Matčin hrob

Myslela si, že už na to nebude muset nikdy vzpomínat. Ale tento případ jí vzpomínky krutě připomněl a je na čase se jim postavit čelem.
 

Třetí případ policejní inspektorky Josie Quinnové začíná nálezem kosterních pozůstatků v opuštěném karavanu. A Josie je postavena před svůj životní úkol. Karavan stojí v lese, ve kterém si sama jako dítě hrávala a nedaleko místa, kde sama vyrůstala. Jak ráda by zapomněla na své nešťastné dětství, na svou krutou matku. Ale nález těla ji přinutí se na tato místa vrátit a postavit se vzpomínkám nejen na dětství, ale postavit se i svým traumatům. Nalezené tělo se totiž prokáže jako tělo ženy jménem Belinda Roseová, její matka. Ale Josie ví, že ona nezemřela, ví to moc dobře.

V tomto díle se střídají dvě časové roviny. Ta současná, kdy je nalezena kostra ženy a ta z minulosti, která nás vrací do bolestného dětství samotné Josie. A čtení to není jednoduché, neboť se dostáváme mladé a svérázné inspektorce daleko víc pod kůži, než v předchozích dílech. Ona sama se musí vyrovnávat nejen s démony svého dětství, ale i s útoky na její osobu za zatčení drogového bosse. A Josie je jasné, že pokud nenajde vraha, který uniká spravedlnosti déle než třicet let, nikdy se minulost neuzavře.

 

Lisa Reganová, autorka série Josie Quinnová, nám předložila již třetí díl  a za mě musím říct, že asi nejlepší. 

Atraktivnosti na knize přidávají vzpomínky hlavní hrdinky a návraty do míst jejího dětství, její neustálý boj s minulostí. 

A protože mám ráda toto retrospektivní vyprávění ve všech podobách, opravdu jsem si přišla na své. Jak už to je u autorky zvykem, příběhem se prolínají i zvraty, které nás neustále drží na pochybách a které nás udržují v bdělosti , abychom neztratili žádné vodítko k celému případu.

Pokud jste nečetli předchozí díly, což je určitě velká škoda, v tomto je vám vše docela dobře osvětleno, ale přesto doporučuji se poohlédnout po díle prvním i druhém, aby vám vše zapadlo do správných kolejí. 

Matčin hrob je skvělým čtením pro milovníky kvalitních thrillerů, temných, záhadných a velmi čtivých. Rozhodně doporučuji a těším se na další díly.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:      Matčin hrob

Autor:      Lisa Reganová

Vydal:      Cosmopolis

V roce:     2021

Stran:       384

Dívka č. 37

 Přestože věděla, že její babička celý život něco skrývá, ten nález jí otřásl. Co dělá mezi babiččinými věcmi průkaz příslušníka SS?

Když Hannah nalezne mezi věcmi své babičky průkaz bývalého nacisty na jméno G. Wolf, netuší, že tím otevírá Pandořinu skříňku. Na průkazu je jméno Hannah a číslo 37. Co se skrývá v bolavé minulosti její babičky, o které se v rodině nemluví?

Hannah začíná pátrat na vlastní pěst a pátrání ji zavede až do Itálie a zjišťuje, kdo onen G. Wolf byl. Vysoce postavený nacistický konzul, který na oko spolupracoval s nacistickou mašinérií, ale pod záštitou své moci zachránil stovky židovských životů. 

Gerhard Wolf je osoba skutečná a i když tento příběh je románový a z části smyšlený, jeho podstata je opravdová. Patřil k tomu málu nacistů, kteří v sobě měli duši člověka, který nevěřil na konečné řešení a přestože sám riskoval svůj život, neváhal svůj klid obětovat pro nevinné.

Příběh je vystavěn na vyprávění ze dvou časových úhlů, což je vždy velmi poutavé a zde tomu není jinak. A přestože je větší část věnována době za války, i v současnosti si oblíbíme hlavní hrdinku, která se nebojí pátrat v rodinné historii a která ví, že rozuzlení starého tajemství by mohlo být bolestivé.

Knize přidávají na kvalitě i velmi podrobné popisy mnohých kulturních památek krásné Florencie. Už méně sympatické nám budou, pro mě až příliš podrobné, popisy zvěrstev, které se děly v koncentračních táborech. Přestože mám nejednu knihu tohoto tématu přečtenou , několikrát mi přeběhl mráz po zádech a do smíchu mi nebylo.

Pokud jste milovníky historických faktů , milujete italské umění, pak si jistě přijdete na své. Neboť tak, jak je pro Italy důležité pěkně silné expresso, pak milují i své kulturní bohatství, o které za války málem přišli a kterému se v příběhu autor věnuje.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.

Kniha:      Dívka č. 37

Autor:      Christian Gálvez

Vydal:     Metafora, Grada

V roce:    2021

Stran:     384

Čertí babička

 

Pojďte se se mnou podívat do pravého pekla, kde zlobí nezbední čerti a všechno tam obstarává jejich babička. Dokonce i samotného Lucifera umí zkrotit!

Anotace:

V každém pekle je samozřejmě plno čertů, ale musí tu být i někdo, kdo se postará o pořádek, legraci a dobré jídlo. Ten někdo je babička! Čerti vědí, jak by to bez ní s peklem dopadlo. Čertí babička se o svoje nezbedné pekelníky trpělivě stará, léčí jejich bolístky a učí je v pekelné škole. A když začne vyprávět, to je něco…

"Jo jo. To se mi přitížilo! Úplně to cítím, jak mi ten hrb roste! A to je všechno z vás, vy kolohnáti zabedněný!“ hrozí jim babička zaťatou pěstí a zkusí se na zádech podrbat. Tehdy Žlůna opustí její záda a skočí na stůl, babičce přímo před obličej. „No fujtablix! U sta zamotanejch hadů! Ještě ty do toho!“

 

Dcery hněvu

Nádherný ostrov, vůně moře a...vražda jeptišky. I tak může vypadat den na slunné Mallorce.

Toni Molares se na Mallorcu nechal přeložit z jednoho prostého důvodu. Myslel, že ho zde čeká nenáročná služba , ale nemohl se víc mýlit. Nejen, že mu nadřízenou dělá bývalá milenka, ale hned první den po nástupu na nové oddělení musí začít řešit podivnou vraždu devadesátileté jeptišky. A za nedlouho dojde k další vraždě a Molares ví, že čas běží a podezřelá uniká.

Začne pátrat po minulosti staré jeptišky, ale vychází najevo, že i lidé ctnostní a pobožní mají svá temná tajemství. O její minulosti se toho příliš zjistit nedá, je obestřeno tajemstvím a Molaresovi začíná pátrání ztěžovat i jeho všetečná tchýně, která se do pátrání pustí na vlastní pěst.

Pokud už máte dost krvavých thrillerů, honiček s přestřelkami a zvrácených psychopatů, pak Dcery hněvu ze série Vražedná Mallorca bude přesně tím pravým pro vás. Tento krimi román je nenáročnou četbou, u které se ale nudit nebudete. 

Hlavní protagonista je naprosto normální policista, s naprosto normální rodinou. Tedy až na trochu výstřední tchýni, ale ta dodává knize nádech humoru a vtipných situací. Bonusem je zajímavá a trochu neotřelá zápletka a samozřejmě destinace slunného Španělska. Mimochodem, nakoukneme i trochu do historie krásné Mallorcy a to knize dodává tu správnou dávku koření.

Protože jde o první díl série, pár nejasností zde je a je to tak správně, aby autorka měla na co navázat v dalších dílech. Trochu víc se zaměřuje i na soukromí Toniho Molarese, jeho ženy a jejich manželství a možná se zpočátku budeme mírně ztrácet ve jménech. 

Ale dohromady nám Elena Bellmar předložila nenásilnou formou velmi příjemné čtení, které má velký potenciál a já pevně doufám, že čtenářskou pozornost si udrží i u dalších dílů.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Moba.

Kniha:       Dcery hněvu

Autor:       Elena Bellmar

Vydal:      Nakladatelství Moba

V roce:    2021

Stran:     288

 

Jednou snad

Myslela si, že ji opustil, když ho nejvíc potřebovala. Po dvaceti letech se dozvídá pravdu a chce vše napravit.

Byla to láska na první pohled. Setkali se na školním nádvoří a jeho pohled jí učaroval. Přes všechno, co se jim postavilo do cesty spolu začali žít a narodila se jim dcera. Jess a Joe začnou společný život, vše mají před sebou. Nebýt osudné nehody, při které jejich malá dcera umírá a Jess se zhroutí. Navzdory všem snahám o její uzdravení je umístěna do psychiatrické léčebny a její matka jasně a striktně zakáže její lásce ji navštěvovat. Odchází z jejího života, zlomený, nešťastný, ale nechá jí kupičku dopisů, které má otevřít při příležitostech, nadepsaných na obálkách.

O dvacet let později Jessina matka umírá a Jess nachází na půdě krabici osobních vyznání určených jí. Naprosto šokována je otevírá jeden po druhém a dochází jí, že ji rodina obelhala, odehnala od ní její životní lásku. Spolu se svým bratrancem a společnou přítelkyní začíná cesta po Joeových stopách, aby napravila dávnou křivdu a opět našli jeden druhého.

 

Pokračování na stránkách Magazínu Dobré knihy.

První lež

Měli vše, o čem kdy snili. Velký dům, peníze, prestiž. Ale jedno dávné tajemství je dostihlo a nyní není cesty zpět.

Když se Paul stane okresním soudcem, zdá se, že spolu s manželkou Alicí dosáhli všeho, o čem snili.

Ale při jednom návratu z práce nachází svou ženu v koupelně s mrtvým mužem a jeho Alice v ruce drží zkrvavený nůž. Paul nepochybuje o jejích slovech, že vraždila v sebeobraně a společně mrtvého muže pohřbí. Myslí si, že tím je vše zapomenuto a snaží se žít dál, bez vzpomínání na onu osudnou noc. Když se objeví Paulovi mrtví spolužáci, policie se o něj začne až příliš zajímat a vše, co mělo zůstat za hradbami mlčení hrozí, že vyjde na povrch a jejich dosavadní  život se zhroutí.

Anotace knihy První lež zněla tak lákavě, že jsem neodolala a ponořila se do čtení. Téměř 400 stran polopravd, tajemství a lží je nám vyprávěno z pohledu obou hlavních aktérů, Paula i Alice a je celkem zajímavé sledovat myšlenky každého z nich. Zde totiž na 100% platí, že ani láska někdy nestačí a každý si potřebuje zachránit holou kůži.

Psychologicky, temně laděný román autora A.J.Park je hlavně sondou do lidské mysli, která je zatížena tajemstvím, které v sobě musí skrývat. 

Mistrně vykreslené postavy, které jsou snadno uvěřitelné a zápletka, která by se, s trochou fantazie, mohla stát komukoliv z nás, to celé vytváří příběh, který vás jistě bude bavit. 

Nečekejte přehnanou akci, ani zbytečné násilí, to v knize nenajdete. Jde spíš o lidské bytí, psychické vypětí obou hlavních postav a o boj s časem. Neboť lež má krátké nohy a svědomí umí být někdy zákeřnější, než tušíme.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis

Kniha:     První lež

Autor:     A. J. Park

Vydal:    Cosmopolis

V roce:   2021

Stran:    376

 

 

Válka s láskou

 

Láska, válka, zrada, peníze, svět bohatých a chudých, malá kapka erotiky. Tohle vše najdete v tomto new adult románu od známé autorky Winter Renshaw.

Jude. Férový chlapík, který měl těžké dětství a tvrdě pracuje, aby zabezpečil nejen sebe, ale také sestru. Ta sama vychovává dvě malé děti, jedno z nich je těžce nemocné a jeho léčba stojí jmění. A tak Jude přijme nabídku bohatého Warnera, která se mu vlastně příčí, ale není zbytí. Bohatě mu přece zaplatí. Warner mu nakáže, aby nadbíhal jeho bývalé manželce Love. Ta se do něj musí zamilovat a provdat se za něj, aby Jude dostal plnou částku slíbené odměny. Love však na celý podvod přijde a Jude doufá, že ho Love pochopí a jednou mu snad odpustí, protože se prostě zamiloval…

 

„

Povzdychnu si, chce se mi na něj usmát, ale úsměv schovám za sklenku s vínem. Myslím, že ani kdybych se snažila, tak na něm nenajdu nic, co by se mi mohlo nelíbit. Je zdvořilý, profesionální a okouzlující a já se v jeho společnosti cítím naprosto uvolněně. Nemohu ale přestat myslet na otřepanou frázi, kterou mi v jednom kuse říkávala moje matka: „Pokud něco vypadá až příliš dokonale, obvykle to dokonalé není.“ Jude je natolik dokonalý, až je to podezřelé.

 

Nezbedné příhody malého Mňouka

 

Milé příhody ze života malého nezbedného kocourka pobaví dítko každého věku.

 

Anotace:

Na jednom dvorečku žije šťastně pejsek Azor, kočka Mína, kohoutek Ryky, slepičky Koko, Kdák. A také malý mourovatý kocourek Mňouk.
Je to pěkné číslo. Co jen se natropí lotrovin!
Přesto ho mají všichni rádi.
V jádru je to totiž moc prima koťátko.

 

Mně je už delší dobu známo, že Lenka Jakešová píše krásné pohádky o zvířátkách, z každodenního života. Ani tato kniha není výjimkou. A protože jsem jí už četla s naší malou Ellí, tak musím zmínit, že příběh zaujme i takhle malého čtenáře (čerstvě 1 rok) a zabaví nejen obrázky, ze kterých je děj zřejmý, ale také příběhem. Zvířátka prostě u dětí vedou a u nás jsou kočičky a pejsci na prvním místě, takže za nás jednička s hvězdičkou. Díky této knížce, kterou mimochodem prohlížíme cca 4 měsíce minimálně třikrát denně, se malá naučila, jak dělá a vypadá sova, slepička a kohoutek, ale také třeba měsíc.

Kocourek Mňouk je opravdu nezbeda a zažívá příhody, které by klidně mohlo zažít každé malé dítko. Občas zlobí a dělá nezbednosti a také za to občas dostane vyhubováno. Za každou nezbedností následuje poučení, proč se to nemá dělat a jak to napravit. Krásná poučná pohádková knížka si získá děti každého věku. Všem ji moc doporučujeme.

 

Moc děkuji autorce Mňouka, Lence Jakešové, za recenzní výtisk.

Knihu koupíte na stránkách spisovatelky přímo zde.

Prokletý kraj

 

Šumavské lesy a jejich tajemství. Kdo by nebyl zvědavý, co se zde stalo v minulosti, kdo by se nezačal zajímat o trochu temnou minulost své rodiny. Ale stále jsou lidé, kteří nechtějí, aby minulost a její tajemství vyšlo najevo.

Michaela Klevisová je známá, česká autorka, převážně detektivních příběhů. Její série s policistou Bergmanem má spousty nadšených čtenářů a nyní se rozhodla přijít s něčím novým a za mě tedy velmi podařený krok.

Malá vesnice s názvem Jelení Hora je ukrytá hluboko v temných, šumavských lesích. Nemá již mnoho obyvatel a po druhé světové válce poskytla domov několika českým rodinám z Rumunska. Sledujeme příběh mladé ženy Gerdy, která se sem vrátila po letech se svou dcerou a snaží se postavit na nohy po ošklivém rozvodu.

Na menší dovolenou zde přijela i Linda, jejíž matka se zde narodila, ale ani ona, ani babička se zde vracet nechtějí a nerady o minulosti mluví. Obě ženy se spřátelí a když Linda nalezne ve staré kůlně fotografie svého dědečka, začne se vyptávat na minulost své rodiny. Ale starousedlíci většinou mlčí a tajemství přibývá. Když je zavražděn místní, neoblíbený soused, kola osudu se nezadržitelně otáčí a dlouho střežená tajemství se samy přihlásí o to, aby konečně vyplavala na povrch.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Jak zabavit děti, když prší

A je to tady, plískanice, déšť, vítr, který proniká pod hrubé svetry. A pokud zrovna nejsme milovníky hrabání listí a pečení brambor na ohni, musíme ty naše děti nějak zabavit. A od toho tady máme nápady z Dobrých knih, brožurky a návody, společenské hry, které nám s tím pomůžou.

Pokud máme doma šikovnou holčičku, nebo chlapečka, s naší malou pomocí o můžeme naučit skládat origami. Pomůže nám k tomu kniha Papírové skládání Origami. 96 stran podrobných návodů zábavného tvoření zvládnou i menší děti.

Mám doma malého vnuka a proto vím bezpečně, že zábavná a poučná kniha Výtvarná školka – nalep a vybarvuj by ho jistě bavila. Na barevných a veselých stránkách si děti mohou vybarvovat, lepit samolepky, a ještě se naučí rozeznávat barvy, tvary a naučí se pracovat s motorikou.

Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.

 

Síla naděje

 

  

Naděje je to, co nám dává víru v lepší zítřky. A ty vždycky musí přijít, protože pro rodinu uděláte i nemožné, seberete se z opravdového dna a jedete dál. I toto je ve zkratce román Síla naděje od mojí oblíbené autorky Barbory Walterové Benešové.

 

Gábina je žena, která není spokojená ve svém klidném manželství, a tak opouští muže i s malým synem a zkouší, jaké to je, být single. Velmi brzy však pozná nového přítele, jemuž později neřekne jinak než dárce. Ten jí udělá ze života peklo a ona se dlouho odhodlává od něj zmizet jednou provždy.

Ondřej. Muž, který si dosud myslel, že žije ve šťastném manželství. Dokud nepřijde domů o něco dřív a nepřekvapí doma ženu s jiným mužem v posteli. Na povrch nakonec vyplují i její dřívější nevěry a Ondra se chce rozvést. Stěhuje se pryč a u manželky nechává jejich dvě děti. Čtyřměsíční Julinku a čtyřletého Davídka. Kdyby jen tušil, jak se jejich život bude ubírat dál, možná by nikdy neodešel. Děti byly několik let týrané a on moc dlouho bojoval, aby je mohl dostat k sobě do péče.

Gábina a Ondra se poté, co si prošli oba peklem, seznámí a zamilují. Jsou si navzájem oporou, ale co oba zažili, to se nikdy nezapomíná…

 

„

Seď, kurva, nebo ti zase rozbiju držku. Už mě fakt začínáš srát“, hrozil vztekle ukazováčkem. „Prosím, nesahej na mou dceru“, žalem se jí zvedal hrudník a cítila hleny, jak si je rozmazává po obličeji jako malé dítě.

„Buď v klidu, na to si počkám, až jí bude alespoň patnáct. Přefiknu jí jako první, už se nemůžu dočkat“, vysmíval se Zrzce do obličeje.

 

První chyba

Má vše, co si vysnila. Dokonalého manžela, skvělou přítelkyni a úspěšnou firmu. Ale nic není takové, jak se na první pohled zdá.

Alice se po smrti prvního manžela znovu provdá a vypadá to, že vše ji konečně začíná vycházet. Její nový manžel Nathan jí zahrnuje láskou, pozorností a cítí s ním velké štěstí. Ve firmě se daří víc než dobře, její dvě děti jsou šťastné a jejich dům je plný smíchu a radosti. 

Snaží se být oporou své nejlepší přítelkyni Beth, kterou sužují finanční problémy, i všetečné otázky její dcery. A proto, když začne svého manžela podezřívat z nevěry, je to právě Beth, na kterou se obrací pro pomoc. Nejlepší přítelkyni by se přece mělo věřit. Nebo ne?

Vypadá to na dojemný román o velké lásce a přátelství, ale nenechte se mýlit. První chyba je rozhodně velmi zdařilý, psychologický román, jehož hlavní postavy skrývají nejedno tajemství. Když se podíváme blíž na Alicinu přítelkyni Beth, ta ukrývá pár kostlivců ve skříni a její tajemství by neměla být vyslovena. Ale začínají se hlásit ke slovu a budete velmi překvapeni.

Ani Alice nemá tak ideální život, jak se nám autorka snaží vnutit. I ona má ve svém životě trhliny, které si sebou nese z minulosti. 

Autorka Sandie Jones je pro mě malou záhadou. Když jsem četla její první knihu Matčina hra, naprosto jsem jejímu stylu psaní propadla. Dokonale propracovaná zápletka, spousta zatáček a oklik a skvěle vystavěný závěr. Druhá kniha Nevlastní sestra mě už tolik neoslovila, u čtení jsem se přistihla, že se trochu nudím. A další kniha, První chyba, mě opět zcela pohltila. 

Díky retrospektivnímu vyprávění se podíváme i do minulosti, která nám rozhodně má co říct. Jako bonus je zde skvěle popsaná charakteristika postav, které, když se zamyslíme, jsme ve svém životě jistě už nejednou potkali.

Dohromady nám to dává příběh který je trochu temný, velmi čtivý a i když místy trochu neuvěřitelný, čte se velmi lehce.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:       První chyba

Autor:       Sandie Jones

Vydal:       Cosmopolis

V roce:     2021

Stran:      344

 

Stezka mrtvých

 

Malebný dánský venkov, stará stezka a panské sídlo. Co mají tyto tři místa společného…?

Pro Louise Rickovou se stane pátrání po pohřešovaném chlapci velmi osobním. Musí se vrátit do své vlastní minulosti.

Hvalso je vesnice, ve které se zastavil čas. Lesem prochází Stezka mrtvých, kde se za dávných časů u starého, obětního dubu, konala prapodivná setkání, při kterém byly vyžadovány oběti. Ale opravdu tento rituál skončil? Když zmizí mladý chlapec při zasvěcování do dospělosti, policistku Louise přivedou stopy až na panské sídlo, kam se provdala její kamarádka z dětství, Camilla. Obě mají stejně staré syny a obě se o ně začínají tak trochu bát, neboť to vypadá, že kult vyznavačů Asgardských bohů má stále co skrývat.

Kniha Stezka mrtvých je osmým dílem série Louise Ricková a trochu se stydím, že mi až dosud unikala. Svým temným a tajemným prostředím, zasazeným do malebného dánského venkova si mě autorka naprosto získala. Styl psaní je jednoduchý, a přesto chytlavý a když už jsem si myslela, že mě nemlže nic překvapit, přišel nečekaný zvrat.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Říjnové novinky

 

Babí léto je k nám letos milosrdné, a tak nás stále ještě hřejí sluneční paprsky, i když listí na stromech začíná zlátnout. Můžeme se ještě chvíli oddávat procházkám, ale večery si můžeme užít s šálkem horkého čaje a dobrou knížkou. Jak je zvykem, podíváme se na pár horkých novinek, které vycházejí v říjnu. A není jich zas tak málo.

Jako úplně první musím zmínit knížku, která mě upoutala nejen obálkou. Jednou snad je příběhem o cestě za tajemstvím starých dopisů, hledání pravdy na cestách, a hlavně příběhem lásky.

Darcy Coates není třeba příliš dlouze představovat. Její duchařské knihy mají spousty nadšených čtenářů a v říjnu vychází již šestý díl série Strašidelné domy s názvem Fantom z Blackwoodu.

Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Jaké pohádky nás právě teď baví

 

Přátelé, vítejte u speciálního dílu naší pravidelné rubriky Právě teď nás baví, věnované hlavně rodičům, dětem a pohádkám. Přemýšlíte, jaké knížky koupit našim nejmenším a v té změti se vůbec neorientujete? Proto jsme tu pro Vás! U nás totiž nyní frčí pohádky a knihy pro nejmenší nejvíce ze všech, takže bych vám ráda doporučila ty, co nás prostě baví a naši malou hodně zajímají.

 

Babiččina kouzelná zahrádka

Pohádkové knížky Sandry Dražilové Zlámalové jsou pro mě sázka na jistotu. V naší knihovničce máme všechny její vydané a všechny jsou výborně napsané, nádherně ilustrované a děti zaujmou hned od první stránky. Babiččina kouzelná zahrádka vyšla nedávno, je poučná a naší Ellí prostě baví.

 

Příhody placatého čumáčku

Anna Beatrix Bártová je mojí oblíbenou spisovatelkou románů pro dospělé a Příhody placatého čumáčku je její pohádková prvotina. Autorka si sama knihu ilustrovala a malé se obrázky jejích oblíbených pejsků moc líbí. Prohlíží si knihu denně. Příběh je nádherný a dobrodružství pejska Baronka vezmou za srdce i dospělé.

 

Pohádky z lesa

Další bezva pohádková knížka s poučnými příběhy zvířátek z lesa je z pera Lenky Jakešové, od které máme také spousty knih. Je moc hezky ilustrovaná, pohádky jsou akorát dlouhé a každá kapitola má své poučení.

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Nefritová lilie

Šanghaj roku 1939 jim měla poskytnout bezpečné útočiště po útěku z nacisty okupované Vídně. Ale válka je dohnala i tam...

Kniha Nefritová lilie se odehrává ve dvou časových linkách, rok 1939 a rok 2016. A jedno mají společné. Židovskou dívku Romy, která se svou rodinou uprchla do daleké Šanghaje pře zničenou a okupovanou Vídní a Romy coby starou paní, které právě umírá manžel. 

Vnučka Romy, Alexandra, se po nevydařením vztahu a se zlomeným srdcem vydá za svými prarodiči, vrací se domů. Právě oni ji vychovali, po matce jí zůstal jen nefritový přívěsek ve tvaru lilie. Alexandra, zlomená a smutná, nevěřícně poslouchá staré tajemství, které se jí umírající dědeček rozhodl svěřit a otevírá tím pro ni cestu do daleké země, do země, kde lilie byla a je symbolem věčné lásky. Její maminka byla adoptována a Alexandra je pevně rozhodnuta vypátrat biologickou rodinu své matky a rozluštit tajemství jejího dětství. Ale adopce proběhla za druhé světové války a tak ji čeká spousta překážek, spousta polopravd a spousta překvapení, než odhalí své pravé kořeny.

S australskou autorkou jsem se setkala poprvé až u čtení této knihy. A kdo má rád knihy, které se odehrávají v několika časových rovinách, rozhodně si přijde na své. 

Byť takové knihy mám ráda, zde jsem se musela zpočátku nutit do čtení. Neokouzlila mě od první stránky, chvílemi jsem měla pocit, že přesně toto jsem již četla. Ale přece jen přišlo překvapení v podobě neotřelého prostředí a stránky začaly ubíhat mnohem rychleji.

Je zde v mnoha podobách zmiňována druhá světová válka a její hrůzy, ale exotická země tomu přidala jiný rozměr. O mnohém jsem neměla ani tušení.

Válečná léta, hledání rodinného tajemství a samozřejmě láska, to jsou hlavní atributy společenského románu, které zahrají na strunu i trochu citlivějším mužským čtenářům.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.

Kniha:       Nefritová lilie

Autor:       Kirsty Manningová

Vydal:       Metafora, pod záštitou knihy Grada

V roce:      2021

Právě teď nás baví

 

A je to tu. Léto a prázdniny jsou za námi, letos bylo, alespoň u nás, poněkud zvláštní. Chladné a hodně deštivé, takže slunečních dní bylo opravdu pomálu. O to víc vás určitě budou zajímat nové tipy na knihy. Přátelé, jsme zase tady s naší pravidelně nepravidelnou rubrikou Právě teď nás baví. Jste zvědaví, jaké knihy nás poslední dobou nejvíce zaujaly a které nás prostě baví? Pak si udělejte kávu, nasaďte brýle a pohodlně se usaďte…

 

Ztracená historie snů

Představte si svícny s hořícími svíčkami, téměř prázdné panské sídlo, kočáry s koňmi, dámy s bohatými šaty s korzety – to vše tvoří dokonalou atmosféru tohoto temného příběhu, který vás rozhodně překvapí. Ztracená historie snů je viktoriánský román plný zvláštních tajemství, a vypráví o tom, jak tenká může být hranice mezi životem a smrtí, láskou a nenávistí, a také snem a skutečností.

 

V pasti Araba

Další román z pera slovenské autorky Mirky Manákové, jsem si nemohla nechat ujít. Všechny její předešlé knihy jsou výborné, svižné a akční. Mirka píše napínavé romány z arabského prostředí, u kterých si budete hryzat nehty od začátku do konce, ani chvilku se nebudete nudit a ani se nenadějete a budete na konci knihy. Její romány se zabývají problematikou současnosti a čtou se jedním dechem.

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Akord a jiskry

Povídky moc často nečtu, ale vždy dám na doporučení, že zrovna tyto by se mi mohly líbit. Jen na ně musí přijít ten správný čas a rozpoložení, nebo jen prostě nálada přečíst si pár příběhů z běžného života.

Přesně taková je kniha českého autora Martina Patřičného Akord a jiskry. Tenká knížka, která má svou jiskru. Jemně psané povídky, které se dotýkají každého z nás.

Autor se ve svých krátkých příbězích zaměřil na osobní vztahy a lásku. Snad se někomu můžou zdát podivné, já sama jsem hned u první zaváhala, ale nenechte se zmást. Všech šestnáct povídek vás jistým způsobem nadchne a autor nás velmi zručně poposune tam, kam chce. Velmi čtivě nás provází zákoutím lidské mysli, pohrává si s naším podvědomím a nutí nás pokračovat ve čtení, abychom se dozvěděli pointu.

Martin Patřičný je velmi zručný řezbář a výtvarník a svou lásku k umění vložil i do této povídkové sbírky. A stejně tak, jako pracuje se dřevem, si umně hraje se slovy. Ač se místy objeví jemná erotika, není to nic hrubého, ale jemně propracovaného, což velmi oceňuji. Vyzná se v ženách a pocitech, kterými jsme tak záhadné pro mužské pokolení.

Pokud vás nebaví jemné sci-fi, kterého je plná hned první povídka, hned ta druhá vás přesvědčí, že autor píše ze života. Jeho snění a tajné myšlenky vložil citlivě na papír a vznikl z toho soubor povídek, který je radost číst.

Jestli nemáte čas, nebo chuť si přečíst něco těžkopádného, ale jen se na pár chvil ponořit do zákoutí lidské mysli, pak Akord a jiskry jsou určeny právě vám.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

Kniha:      Akord a Jiskry

Autor:      Martin Patřičný

Vydal:     Nakladatelství Brána
 

Ohlédnutí za přečtenými knihami

 

Je to tak, astronomické léto nám definitivně skončilo a vypadá to, že i to babí léto nás opustilo. Valící se mraky nám naznačují, že to letní slunce je opravdu pryč. 

Ale léto nebylo jen koupání, opalování a výlety, léto bylo taky o knížkách. A jaké jsem přečetla já? Spousta oddechovek a milých příběhů, pojďme se na ně podívat.

Nejvíc mě chytla za srdce novinka Jak se dědí tajemství. Mám moc ráda příběhy, které jsou plné starých, rodinných tajemství. A tento byl opravdu jako pohlazení na duši. Příběh mladé ženy, dědící velkolepé, ale zchátralé panství a tajemství, které jí matka tajila celý život.

Jako další knihu přečtenou v létě musím představit V jabloňovém sadu. Dvě dějové linky, dvě časové osy, ale příběh, který se spojí v dokonalém příběhu. Nečekané dědictví starého a zaběhlého sadu a rodinné vazby, o kterých hlavní hrdinka neměla ani tušení.

Pokračování na stránkách Magazínu Dobré knihy

Jak se dědí tajemství

 

Ten starý dům ji přitahoval. Starý, obestřený tajemstvím, s rozpadající se střechou. Přece by v něm nemohla žít. Nebo...přece jen by to bylo možné?

Když Olivii zemře matka, je to pro ni velká rána. Jakoby nestačilo, že se stále zotavuje po nehodě, že řeší svůj skoro nefunkční vztah, odkládá návrat do práce. Ještě se k tomu přidá matčino tajemství. Stává se z ní dědička velkého, ale naprosto zpustlého panství na anglickém venkově. Rozhodne se do malé vesnice, kde její matka vyrůstala, zajet , pevně rozhodnuta celý dům prodat. Ale od první chvíle, od prvního pohledu je domem přitahována. Přitahuje ji jeho tajemství, které si její matka vzala do hrobu, spát ji nedají ani vesnické drby a v neposlední řadě ji o spánek okrádá mladý muž, který se jí stane průvodcem.  Začne se o historii domu zajímat a zjišťuje, že její matka měla spoustu tajemství a k jejich vyluštění jí poskytla pár nápověd, které Olivie musí rozluštit. A rozhodnout se, zda zůstane a začne nový život.

Tak tuto knížku jsem si užila na maximum. Miluju příběhy, kde se pátrá v minulosti po nějakém rodinném tajemství, ale zde jsem dostala něco mnohem víc. Snad už to bylo hlavní postavou, která nebyla vůbec dokonalá, měla mírnou nadváhu a nízké sebevědomí, ale byla milá a svými pocity mě velmi blízká. Nebo samotným dějem, který plynul lehce, svěže, bez zbytečných oklik šel rovnou k věci a měl náboj. 

Není to jen a pouze milostný příběh, dokonce zde můžeme najít i kriminální zápletku, která nám mnohé objasní. 

Přistihla jsem se, že sním o tom procházet se zarostlou zahradou a objevovat zarostlý keř růží, potkat vznešeného páva, pohladit si tajemného kocoura, najít pár vzácných obrazů, ochutnat indické jídlo.  Přistihla jsem se, že nechci, aby knížka skončila, i když už bylo řečeno vše.

Zdá se vám příliš mnoho superlativů? Možná, ale tato kniha byla pro mě jako pohlazení na duši a pevně doufám, že se dočkáme další autorčiny knihy.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora.

Kniha:      Jak se dědí tajemství

Autor:      Barbara O´Nealová

Vydal:     Metafora

V roce:   2021

Stran:     368