Ztracená historie snů

 

Tento viktoriánský román plný zvláštních tajemství, vám vypráví o tom, jak tenká může být hranice mezi životem a smrtí, láskou a nenávistí, a také snem a skutečností…

Píše se rok 1850, slavný básník Hugh de Bonne je nalezen mrtev. Jeho bratranec Robert je pověřený postarat se o pohřeb a zvěčnit Hugha na fotografii. Robert se nyní totiž živí jako fotograf mrtvých, povoláním, ostatními zatracovaným, a proto se kvůli tomu na Roberta lidé dívají skrz prsty. Hugh de Bonne však nechal ve své závěti přesné instrukce ke svému pohřbu: kde chce spočinout, vedle koho a kdy. Nejdřív se však musí dostat do sídla, kde žil se svou manželkou Adou, ta zemřela už dávno, při porodu jejich dcery. Když dorazí na panství, o které se nyní stará Adina neteř Isabelle, zjistí, že není jednoduché splnit všechna Hughova přání. Isabelle je totiž proti všemu, co by měl splnit. A tak, aby pomohla Robertovi pochopit její počínání, začíná za dlouhých nocí vyprávět životní příběh Ady a Hugha,

 

„

Předchozí dopis od Johna byl napsaný na hlavičkovém papíře, tento byl však naškrábaný na obyčejném kancelářském. Neklamné znamení netrpělivosti a zoufalství. Vhodil dopis do hořících plamenů v ohništi. Ada. Isabelle. Doufal, že brzy na obě zapomene. Ta zpropadená Grace. Pokud by ho podle plánu odvezla na zastávku dostavníku, už by byl i s Hughem dávno na cestě směrem k rodinnému hřbitovu a Sidě, místo toho aby teď myšlenkami kroužil mezi Johnem a Isabelle, Isabelle a Adou, Grace a Tamsin…“

 

Lilie pro nevěstu

 

Vůně, která provází vzpomínkami. Vůně, které vám ušije přímo na míru. Vůně, které otevírají staré vzpomínky a málem zapomenutý příběh.

V Kolíně nad Rýnem si otevírá mladá žena Liv svůj vysněný krámek s parfémy. Zároveň vyučuje, jak se takový parfém, přímo pro vás, umět namíchat. Má vybraný čich a smysl pro ty správné ingredience. Své nové podnikání se snaží skloubit s péčí o syna a náhodně potkává i mladého muže, který ji přitahuje svým optimismem a trochu tajemnu neuchopitelností. Když ji na chodníku osloví stará žena, která ji osloví jiným jménem, nepřikládá tomu příliš význam. Až později začne chápat, že její rodina má svá tajemství.

V druhé časové linii této knihy se seznamujeme s chudou dívkou Nellie, bláznivě zamilovanou do pastora a pracující v krámku s vůněmi. Píšou se první válečná léta a její země se začíná potýkat se zlovůlí rychle nastupujícího nacismu. Její bratr se zapojuje do odboje, její město čelí náletům a Nellin svět je protkán zakázanou láskou.

Oba příběhy se protnou v současnosti, obě ženy spojuje tajemství a vůně a starý příběh touží být vypravován a rozluštěn.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Vraždy s cejchem

Měla to být dovolená. Ale její novinářská duše, o které si myslela, že ji už ztratila, se ozývá a třicet let starý případ ji láká. Ale nezůstane jen u něj....

Když mladá novinářka Saana dostane výpověď v novinách, ve kterých pracovala, bere to jako další milník ve svém životě. Odjíždí na prázdninový pobyt ke své tetě do malého, poklidného městečka Hartola a brzy se v ní ozve novinářský instinkt. Před třiceti lety se zde utopila dívka a Saanu zajímá, zda to byla sebevražda, nebo úkladná vražda, jejíž pachatel dosud uniká.

Zatímco se pouští do nenápadného pátrání, na helsinském ostrově Suomenlinna je nalezena mrtvola s vypálenou královskou korunou a policejní komisař Heino je povolán k případu. Pátrání jej zavede do městečka, které se pyšní názvem královské a kde náhodou právě pátrá novinářka Saana. Oba dějové linky se v jednom okamžiku protnou a vypadá to, že nejen ty detektivní.

Prvotina finské autorky Eliny Backmanové je velmi zdařilá a troufám si říct, že se brzy zařadí mezi velikány severských detektivek. 

Oba hlavní protagonisté jsou typičtí seveřané, oba sebou životem vlečou své zádumčivé nálady, svou jinakost a temnou stránku duše. Prostě typický sever, není se čemu divit, v zemi, kde více vládne vítr a déšť. Ale to je přesně to, co dělá severské autory výjimečnými a čím se liší od ostatních spisovatelů.

Ani zde není nouze o temnou krajinu, děsivé tajemství a kupodivu i jemnou romantickou linku, kterou jsem nečekala a malinko mi vadila. Ale to je dáno tím, že severských krimi mám už něco načteno a nějak mi to zde nepatří.

Autorka si s vaší myslí umí pohrát, navede vás na stopu, která je zcela falešná, musíte přemýšlet, co mají oba případy společné a zda vůbec něco. Ale mají a vše nakonec dává ten prvý smysl. 

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis. 

Kniha:      Vraždy s cejchem

Autor:      Elina Backmanová

Vydal:      Cosmopolis

V roce:    2021

Stran:     496

 

V jabloňovém sadu

Pátrá po ztracených pokladech a sama netuší, že jeden se jí skrývá v minulosti její rodiny.

Tess Delaneyová je mladá žena, která se živí pátráním po dávno ztracených předmětech, které posléze vrací skutečným majitelům. V profesním životě sklízí jeden úspěch za druhým, má před povýšením, ale do života jí vstoupí Dominic Rossi, bankéř z Kalifornie se závratnou informací. Tessin dědeček měl nehodu, po které lež v kómatu a ona sama se stala polovičním vlastníkem jeho jabloňového sadu. Problém je, že Tess neměla o existenci dědečka nejmenší tušení a vůbec jí není jasné, jak jí mohla být jeho osoba celý život zatajována. Odjíždí na daleký kalifornský venkov, aby se zde setkala s příbuznými, o kterých neměla ani tušení a poznala dávnou rodinnou historii, plnou tajemství, které jí ani její maminka, ani její babička, které ji vychovaly, nikdy neprozradily.

Předchozí knihu autorky jsem nečetla, proto jsem byla mile překvapena jejím stylem vyprávění. Jsem milovnice starých, rodinných záhad a tajemství a zde jsem si opravdu přišla na své.

Celý příběh je psán z pohledu několika časových linek a všechny byly nesmírně poutavé a velmi čtivé. Dozvíme se něco málo o dějinách Dánska za druhé světové války, neboť dědeček Magnus právě v této zemi zažil holocaust. Dozvíme se o setkání Tessiných rodičů a co vše musel každý protagonista celého příběhu obětovat, aby našel své životní štěstí.

Přestože je kniha určena spíš ženským čtenářům, nejde jen a pouze o romantiku a zápletku plnou vášně a lásky. Projdeme si cestu poznávání rodinných vazeb, nahlédneme pod pokličku jedné rodiny, kdy jedna větev neměla tušení o té druhé, vzdálenější. A dojdeme k poznání, že rodina je pro každého z nás důležitá.

Za recenzní výtisk patří můj dík Nakladatelství Metafora. 

Kniha:      V jabloňovém sadu

Autor:      Susan Wiggsová

Vydal:      Nakladatelství Metafora

V roce:     2021

Stran:      416

 

Vrať se pro mě

Před mnoha lety odešla, doslova utekla s celou rodinou. Je zpět a musí najít důvod, proč se její rodina nikdy nechtěla vrátit.

 Stella Harveyová před mnoha lety odešla s celou rodinou z malého ostrova, který milovala. Nikdy jí nikdo neřekl, proč museli uprostřed noci odjet a proč se o ostrově nikdo nechtěl bavit. S otcem si příliš nerozumí, její matka je mrtvá, bratr odešel, kdo ví kam a sestra se o minulosti bavit nechce. Když se v novinách dočte o nálezu těla na pozemku, kde bydleli, váhá jen chvilku a vydává se zpět, do míst svého tehdejšího domova, aby zjistila pravdu. Pravdu o tom, proč museli odejít, pravdu o těle, nalezené v zahradě, pravdu o sobě samé.

Kniha Vrať se pro mě je psychologickým románem a je třeba říci, že mé očekávání příliš nesplnila. Trochu zdlouhavé popisy děje jsou místy nudné, až příliš obsáhlé a hlavní hrdinka je opět samotářka, která má tolik vnitřních démonů, až je to už k neuvěření. Vrací se do míst svého dětství, do míst, kde vyrůstala a byla šťastná a když ji někdo z jejího milovaného ostrova odvezl, jako by zapomněla žít.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Jak zabavit děti, když prší

 Toto léto je u nás letos jako na houpačce. A v mnohém se liší kraj od kraje. Zatímco na jihu prší a bouří, na severu pálí slunce a naopak. Je zvláštní a rozhodně málo horké, alespoň tak, abychom mohli trávit celé dny jen u vody. Ale jak zabavit děti? A co dělat, když prší a koupání není možné? Mám pár tipů, tak se na ně pojďme podívat.

Pro děti od sedmi let jsem objevila skvělou příručku Velký sešit pro malé dobrodruhy. Nebezpečná zvířata nebo ledová expedice? Nejen to najdete v sešitě plném samolepek a hravých úkolů.

Pojďte si i vy zavzpomínat na své dětství a naučte své děti vyrábět vlaštovky. Ty nejoriginálnější najdete v knížce 12 úžasných papírových vlaštovek.

Pokud jste zvědaví na další tipy, pokračujte na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Vinařova žena

Šampaňské a válka nikdy nešly ruku v ruce, jako v tomto příběhu. Dobré víno a všudypřítomné hrůzy nacistické nadvlády, v příběhu lásky a zrady.

V knize Vinařova žena se nám dostává dvou časových rovin, obě nesmírně poutavé a čtivé. V současnosti sledujeme čerstvě rozvedenou Liv, která se vydá do Francie se svou výstřední babičkou Edith a odhaluje po kouscích její minulost, která všem zůstávala doposud skryta.

V minulosti se přeneseme do hostinného a malebného kraje Champagne, do právě probíhající druhé, světové války a seznámíme se s vinařskou dynastií Chauveau , nyní pod vedením šarmantního vinaře jménem Michel a jeho, poněkud tiché a málo sebevědomé manželky Inés. K ruce jsou jim sklepmistr Theo a jeho žena Celine, která má židovské vyznání, v této době tak nebezpečné. Tito čtyři se snaží vzdorovat nacistům, kteří rádi plení jejich sklepy a zároveň se obě ženy musejí vyrovnat se zklamáním v manželství, každá jiným způsobem.

Pokračování na stránkách Magazínu Dobré knihy.

 

Ohlédnutí za jarními knihami

 

Jaro je sice dávno za námi, skoro i léto, a blíží se podzim, ale proč se zpětně nepodívat za knihami, které vyšly? Třeba narazíte ještě na nějakou, která vám unikla.

Jako první zmíním knihu, která je překvapivě zařazena do kategorie dobrodružství a western. Což může být lehce zavádějící, neboť anotace knihy Beze stopy slibuje příběh soukromé vyšetřovatelky, která většinou pátrá po pohřešovaných osobách, ale tentokrát se stane jednou z nich. Vydá se hledat odpovědi do losangeleského podsvětí a zjišťuje, že její biologická matka byla zavražděna, ale policie po vrahovi dávno přestala pátrat.

Pokračování na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Letní knižní novinky

 

Taky to cítíte ve vzduchu? Vůně právě dozrálých jahod, třešní u cesty a dýmu od plápolajících táboráků? Ano, začalo nám léto a s ním samozřejmě letní prázdniny. Doba dovolených, odpočinku, lenošení. A k tomu nám nikdy nesmí chybět něco dobrého ke čtení. Věřte nebo ne, v červenci se na nás chystá spousta knižních novinek, takže jsem, jak je zvykem, vybrala alespoň pár, které já si ujít nenechám.

Začnu oddechovkou , která se už samotným názvem hodí k lenošení u vody. Léto v Provence je příběhem jednoho páru, který vyhraje větší částku a rozhodne se s ní naložit každá po svém. Otázka je, zda je to sblíží, nebo naopak rozdělí.

Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy

Květy smrti

Zaslechne výkřik a její zvědavost ji vtáhne do života jiné ženy. Netuší, že právě to se jí málem stane osudným.

Osamělá a podivínská žena jménem Eustacia, přezdívaná profesorka, žije svůj každodenní, neměnný život. Stará se o své rostliny, prudce jedovaté květiny, jsouc si vědoma, že neopatrné zacházení ji může stát život. 

Jednoho dne zaslechne ze svého balkonu výkřik a dalekohledem zahlédne neuvěřitelně krásnou a přitažlivou ženu. Ta se pro ni stává jakousi drogou, sleduje každý její krok a brzy zjistí, že je obklopena mnoha muži. Každému z nich naše podivínka dá příznačné jméno po jedné z jedovatých rostlin. Když se nalezne mrtvé tělo oné mladé ženy, otrávené jedem jedné z jejich rostlin, přímé podezření padá na profesorku. Eustacia musí všem dokázat svou nevinu, ale sama se nejdřív musí vypořádat se svými vlastními démony. S těmi, díky nimž jsou jí blíž jedovaté rostliny než lidé.

Anotace mě nalákala na skvěle propracované téma, které je mezi thrillery trochu neobvyklé. Bohužel, dostavilo se mírné zklamání. Příliš táhlé a nezáživné kapitoly, velmi pomalé tempo příběhu, spousta zbytečných osob, které nebyly v knize důležité. 

Zajímavá byla minulost hlavní protagonistky, která nebyla vždy podivínkou a osamělou pěstitelkou jedovatých rostlin. Naopak, bývala velmi společenská, ráda se bavila, měla skvělé zaměstnání. Ale jak už to tak bývá, do jejího života vstoupil muž, který jí celý její dosavadní život obrátil vzhůru nohama a tradá, máme zde profesorku se zvláštní zálibou.

Ano, podrobné popisy jedů, které jednotlivé rostliny obsahují, jsou velmi zajímavé, ale na mě příliš vědecké, nejsem zapálený botanik. 

Nicméně! Kniha má svůj potenciál, přestože já z ní nadšená nejsem. Má spousty kritiků, i nadšenců, tak už to u knih bývá. Proto nezatracujte Květy smrti a raději se přesvědčte sami.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.

Kniha:      Květy smrti

Autor:       Jill Johnson

Vydal:       Grada, Metafora

V roce:      2021

Stran:       320

 

Nevlastní sestra

Je možné, aby žena, stojící na prahu maminčina domu, opravdu byla jejich sestrou? Co skrýval jejich otec celý život a co jim nikdy neřekl?

Kate a Lauren pravidelně obědvají v neděli v domě svých rodičů. Po smrti jejich otce na této tradici lpí ještě víc, až do jedné neděle, kdy je oběd přerušen návštevnicí, která tvrdí, že jejich setrou. V ruce drží i výsledky testu DNA, aby své tvrzení podložila. Zatímco jejich matka je rezolutně proti tomu, aby ta žena měla pravdu, Kate se pozastaví nad jejími slovy. Se sestrou Lauren měly vždy trochu nejistý vztah a Kate, coby novinářka, má vyvinutý šestý smysl pro slova. Otce se zeptat nemůže, ten je mrtvý, její sestra jakoukoliv podobnost popírá a tak je jen na Kate ponořit se do nitra její vlastní rodiny a najít kostlivce ve skříni, pokud nějací jsou.

Její pátrání jen dělá zlo v její rodině a vztahy se začínají vyostřovat. Nyní už ani tak nejde o pravdu, zda by Jess mohla být jejich sestrou a nemanželským dítětem jejich otce, ale o zachování stávající rodiny, která se pomalu začíná rozpadat, jak vycházejí na povrch dlouho skrývaná tajemství.

Od této autorky jsem v minulosti četla knihu Matčina hra, která měla grandiózní úspěch. Naproti tomu mě Nevlastní sestra trošičku zklamala. Postavy mi přišly trochu plytké, nesympatické a dlouho jsem se nemohla začíst.

Není to jistě samotným příběhem, ani stylem psaní, autorka píše poutavě. Jen mi tam něco trochu vadilo. Jistě, každá rodina skrývá nejedno tajemství a bývá pečlivě uchováno za zavřenými dveřmi. Ale toto pojetí, jež nám je předkládáno, bylo za mě trochu přitažené za vlasy.

Určitě knihu nezatracuji, to vůbec ne, má spoustu pozitivních ohlasů. Ale nedokázala jsem se do příběhu ponořit tak, jako tomu bylo v předchozí autorčině knize.

Mohu jen doufat, že dalším jejím dílem mě spisovatelka opět naladí na svou strunu.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:       Nevlastní sestra

Autor:        Sandie Jonesová

Vydal:       Cosmopolis

V roce:      2021

Stran:      348

 

Kdo je bez hříchu

Jako dítě prý zabil. Stejně starého přítele. Ale on si nic nepamatuje . Po osmadvaceti letech je možná na čase si vzpomenout.

Když bylo Robertovi jedenáct let, kusem betonu bil svého kamaráda. Protože byl nezletilý, nikdy nebyl za vraždu odsouzen, ale přesto byl dán do ústavní péče a následně pěstounům. 

On sám si z vůbec nic nepamatuje, ale je přesvědčen, že vraždu opravdu spáchal. Novinářka Lexa se chystá o starém případu sepsat článek a Robert je požádán, aby jí o osudné noci vyprávěl. Je přesvědčena, že viníkem nebyl, ale Robert je skálopevně přesvědčen, že ano. Na mladé novinářce je, aby se dopátrala pravdy a ulehčila Robertovu svědomí.

Kniha je vyprávěna ve dvou časových rovinách, jak už se samozřejmě nabízí. Ta první je Robertovo dětství, kdy se stala vražda jeho kamaráda, na kterou si vinou zranění vůbec nepamatuje, ale okolí mu vnutilo myšlenku, že pachatelem opravdu je. A ta druhá je samozřejmě současnost, kdy se snaží, s pomocí novinářky, poskládat střípky oné noci, i když je o své vině skálopevně přesvědčen a pocity viny jej doprovází celý život.

Začnou se objevovat mrtvá těla dětí a u všech těchto činů se objeví Robertovo jméno. Ve chvíli, kdy začne oběma jít o život, je jasné, že někdo opravdu nechce, aby dávná minulost vyšla najevo a aby si Robert vzpomněl.

Bo Svernstrom byl doposud pro mě zcela neznámým autorem. Kniha mi byla nabídnuta k recenzi a zaujala mě spíš obálka, než anotace. Ale při čtení jsem si říkala, jak je možné, že mi mohla uniknout, vždyť je skvělá. A ona opravdu je. 

Autor si na nic nehraje, předkládá nám příběh, který vás okamžitě vtáhne do děje a téměř 450 stran slupnete jako malinu. 

Příběh vám spisovatel dávkuje po malých doušcích a napětí graduje až do samotného konce. Není to čtení pro slabé nátury a už vůbec ne pro čtenáře, kterému nedělá dobře násilí na dětech. Je to proklatě syrový thriller, který ale rozhodně stojí za to číst.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis. 

Kniha:      Kdo je bez hříchu

Autor:      Bo Svenstrom

Vydal:     Cosmopolis

V roce:    2021

Stran:    448

Skříň plná Diora

Šedesát pět let staré tajemství a tři ženy, jejichž osud spojila válka. 

O druhé světové válce toho bylo napsáno již mnoho. Ne každý příběh je pravdou a ne každý příběh je pouhou fikcí. Snad se i tento příběh stal...

Dětství Kate Jourdanové bylo vždy spojeno s její milovanou babičkou, která ji vychovala. Když ji požádá, aby při služební cestě zkontrolovala dům v Cornwalu, Kate netuší, že zde objeví skříň plnou nádherných šatů od Diora. Kde je babička vzala? A co šatník skrývá za tajemství, o kterém babička nemluví?

Celá kniha se odehrává ve dvou časových rovinách a jak už je patrné z předmluvy, v jedné z nich se vrátíme do doby druhé světové války, kdy i ženy toužily po svém pevném místě na poli odvahy a cti. Seznámíme se s válečnou pilotkou Skye, která rozhodně působí na svou dobu velmi odvážně a bojuje s jakoukoliv autoritou, i když to s sebou nese spoustu problémů. Obě mladé ženy, Kate v současnosti, i Skye v minulosti, mají své problémy s city vůči mužům. A ty je přivádí do potíží. Skye své city nedává na odiv a Kate se nehodlá již nikdy spálit. 

Vedle obou hlavních postav jsou zde i další, pro příběh neméně důležití lidé, které postupně poznáte tak, jak se příběh bude odvíjet.

Četli jste Pařížskou švadlenu? A bavila vás? Zaujal vás příběh? Pak vězte, že Skříň plná Diora je ještě lepší. Plný starých tajemství a nevyřčených slov, které mají dopad na osudy našich hlavních postav.

Ponořte se do světa drahých šatů, lesklých šperků a odvahy žen, které se nebály ryze mužského světa a šly si za svým.

Natasha Lesterová píše s jemným vkusem pro detail, že snadno uvěříte každému slovu a budete vtaženi do děje již po prvních řádcích. Autorka čerpala z mnoha historicky doložených faktů a letecká přepravní služba ATA opravdu existovala a byla nedílnou součástí boje proti nacismu. Dozvíte se mnoho zajímavého o ženách, které riskovaly svůj život a možná, tak jako já, budete chvíli pátrat po internetu a hledat fakta.

Skříň plná Diora je jemným čtením o nezdolné odvaze, lásce a přátelství v krušných dobách.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.

Kniha:     Skříň plná Diora

Autor:     Natasha Lester

Vydal:     Metafora

V roce:    2020

Stran:     470

 

Rodina z podkroví

Luxusní čtvrť, luxusní dům. Malá kolébka se spokojeným miminkem. A o patro níž tři mrtvá těla...

Když jsem četla knihu Lisy Jewell Pod dohledem, věděla jsem, že další kniha bude stejně skvělá. A nemýlila jsem se, i když tentokrát má pár háčků.

V celém příběhu jde v prvé řadě o dům. Starý a temný a už to navozuje ponurou atmosféru. Když se Libby dozví, že právě takový honosný dům po svých biologických rodičích zdědila, je nadšená. Začne se zajímat o historii domu, která není příliš veselá a rozhodně je velmi tragická.

Příběh má víc vypravěčů a to nás může docela mást. Je zde ještě ještě svobodná matka Lucy, příliš zkoušená životem s kupou problémů. Je pevně rozhodnuta vrátit se domů, do Anglie, ale to znamená prosit se o pomoc jejího bývalého manžela, tyrana a násilníka.

 A malý kluk Henry, který má k minulosti domu rozhodně co říct. Kluk, který měl v životě vše, na co si jen vzpomněl, kluk, který se narodil se zlatým dudlíkem v puse. Kluk, jehož život se najednou obrátil vzhůru nohama a on musel bojovat za sebe, i za svou rodinu.

Rodina z podkroví je trochu těžkopádný thriller, se spoustou postav a chvíli trvá, než se zorientujete. Ale já jsem naprosto spokojená, i když čtenáři mají hodně rozporuplné pocity. Nejde vůbec o hororové čtení, ani dech beroucí zápletku, jen postupně se odkrývající drama jedné rodiny a v závěru opravdu zjistíte, že ani slovo nebylo napsáno zbytečně a vše souvisí se vším.

Pokud jste milovníky thrillerů, kdy se musíte vrátit kus do minulosti a odkrýváte tajemství, které přímo ovlivňuje současnost, pak Lisa Jewell přesně tohle umí.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis

Kniha:     Rodina z podkroví

Autor:      Lisa Jewell

Vydal:      Cosmopolis

V roce:    2021

Stran:      352

 

Zaříkávačky

 

Minulost, ukrytá v tajemných zákoutích italských Apenin, a lékařka Sara, která se po dlouhých letech vrací domů, do míst svého dětství. Jak moc se její bývalý domov změnil?

Sara Romaniová je úspěšnou lékařkou, která má za sebou děsivé trauma, které si nese životem už od dětství. Do malé, klidné vesnice v Apeninách, se vrací jen za svou babičkou, není schopna sem jezdit častěji. Vzpomínky na její zmizelou spolužačku Claudii jí brání užívat si návratů domů. Po dvaceti letech se najdou její ostatky a Sara s hrůzou zjišťuje, že Claudia nebyla poslední dívkou, která beze stopy zmizela. Při příležitosti jejího pohřbu se Sara rozhodne přijít všem tajemstvím, která ukrývají obyvatelé vesnice, přijít na kloub. Ale dostává se do velkého nebezpečí, neboť je toho tolik, co tito lidé tají, a kdosi ze všech sil nechce, aby vše vyšlo najevo.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Knihy s letní tématikou

 

Také v létě milujete čtení odehrávající se v tomto ročním období, o prázdninách, u moře nebo zkrátka na dovolené? Mám to tak podobně i s vánočními a zimními knihami, ale to sem teď naštěstí nepatří. Máme tu léto, teplo, sluníčko, šaty, opalovačky, grilování, žabky na nohách, ať už u moře nebo na zahradě či chatě. Léto prostě miluje snad každý a určitě o něm také rádi čteme. Pojďme se podívat na knihy, které si můžeme přečíst pod slunečníkem nebo jabloní, odehrávající se o prázdninách, a navodí nám tu správnou letní atmosféru.

 

Řecký sen

To bych nebyla já, abych nezačala knihou z Řecka. Chcete prožít nádherný Řecký sen? Pak si určitě přečtěte tuto knihu, přenesete se na krásný ostrov Kos plný řeckých tradic, zvyků, venkovského života a slavné řecké pohostinnosti. Hlavní hrdinka Pippa sem jezdí od dětství a i nyní, když už je dospělá, zde zažije spousty dobrodružství.

 

Léto v Itálii

Báječný, oddechový, letní román, z kterého sálá ta skvělá atmosféra slunného italského venkova. Sofii po dlouhé nemoci zemře otec, starala se o něj mnoho let a ona zjišťuje, že jí mládí téměř uteklo mezi prsty. Odjede tedy do starobylého městečka v Umbrii, odkud pochází otcova italská rodina a Sofie ji nikdy neviděla. Rozhodne se přijít na kloub rodinným tajemstvím, jež otec skrýval. Najde si práci servírky, seznámí se s mladičkou Amy, která utekla z domova v Německu a potká záhadného Leviho…

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Deník Marie K.

 Když utíkala před drtivými nálety, nedokázala myslet na nic jiného než na něj. Doufala, že se ještě někdy uvidí. Bude čekat…

Petra je redaktorkou magazínu, do kterého zatím přispívala pouze recepty a kuchařskými nápady. Je čerstvě zasnoubená, i když si není příliš jista vztahem, ve kterém by měla setrvat celý život. Když dostane nabídku jet do Mnichova a zpracovat reportáž o nuceně nasazených za války, příliš dlouho neváhá. Doma nechá snoubence i svou babičku, která nalezne ve věcech své matky starý deník. Před očima se jí odvíjí příběh mladé dívky, nuceně nasazené v Mnichově, která potkává velkou lásku. Ovšem nálety na Mnichov ji nutí uprchnout a svého milého nechat za sebou, se sliby, že on si pro ni do Česka přijede. Čekání trvalo příliš dlouho a dítě, které čeká, potřebuje otce… Obě ženy, vnučka i babička, prožívají příběh z války každá po svém, a jedno je jisté. Je třeba dozvědět se pravdu a zjistit, zda může mít příběh šťastný konec.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Seznam knih, které si chci v létě přečíst

 

Nekonečně dlouhý seznam knih k přečtení nebo prostě „must read“, každý měsíc vycházející další hromady nových a nových krásných kousků, které nutně potřebujete, a váš seznam se rozrůstá neuvěřitelnou rychlostí. Váš den by potřeboval mít minimálně 48 hodin nebo byste museli prožít ještě jeden další život, abyste je stihli všechny přečíst. Poznáváte se? Máte to také jako já? Nezoufejte, myslím, že takhle to má každý druhý knihomol. V tomto článku vám představím tipy, které mám na svém seznamu „must read“ už nějakou dobu a rozhodně bych si je chtěla přečíst právě v létě. Pokud to tak opravdu bude, těžko říct, ale každopádně jsou to knihy, co mě velmi zaujaly.

 

Sběratelka sirotků

Novinka od Ellen Marie Wiseman mi samozřejmě nemůže uniknout. Její první kniha Tmavé stěny Willardu byla dechberoucí, vynikající, prostě bez chyby, a tím se autorka zařadila mezi mé oblíbené „must have“ autory. Sběratelka sirotků nás zavede do období na konci První světové války a hrozící španělské chřipky. Je to příběh několika žen, kterým tato doba rozervala životy na kousíčky…

 

S láskou tě nenávidím

Další moje oblíbená autorka je Jo Watson. Píše většinou romantické komedie, kde hlavní hrdinky zažívají strasti i slasti, ale hlavně jsou magnety na trapasy, u kterých se zasmějete a oddychnete od všedních starostí. Píše svižně, bezprostředně a nebojí se ani lehké erotiky. Mám tě ráda, nemám tě ráda je pak její další kniha, kterou jsem ještě nestihla přečíst a nesmím si ji nechat ujít.

 

Shalom, má lásko

Tato kniha je skutečný příběh profesora Kugelsteina a jeho rodiny, který se odehrává nejen během druhé světové války, v koncentračních táborech, ale také v socialistickém Československu a po sametové revoluci v Praze. Je to dojemné životní vyprávění dvou bratrů, kteří o sobě neměli ani tušení.

Pokračování článku čtěte zde, v Magazínu Dobrých knih.

Klíč

  Myslela si, že bude pomáhat lidem.   Nakonec zjistila, že proti zastaralému   systému bojovat nelze a nemůže   pomoct všem. Ale může ji to místo   udělat šťastnou?
  Když se Sarah rozhodne napsat knihu o   bývalém sanatoriu pro duševně choré, netuší,   co na konci svého pátrání objeví.
  Na počátku byly staré kufry, zaprášené a   zapomenuté v jedné z místností starého   sanatoria pro duševně choré, již dávno   opuštěné. A za každým z těch kufrů se skrývá   jeden lidský příběh, jeden život nešťastné   dívky. Sarah se rozhodne jít za svým cílem a zjistit víc o majitelce jednoho z nich, Ovšem neví, jak moc se jí to bude osobně dotýkat.

Přeskočíme v čase a vrátíme se do doby, kdy ústav byl plný lidí. Pacientů, pacientek a zdravotních sester. Jako naprostý nováček zde nastupuje i mladičká sestra Ellen, která je plná elánu a přesvědčení, že změní svět. Poznává zde pacientku Amy, ke které má hodně blízko a snaží se pochopit její příběh.  Amy je nešťastná, traumatizovaná dívka, neustále opakujíc, že by zde být neměla. Snad, ale tenkrát to tak fungovala, nepohodlní, jakkoliv vybočující z řady se umístili do ústavu a svět na ně pomalu zapomínal. Zatímco Elle, zde potkává svou životní lásku, z rebelující Amy se stává poslušná ovečka. Trvá dlouhých 27 let, než se její ztrápená duše dostane na svobodu a dalších dvacet let, než se jí splní její sen, dojde klidu a odpustí.

Nejsem nijak zvlášť romantická duše a čtení pro ženy příliš nevyhledávám. Ale Kathryn Hughes si přečtu vždy a s velkou chutí. Už její předchozí kniha Dopis mě ujistila, že to bude autorka, ke které se budu ráda vracet. A Klíč byl ještě o kousek lepší. Nejde zde o žádné milostné tanečky a sladké řeči, ani zdaleka. Je to krásně napsaný příběh o velkém neštěstí, životních traumatech a nespravedlnosti.
Zajímavé je, že i když jsou zde časové roviny, v knize se neprolínají. Na začátku jsme v přítomném čas, pak hodně dlouho v minulosti a na konci se opět vrátíme do současnosti, abychom tyto dvě časové roviny přímo propojili.
Dobrá, uznávám, že konec by se mohl zdát mírně přeslazený, ale vůbec mi to nevadí, ba naopak. Tak nějak to k tomu příběhu patří a nechtěla bych, aby to bylo jinak.
Knihu jsem přečetla se zatajeným dechem a je to to pravé čtení v tyto horké, letní dny. Je krásná, přesvědčte se sami.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis, které vydalo knihu pod záštitou Nakladatelství Grada.

Kniha:     Klíč
Autor:     Kathryn Hughes
Vydal:     Grada
V roce:   2021

Stran:    344

Za dveřmi tma

Kdyby jen věděla, že se stane něco zlého. Kdyby jen věděla, že Abi bude za chvíli prohlášena za nezvěstnou. Udělala by něco pro to, aby ji zastavila?
 

Na začátku musím říct, že jsem mile překvapena. Autorčina prvotina a hned takový rozjezd. Ale pojďme se podívat, o čem Za dveřmi tma vůbec je.

V prvé řadě jde o zmizení mladé dívky Abigail, holce z maloměsta, kde každý zná každého a vztahy jsou zde úzce propojeny. Což může být malinko matoucí, neboť na začátku je zde až příliš jmen, až příliš protagonistů, takže se musíme trochu soustředit. A opravdu vše souvisí se vším a nikdo není nikterak nadbytečný.

Když Abigail jednoho večera zmizí, zanechá za sebou nejen svou rodinu a nejlepší kamarádku, ale spustí tím lavinu stavidla tajemství, obestírající celou komunitu malého města. Neboť to je plné tajemství, která by neměla být vyslovena. Mlže za její zmizení její bratr Noah, kterému se díky ní stala velká křivda? V té rodině rozhodně není něco v pořádku, to je patrné na první pohled. A co tak pastor Lewis, který ovládá své ovečky a ti jej slepě následují? Nebo má prsty v jejím zmizení tajemný Rat, člověk, o kterém místní neví vůbec nic?

Mnoho otázek a jen velmi málo odpovědí. Jedním si můžete být naprosto jistí. Za dveřmi tma je knihou, která má obrovský potenciál a bude se vám číst jedna báseň.

Když jsem dostala nabídku knihu recenzovat ještě před vydáním, neváhala jsem ani chvilku. Na první pohled velmi poutavá obálka a následně anotace mě ujistila v tom, že to bude to pravé pro mě. Nejdřív jsem si musela trochu zvyknout na mírně neotřelý projev autorky, spoustu postav, ale každá kapitola ve mě vyvolávala dojem, že už v té další se musím dozvědět víc.

Kdo má rád temná tajemství, zasahující do všech lidí na maloměstě, pak by si měl zapsat, že 30.6. tato kniha vychází oficiálně a věřte mi, že nebudete litovat.

Britská autorka Anna Bailey se nám představuje s velkou pompou a jsem zvědavá, jak moc se jí bude dařit s dalšími knihami. Já si na ně rozhodně velmi ráda počkám.

Velký dík patří Nakladatelství Metafora, pod záštitou Nakladatelství Grada, že jsem si knihu mohla přečíst.

Kniha:         Za dveřmi tma

Autor:          Anna Bailey

Vydal:         Grada

V roce:        2021