážně nesmí přehánět, věřte mi. Určitě mi dáte za pravdu, pokud si přečtete tuto knihu. Spáč je velice originální příběh, který vás zavede do světa snů, příšer, ale i lidských zloduchů, lásky, romantiky a neustálé akce. Nikdy se nebudete nudit, pojedete napříč reálným světem, ale až si vezmete se Sarah pilulku Dexidu, to bude teprve jízda! Ovládání lidí, pomsta, snění… Prostě vás čeká výborné čtení, které vám uteče, ani nebudete vědět jak.

Mackenzie Cadenhead je zkušená autorka fantasy, podílela se dokonce na sérii Super Hero Adventures od Marvelu. Píše velice poutavě, čtivě a originálně. Pokud vás děj alespoň trošku zaujal, pak musíte Spáče zkusit, protože je to prostě jízda. A nezapomeňte: „Její sny se stanou vaší noční můrou!“

 

Moc děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 

 

 

Polámaná loutka

„Všem holkám, které si prošly peklem, ale vrátily se s ohněm planoucím v duši, s krvácejícím srdcem a s ďáblem jako svým pomocníkem. Tenhle příběh je pro vás. Pro nás. Narovnejte tu korunu. Čauky.“

Právě jsem knihu dočetla a přemýšlím nad tím, co citovat v úvodu. Myslím, že věnování autorky bylo přesně to pravé. Vystihuje dokonale celou knihu, až do poslední stránky.

Madison si v tomto díle začne vzpomínat na úryvky ze svého dětství. Klade si hromadu otázek, na které se snaží najít odpovědi. Kdo jsou vlastně její rodiče? Kdo je ten pán, co si ji vodil červenou chodbou? Najde ho někdy a pomstí se mu za to, co jí prováděl? Jak do toho všeho zapadají kluci a Elitní klub králů? Miluje jí Bishop, nebo jí jen zneužívá a hraje si s ní jako s loutkou? To je jen část otázek, které se Madison honí hlavou. Bishop a celá parta Elitního klubu králů je jí blíž a blíž a ona si musí ujasnit, koho vlastně miluje. Jestli tedy vůbec dokáže milovat, po tom všem, co se jí v dětství stalo. Přežije Stříbrná labuť, a pokud ano, stane se z ní Polámaná loutka?

 

Jeho ruka vyletí k mému hrdlu, jen zalapám po dechu. Tlačí mě pozpátku ke zdi, až narazím zády do cihel. Postaví se mezi moje stehna a vytáhne mě po stěně výš. „ Tak zaprvý,“ stiskne mi krk tak, že jsem si jistá, že mi vybuchne obličej, „nezapomínej, s kým to kurva mluvíš.“ Nakloní hlavu a pohlédne mi do obličeje. „Zadruhý, nemáš nárok tu uplatňovat žádnou autoritu Madison. Zavřu tě do klece, hned jak se vrátíme do Hamptons, jestli si nebudeš dávat pozor na pusu.“ Pustí mě a já dopadnu nohama na zem. „Táhni do prdele.“

Amo Jones je skvělá spisovatelka, která se s ničím nemaže. Jedno sprosté slovo sem, druhé tam. Její hlavní hrdinové jsou drzí, pro ránu nejdou daleko a mluví jako dlaždič. Sama autorka prý píše tak, jak žije. Na hranici šílenství, se sklenicí vína v jedné ruce a svou morálkou – nebo jejím nedostatkem – ve druhé.

 

 

 

Pokračování recenze čtěte zde na webu Dobrých knih.

 

 

 

 

NEBE JE NAŠE

„Když o tom sníte, je to skutečné.“

 

Prvních pár stránek přečtených a já pláču. Jsem v polovině knihy a já stále pláču. Závěr, já už nepláču, bulím jako želva. Dočetla jsem a honí se mi hlavou tolik myšlenek. Nemůžu spát. Slzy mi stékají po tváři. Tolik bolesti, až mi to svírá srdce. Kde začít? Možná tím, že Nebe je naše, je jedna z nejsilnějších knih, co jsem kdy četla!

Rob je šťastný muž. Má nádhernou ženu, báječného syna a v práci se vše také začíná vyvíjet slibně. Jednoho dne se však všechno změní. Jackovi, jeho pětiletému synkovi, zjistí lékaři nádor. Diagnóza zní jasně – rakovina. Jeho život se radikálně změní a obrátí se vzhůru nohama. Nastává boj na život a na smrt. Boj o to, aby byl Jack zdravý. Za jakoukoliv cenu…

 

„Je mi to hrozně moc líto. Neexistuje snadný způsob, jak vám tohle sdělit. Magnetická rezonance ukázala spoustu, spoustu drobných mikroskopických lézí po celém Jackově mozku.“ Nechápal jsem. Nedávalo to vůbec smysl. Plaval, každý den hrál fotbal. Podíval jsem se na Annu v očekávání, chtěl jsem, aby něco řekla, ale mlčela, ani se nepohnula, ruce pevně sepjaté.

 

Dočetla jsem a dívám se „do blba“. Přemýšlím, hrdlo se mi svírá, je mi úzko, ruce se mi klepou a bolí mě u srdce. Tak moc mě Nebe je naše vzala. Doslova vykolejila, rozebrala na kousíčky. Ano. I přesto, jsem ale během čtení nedokázala přestat a toužila tyto tři dny (než jsem knihu dočetla) jen číst a číst. A nepřestávat. Jsem blázen? Copak mám ráda sebetrýznění?  To opravdu ne, ale vím, že se taková témata prostě musí číst, aby se o nich vědělo a předávat informace dál.  Rakovina je téma současnosti. Je všude kolem nás. Měl by o ní vědět každý. A tohle je jedna z těch knih, které musíte zpracovat a rozdýchat. Alespoň u mě to tak bylo. Budete o ní přemýšlet během čtení – i když jí zrovna číst nebudete moci, když budete stát ve frontě v supermarketu nebo když budete v práci tupě zírat do počítače. Nebe je naše se vám prostě dostane pod kůži. Až dočtete, tak jí budete vstřebávat hodně dlouho, a přinutí vás přemýšlet o životě, smrti, rodině, lásce, nemoci. O rakovině, která je všudypřítomná. A tyto příběhy Roba a Jacka se dějí všude kolem nás… Po celém světě.

 „Rozhlédl jsem se po stole, našel jsem Jackovu zprávu z magnetické rezonance a začal jsem na fóru hledat něco z lékařské terminologie. Objevilo se staré vlákno z roku 2012 o klinickém testu a při jeho čtení jsem ucítil záplavu vzrušení. (…) Klikl jsem na profil uživatelky, jejíž syn se testu účastnil. Naposledy fórum navštívila v roce 2012. Její podpis na konci každého příspěvku zněl:

Klinický test v říjnu 2012, Damon zamířil k andělům 23/12/2012

Klikl jsem na pár dalších profilů. Nikdo z přispěvatelů ve vlákně fórum nenavštívil od konce roku 2012. Všechny jejich děti zemřely.“

 

Loutkář

Četli jste Hadrového panáka? A jste zvědaví, zda se autor druhým dílem vyrovná tomu prvnímu? Pak jste tady správně, pojďme se podívat na zoubek Loutkáři, bude vás mrazit v zádech.

Ze všeho nejdřív musím poznamenat, že ani tento díl není pro slabé povahy. Dámy prominou, ale se slabým žaludkem a natáčkami na hlavě s knížkou do postele nechoďte. Už Hadrový panák, první kniha Daniela Colea, dávala tušit, že jeho příběhy budou drsné, ale zároveň ironicky nadsazené, a že se sem tam i zasmějeme. Neboť hlavní hrdinka, policejní detektiv Baxterová, si o onen smích rozhodně koleduje.

O čem tedy vlastně Loutkář je? Vražda, přátelé, jak prosté. Ale ne jen tak ledajaká. Mrtvá těla, zavěšená vysoko u stropu, s vyrytým nápisem NÁVNADA, dávají tušit, že pachatel si rád hraje a neskončí pouze u jediné mrtvoly. A že to bude hra na kočku a na myš se vším všudy.

Pokračování recenze si můžete přečíst zde.

Písařka ze Sieny

Kouzlo středověké Sieny, epidemie moru – nemoci, která přemohla celou Itálii té doby, prolínání přítomnosti s dávnou minulostí… To je Písařka ze Sieny.

Beatrice Trovato je mladá doktorka neurochirurgie. Když její bratr Ben náhle zemře, vydá se z New Yorku do toskánské Sieny, kde žil. Ben se zde zabýval morovou epidemií ve 14. století. V tomto městě jí zanechal dům a mnoho dokumentů s jeho výzkumem. Beatrice se v domě usadí a vnoří se do Benova pátrání. Jednoho dne narazí na deník malíře Gabriela, díky němuž se Beatrice náhle ocitá v roce 1347 v Sieně, těsně před vypuknutím moru.  S pomocí Gabriela odhaluje spiknutí, která také všem v budoucnosti vrtají hlavou. Beatrice propadne kouzlu středověkého života, ale také samozřejmě Gabriela. Když si černá smrt začíná vybírat první oběti, musí se rozhodnout, ve které době chce skutečně žít…

I bez svých zvláštních schopností bych okamžitě poznala, že se ve městě děje něco zlého. U domovního vchodu opodál stála žena, lomila rukama a hovořila se skupinou lékařů v dlouhých šarlatových vlněných róbách s límcem z bílé kožešiny. (…) Lékařů bylo všude více, než je obvyklé, a rovněž kněží.

Mrazivý zvuk umíráčku se nesl nad procesím kleriků, kteří se pomalu ubírali ulicí. Následovalo je šest nosičů rakví a jejich ramena se hrbila pod tíhou smutného břemene. Nářek plačících členů rodiny stoupal k šedému nebi.

 

10 úžasných knih za vysvědčení

 

 

Už se to blíží, už je to tu! Konec školního roku nám pomalu, ale jistě klepe na dveře. A s ním také vysvědčení našich dítek. Všichni jsme z toho ve stresu, sháníme nějaké dárky pro paní učitelky, kytičku, desky na „výzo“ a pak už jenom vykročit tou pravou. Co na tom důležitém papíře bude za známky? Určitě jen ty nejlepší! A to si zaslouží alespoň nějakou malou odměnu, nemyslíte? Knihy jsou bezpochyby ta správná volba. Ať je vaší dceři či synovi sedm nebo patnáct, každý by měl krásnou knihu ocenit. Pojďte se inspirovat, naše tipy jsme rozdělili podle věku, aby bylo vybírání snadnější. Najdete zde něco pro prvňáčky, ale také puberťáky, kteří už mají základku za sebou…

Děti od 7 let

 

Všechno o koních a ponících – Andrea Erne, Irmgard Eberhard

Jak se staráme o koně? Co musíme znát, abychom směli jezdit na koni? Čím se kůň krmí? Jak se jezdí koňské dostihy? Na několika stránkách mnoho informací podaných slovy, a především obrázky! Dítě se dostane na jízdárnu i do přírody, naučí se pojmenovat každou část koňského těla a rozeznat druhy koní, dozví se, co mají koně rádi, kdy se cítí dobře a jak to poznáme. Najde tu i celou řadu zajímavostí. Zkrátka vše o koních a ponících v důsledném propojení textu s ilustracemi.

 

Deník malého poseroutky 7 – Páté kolo u vozu – Jay Kinney

Znáte Gregga Heffleyho? Neznáte? Pak ale musíte alespoň jednu jeho knihu zkusit. Gregg je školák jako vy a zažívá nejrůznější dobrodružství se svými rodiči, s kamarádem Rowleym a se spoustou dalších přátel. Deník malého poseroutky má dvanáct dílů a některé se dokonce dočkaly i zfilmování. Tato série je dnes již legendární a zná ji snad každý. V tomto díle se chystá ve škole Valentýnský večírek. Gregg se ze všech sil snaží najít holku, se kterou by na něj šel, a bojí se, že zůstane na ocet. Jeho nejlepší kamarád Rowley taky nemá růžové vyhlídky, ale to je chabá útěcha. Nečekanou souhrou náhod se to Greggovi nakonec podaří a páté kolo u vozu je Rowley.

 

Fimfárum – Jan Werich, Jiří Trnka

Kdo by neznal Tři veterány nebo Královnu Koloběžku první? Klasické Werichovy pohádky, které milujeme všichni, v jedné sbírce pohádek? To by měl mít v knihovničce každý správný školák, nemyslíte? Pohádky jsou plné humoru, ale také poučení… Jejich autor si v nich vzal na mušku některé lidské vlastnosti a zlořády.

Knížka okouzluje krásou češtiny, hravostí a moudrostí vypravěče a potěší děti i dospělé.

 

Děti od 9 let

Expedice Kolumbus – Faraonův amulet – Dagmar Steidlová, Thomas Conrad Brezina

Expedice Kolumbus je série různých knih pro holky i kluky, kde se v každém díle podíváte do jiné země a řešíte různé záhady. Faraonův amulet se odehrává v Egyptě. Zjistíte, jestli chodily egyptské děti do školy, s čím si hrály, jestli používali staří Egypťané toalety, co je Údolí Králů nebo třeba jak se mumifikovali lidé a zvířata. Miki a její bratr Tino jedou s tetou na návštěvu do Egyptského muzea, aby pomohli nešťastnému profesorovi a přišli na kloub záhadám, které se tam dějí. Podaří se jim odhalit tajemství pochodující mumie a tajemného amuletu?

 

 

Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.


 

Dominika na cestě Jižní Amerikou

 

10 měsíců, 8 zemí, 11237 kilometrů, 5 píchnutí, 2 návštěvy nemocnice, 1 pád, 1 přepadení, 1 porucha, 1 opravený zub a nekonečno zážitků…

Metr a půl vysoká Dominika s ještě menší motorkou se vydává sama napříč Jižní Amerikou. Setkává se s hodnými, ale také zlými lidmi, s mrazem, sněhem, hady, obřími pavouky, rozzuřenými psy a podivným jídlem. Zažívá poruchu motorky, pobyt v nemocnici, ale i přesto se nevzdává a pokračuje na své cestě dál…

Dominika je opravdu neohrožená cestovatelka, sice nám ukazuje i svůj strach ze všeho, a přesto, že je hůř a hůř, ona jede dál a nevzdává to. Skutečný příběh, skutečná cesta – takový je Dominičin cestopis.

„Ale nemáte tam nic zakázaného, že? Drogy?“

„Nene,“ odpovím bezstarostně znovu, ale jsem trochu nervózní. Nechala jsem si navrchu zavazadel jeden banán a co já vím, kontrola se zdá dost striktní na to, aby se do Argentiny nesměly dovážet banány. Kontroluje druhý kufr a já si v napětí koušu rty. Ten banán jsem v Tupize náročně sháněla a těším se na něj! A teď mi ho to pako určitě vezme!

„A co tady ten velký?“ ukáže na největší kufr plný techniky. (…) Už to nevydržím, vysmeknu sáček s banánem zpod zavazadel, rychle ho vyndám a snažím se ho celá nervózní co nejrychleji nacpat do pusy. Cha, a máš to, přelstila jsem tě! Blonďákovi je to, zdá se, ale úplně jedno. Je s prohlídkou spokojený, můžu jet. Právě včas, zrovna mi došlo, že banán byl hned vedle pytlíku plného koky.

Pokračování recenze čtěte zde na webu Dobrých knih.

 

 

 

Dva druhy pravdy

Harry Bosch jako dobrovolník, v zaprášené kanceláři, daleko od skutečných zločinů? Nemyslitelné! Stíny minulosti jej volají zpět a HB se musí chtě nechtě vrátit, tentokrát na to však bude sám...





V pořadí již 22. díl série s úžasným HB, Harry Boschem. Detektiv LAPD, kterého si prostě zamilujete, pokud se tak již nestalo. Je stoprocentně svůj, nezničitelný, neporazitelný, neuplatitelný. Kdo měl možnost shlédnout seriál v hlavní roli s tímto koumákem, psaný podle knih Michaela Connellyho, musel mu prostě propadnout, stejně jako já. Mám přečteno skoro vše, jen mám mírně problém. Velmi špatně se mi o případech tohoto detektiva píše. Ne proto, že by to byly knihy špatné, to bych je nečetla skoro všechny. Jen se mi nedostává slov, kterými bych jeho činy a myšlenky dostatečně popsala, aby jste si udělali jasný názor, zda číst nebo nečíst.
Ale zkusím to. Neboť Connelly se díl od dílu zlepšuje, troufám si říct. Tajuplný Harry Bosch se vám musí dostat pod kůži, jakkoliv se budete bránit. Nesnese bezpráví, miluje svou dceru a výhled ze své terasy na celé LA. 
V tomto díle jej nacházíme ve chvíli, kdy odešel z řad policejního sboru a je jen jakýmsi dobrovolníkem na staré policejní stanici, kde se ukrývá za stohem nevyřešených případů. Harry odpočívá, ale zdání klame. Ve chvíli, kdy dojde k vraždě místního lékárníka, vyráží do boje se zločinem, tak, jak to umí jen on. Klidně, sebevědomě, s buldočí odvahou. Ovšem jeho zdánlivý klid bere za své ve chvíli, kdy se z vězení ozývá varovný hlas. Hlas vraha, kterého Bosch před třiceti lety dostal za mříže a který hrozí, že na Bosche ví něco, co jej zničí. To náramně nahrává do karet jeho bývalým kolegům, s kterými se nerozešel právě v dobrém.
Zdá se, že vše souvisí se vším, HB musí vynaložit veškeré úsilí, aby nejen očistil své jméno, ale zároveň vyřešil případ, který ho buď osvobodí, nebo zničí.

Když jsem brouzdala po netu, narazila jsem na slovní přirovnání, že knihy Michaela Connellyho jsou poctivé. S dovolením pisatele si toto slovní spojení vypůjčím, neboť je to svatá pravda. Celá série s Harry Boschem je poctivá práce, založená na jasně daných pravidlech a přesto se nudit rozhodně nebudete.
Atraktivnosti na knize přidají i pasáže ze soudní síně, ve které kraluje Harryho bratr, i když ten ve stejnojmenném seriálu chybí. Škoda, herce bych tedy pro něj měla.
Odpusťte mi můj mírný sentiment, pokud filmové zpracování zmiňuji příliš často, ale obojí je pro mě dokonalé. Ačkoliv s televizí se těžko můžu schovat pod peřinu.
Takže tedy shrnuto - máte rádi nekomplikované, akční, mozek zapojující thrillery? Harry Bosch je to pravé a to mi věřte! Zaryje se vám hluboko pod kůži a netrpělivě budete vyhlížet další díly, ve kterých tento neuvěřitelný sympaťák exceluje.

 Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Domino.

Kniha:    Dva druhy pravdy
Autor:    Michael Connelly

Vydal:    Domino
V roce:   2018
Stran:    408

Chcete poznat New York? Už jen proto si musíte přečíst knihu Víš, že tě potřebuju?

„No te rindas.“ (Nevzdávej to.)

 

Druhý díl fenomenální trilogie Dimily nezklamal a já už se teď hrozně těším na závěrečnou část s názvem Víš, že mi chybíš?. Jsem zvědavá jak to s Eden a nespoutaným Tylerem vše dopadne.

 

Eden chodí už rok s Deanem, je šťastná a snaží se na svého nevlastního bratra Tylera zapomenout. Když od něho ale dostane pozvání strávit léto u něj v New Yorku, je nadšená a neváhá ani vteřinu. Zabalí si kufr a letí směr město, které nikdy nespí…

Jak dopadne jejich setkání po roce odloučení? Odolají pokušení nebo dají svým citům volný průběh? Bude jejich láska tak silná, aby ustála mnoha nástrahám, zkouškám a vypočítavosti okolí?

 „Slibuju, že už to neudělám.“ (…) Ve tmě zamžourá na slova vyvedená inkoustem na mém zápěstí. Podívá se na mě široce otevřeným očima. „Co je to?“ „Možná bys měl rozsvítit světlo,“ navrhnu. Skousnu ret, protože se mě náhle zmocní neklid. Dokážu si představit, jak Tylerovo obočí vystřelí vzhůru. Sundá mi ruku z ramen a natáhne se přese mě k lampičce na nočním stolku. (…)  Už se nedívám na své zápěstí, dívám se na Tylera, obdivuju, jak se mu lesknou oči, jak překvapením otevírá rty, jak se mu roztomile celý jeho obličej rozzáří údivem.

Dimily mě opravdu baví. Hltám každou stránku, příběh je napsaný čtivě a vy chcete vědět víc a víc. Ani se nenadějete a jste na konci. Eden je moc příjemná holka a já její pocity zcela chápu. Drsňák Tyler, který se dokáže zamilovat a rozněžnit, vám prostě nedá spát. Má hispánské předky, takže fotografie na obálce knihy je docela výstižná, vaše fantazie pracuje na plné obrátky a vy si ho prostě musíte zamilovat…

 

 

Pokračování recenze si přečtěte zde na webu Knihcentrum.cz

 

 

9 tipů na dárek pro třídní učitelku

Je zde důležitý milník školního roku. Uzavírají se známky, naše děti na poslední chvíli zasedají k psacímu stolu, vypínají telefony, notebooky a snaží se napravit, co se dá. Ruku na srdce, ani my jsme nebyli jiní.

Všechny generace mají jedno společné: paní učitelku, kterou zároveň milují, nenávidí, obdivují i proklínají. A právě před prázdninami je ten pravý čas se třídní učitelce, se kterou jako rodiče komunikujeme zejména na třídních schůzkách a přes Žákovskou knížku, odvděčit malou pozorností.

 

Nevíte si rady? Nabízím pár nápadů, jak třídní potěšit a poděkovat jí, že to s tím naším předškoláčkem – školáčkem – puberťákem přestála celý rok ve zdraví.

 

A jako první mě napadla kniha. Neboť komu jinému darovat knihu, než sečtělému pedagogovi? Takže zkuste třeba tuto: Diagnóza učitelka. Myslím, že nezklame. Vtipná, zábavná – a přece správný učitel by smysl pro humor měl mít, ne? Zcela jistě nezklamete ani plátěnou taškou s motivem Malého prince, to aby se jí ty písemky dobře přenášely.

 

 

 

Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.

 

 

 

DÍTĚ SVOBODY

„Jmenuju se Svoboda. Říkejte mi, jak chcete: zabiják, vrah policajtů, uprchlík nebo násoska…“

 

Přátelé, tak tohle byla vážně síla. Až mě z toho mrazí, protože vím, že se takové věci na světě dějí a příběh by se mohl opravdu klidně stát…

 

Svoboda Oliverová je takový místní floutek v ženském těle. Používá drsná slova, pro ránu nejde daleko, pěstmi se ohání při každé příležitosti a s ničím si nebere servítky. Všichni o ní vědí jen to, že pracuje v místním baru a že si ráda přihne. Ve skutečnosti se však Svoboda jmenuje jinak. Je to její krycí jméno, protože je už osmnáct let v programu na ochranu svědků poté, co byla zatčena za vraždu manžela. Kvůli tomu byla donucena odevzdat své dvě děti k adopci, což si neustále vyčítá a díky tomu ji pronásledují noční můry.

Jednoho dne se dozví, že se její dcera pohřešuje. Opustí svůj dosavadní život chráněný vládou a rozhodne se najít dceru za každou cenu. Bojí se, že jí hrozí nebezpečí od sadistické rodiny jejího bývalého manžela, která touží po pomstě. Čím více se však blíží pravdě, tím zjišťuje, že je realita mnohem děsivější a krutější…

„Kde jsi k čertu byl, Marku?“ sykla jsem na něho. „Za pár hodin máš na akademii promoci.“
„Proč se nestaráš o svý, ty zasraná píčo?“ řekl se skelným opileckým pohledem. „Čí je vůbec to děcko?“
„Neměl bys s ní takhle mlu-mlu-mluvit,“ zastal se mě Peter. „Jo?“ V tomhle okamžiku jsem poprvé uviděla, jak vašemu otci zčernaly oči, z čehož mne zamrazilo v zádech. Přešel k jeho vozíku a vyndal černý vak plný texaských katetrů. Klíčem od auta začal rozdírat sáček s Peterovou močí. Po chvilce mu ji všechnu vylil do klína. Pak propukl v hurónský smích.

No páni. Musím říct, že podle anotace jsem čekala úplně jiný příběh. Dostalo se mi však mnohem víc. Ani trošku jsem netušila, a to myslím mohu klidně prozradit, protože to mnohé z čtenářů určitě zaujme, že se dozvíte, jak to chodí v komunitě Adventisté třetího dne. Bylo to zajímavé a přinejmenším zarážející. Hlavní hrdinka Svoboda je opravdu drsná žena s hromadou tetování a jizvami na duši. Ale i přesto je nezlomná a bojuje za lepší život, je sebevědomá a nebojí se jít i přes mrtvoly. Doslova.

Zabijákovo mlčení

Temný svět špiónů, agentů, kteří se nebojí použít zbraň a smrt, která je doprovází na každé misi. Do toho si připočtěme bývalého agenta, který se snaží začít žít jako běžný občan, ale jeho výcvik je v něm zakořeněn silněji, než se zdá.



Kniha Zabijákovo mlčení je třetím dílem ze série David Slaton a ačkoliv tento žánr příliš nevyhledávám, nenudila jsem se. Spíš se přikláním k názoru, že je to čtení jako dělané pro muže, ale autor Ward Larsen dokázal skloubit tajné agenty a špióny s rodinnou rovinou, ve které my ženy najdeme kus lidskosti, který potřebujeme, abychom se našli svého hrdinu.
Hlavním hrdinou je zde bývalý agent David Slaton, který se momentálně nachází neznámo kde. Nic o něm neví ani jeho nejbližší, ani Mossad,  jeho bývalý zaměstnavatel. Je mrtvý? Nebo se jen skrývá?
Naproti tomu má v Americe CIA plné ruce práce s teroristickou hrozbou a pátráním po zabijákovi, který po sobě nechává spoustu mrtvých těl. Je možné, že bezvýznamné letadlo, které si v daleké Amazonii nechal kdosi přestavět do stavu, kdy by letoun mohl vzlétnout, by mohlo hrát hlavní roli v teroristickém útoku a jediný, kdo by všemu mohl přijít na kloub, už se nám rýsuje. Tady jsem byla mírně rozčarovaná, neboť špičkoví agenti by si bez Davida snad ani neškrtli. Což je mírně řečeno, trochu pohádka, ale budiž, kladné hrdiny prostě potřebujeme. Sám David Slaton se stává terčem útoku zásahové jednotky, ale uniká a pátrá proč, k čemu došlo, co se tak pokazilo, že se ho pokusili zabít.
Příjemné na knize je, že pokud už máte dost střílení a prolévání krve, zasadí nám autor do příběhu vsuvku v podobě soukromého života hlavního aktéra a my máme možnost na chvilku vydechnout. 

Jak jsem již naznačila v úvodu, toto není čtení pro dámičky při čajovém dýchánku. Opravdu jde o klasický špionážní thriller, ale má v sobě i lidskost, proto není až tak moc drsný. Ano, honičky, střílečky, tu a tam místy neskutečné zásahy, kdy hlavní hrdina samozřejmě přežije, jak taky jinak. Ale četlo se to dobře, autor tedy rozhodně ví, jak upoutat pozornost. Ve výhodě budou ti čtenáři, kteří již četli předchozí dva díly ze série, i když ani my, neználci, nejsme ochuzeni. Každá kniha má svůj samostatný příběh a rodinný život se vším, co z hlavního aktéra udělalo to, co je, je v náznacích podán velmi přesvědčivě. To je jen můj povzdech, že jsem začala až třetím dílem. Taky jsem si rozšířila obzory, co se týče špionážních jednotek jako je Mossad, CIA a podobné a nejednou jsem se musela podívat na internet, doplnit si chybějící, hluchá místa.
Tak tedy zkuste. Ochutnejte novinku z Nakladatelství Domino, myslím, že zklamaní nebudete.

Za recenzní knihu děkuji Dobrým knihám

Kniha:    Zabijákovo mlčení

Autor:    Ward Larsen

Vydal:    Domino

V roce:  2018

Stran:   520

Ztracený řád

Templáře tentokrát opustíme a ponoříme se do řad tajného spolku, Rytíři Zlatého kruhu se hlásí o slovo. A kdo jiný, by měl rozplést stará tajemství, než známý Cotton Malone?




Ze všeho nejdřív, pro neznalé, bych měla asi představit hlavního hrdinu. Je jím bývalý tajný agent, Cotton Malone, který se rozhodně nechystá do důchodu. Zdá se, že se vždy nachází na místě, které ho potom zcela pohltí a nezbývá mu nic jiného, než kdejaká spiknutí tajných spolků a řádů musí rozkrýt a učinit přítrž bezpráví.
Tentokrát se ale nebude jednat o řád Templářů, jak jsem u knih Steva Berryho zvyklí. Jdeme do samotného nitra dějin Spojených států a opět půjde, jak jinak, o moc a bohatství.
Kdo vlastně byli a ještě jsou tito rytíři? Máme se jich bát? V první řadě to byl nejnebezpečnější řád na světě, který disponoval nezměrným bohatstvím. Své poklady ukryl hluboko pod zemí a do dnes se světoví hledači pokladů snaží tento majetek nalézt. Zatím tedy bezúspěšně. Nyní, stošedesát let po zániku celého společenství, se objevují hned dvě frakce tohoto řádu. Jedna hodlá majetek rytířů získat a použít k získání moci, naopak druhá frakce jej hodlá dál ukrývat před světem. A zde se dostává ke slovu Cotton Malone, neboť má k rytířům řádu blíže, než by se zdálo a než by mu bylo milé. Jeho pradávný předek Angus Adams, ukrýval tajemství, kde je majetek uschován. Je připraven hájit čest svého praprapradědy a zachránit co se dá. Ostatně, jeho výcvik a smysl pro spravedlnost mu ani jinak nedovolí.

Pokud máte rádi Americké dějiny, tato knížka bude pro vás to pravé čtení. Steve Berry je proslulý svými konspiracemi, do svých příběhů dokáže vepsat vše, co vás udrží v napětí do posledních chvil. Tentokrát zabředl trochu více do samotných dějin Spojených států a já musela použít internetové stránky, abych autora víc pochopila a nic mi neuniklo.
Akční scény se střídají s popisem historických událostí, které si autor rád přizpůsobuje podle svého, ale které mají zaručeně pravost v historii, jen si ji trošičku poupravuje tak, aby byla pro čtenáře co nejvzrušující.
Naťukne, jako již několik knih předtím, svůj soukromý život, ale jen natolik, abychom si udělali malou představu o tom, že je člověk z masa a kostí. 
Jako vždy procestuje místa, o kterých se nám ani nesní, jako vždy se dostává do nebezpečí, ale nic ho nezastaví, neboť jeho cvičené smysly mu velí pokračovat, dokud se jeho země nedostane opět do bezpečných vod.
Hodně čtenářů Steva Berryho přirovnává k slavnému Danu Brownovi. Já s tím nesouhlasím, každý je naprosto jiný, každý svým způsobem originální a já jejich knihy hltám do posledního písmena. Steve Berry rozhodně vždy ví, jak upoutat, jeho romány jsou tak čtivé, že je nebudete chtít odložit, dokud nedostanete odpovědi na své otázky.

Za recenzní výtisk patří můj dík Dobrým knihám

Knihu zakoupíte u všech dobrých knihkupců, nebo třeba zde

Kniha:    Ztracený řád

Autor:    Steve Berry

Vydal:   Domino

V roce:   2018

Stran:    576