Volyňská rapsodie

 

Češi odešli na Volyň za lepším. Slibovali jim vlastní půdu, bydlení, nový šťastný domov. Ale realita byla úplně jiná. Všichni zjistili, že horší už to být nemohlo.

Román začíná v roce 1874, kdy se začínaly první české rodiny stěhovat na Volyň, do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny. Slíbili jim vlastní půdu, ale poznali jen dřinu od brzkého rána až do večera, kde se snažili neúrodnou půdu proměnit v pole, na kterých pracovaly celé rodiny, včetně těch nejmladších. Svatby zde byly většinou jen ty domluvené, kde dcera musela poslechnout otce, který ji prodal za kus dobytka nebo pozemek. Do toho později přicházejí nelítostné časy druhé světové války, hladomor, epidemie, politika. Všudypřítomní Banderovci, kterých se bojí snad každý, kdo dýchá. Každodenní strach, jestli rodina přežije noc, byl šílený. K návratu do Čech se v myšlenkách upínali všichni a doufali, že se jim to jednou splní…

 

„Z Ukrajinského Malína se ozývá střelba, křik, pláč žen, štěkot psů. Apokalypsa slitá v jediný nářek, do toho znovu hřmot letadla nad hlavami. Dává si s katy znamení, už jen málokdo věří, že jiné než smrti. Zakrouží nad návsí a potom se vítězně vznese k obloze. V Českém Malíně se dokončuje zkáza, a když najdou někoho živého, bez pardonu ho zabíjejí. Střelba nad hlavami přinutila všechny ke spěchu, ve tři hodiny se vracejí zpět do Ukrajinského Malína, kde už hoří kostel, škola a některé domy. Netuší, že v nich i zbytek mužů a část žen.“

 

Uffff, říkám si, kde začít? Přečetla jsem hodně knih o holocaustu, o druhé světové válce, a události z Volyně mě zasáhly asi nejvíce. Během čtení knihy jsem plakala, po přečtení jsem plakala, přemýšlela, jak se tohle všechno mohlo vůbec dít, nemohla spát a obrazy z tehdejších masakrů mám ještě stále před očima. O Volyni jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho, kvůli naší babičce, která byla Volyňskou Češkou a odstěhovala se odtamtud s rodiči, když jí bylo asi 9 let, hned po válce. Pradědeček, její tatínek, bojoval u Dukly a jako jeden z mála přežil. Babička z té doby vyprávěla hodně málo, ale pamatuji si, že mluvila o všudypřítomných oběšencích, které tam nechávali Banderovci jako hrozbu, mezi kterými chodili, skoro jakoby nic. Báli se však na každém kroku. Babička je bohužel rok po smrti, a my až teď zjišťujeme, jaké měla dětství. Jak je trápil hlad a strach. Jak na ně v noci bušili Banderovci, a že se jim prababička dokonce postavila, ač by jí to mohlo stát život. Možná díky tomu všemu mě kniha tak zasáhla, a já o tom neustále přemýšlím.

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Cena cti

 

Velmi silné a bolestné čtení, které vám vezme dech! Bohužel se na světě děje tolik krutých příběhů a Cena cti vypráví jeden z nich. Strhující příběh ze současné Indie, ze kterého mě bolelo u srdce…

Indoamerická novinářka Smitha se vrací po mnoha letech do Indie, kterou opustila se svou rodinou ještě jako dítě. Nikdy se sem nechtěla vrátit, tolik to ve své rodné zemi nenávidí. Ale musí napsat článek o případu mladé hinduistky Míny. Ta se provdala proti vůli svých bratrů za muslima. Ti jí za to napadli a zabili jejího muže. Mína o vlásek unikla smrti a rozhodla se soudit, aby upozornila veřejnost na to, co se děje na indickém venkově. Tam jsou zvyky a tradice silnější než láska a rodina. Příběh Míny však ve Smithtě otevírá staré rány a ona vzpomíná na to, proč vlastně Indii opustili a co se stalo její rodině.

 

„

Její obličej je změtí jizev. Ohořelé levé víčko zůstává zavřené, sežehlá tvář a rty po levé straně byly chirurgicky zrekonstruovány a křižuje je síť stehů. Levou ruku nemůže Mína Mustafová kvůli popálení používat, jen v pravé dokáže po chirurgické rekonstrukci držet lžíci a sama jíst.

Požár, který připravil o život jejího manžela Abdula, už dávno uhasl. Založili ho údajně dva bratři paní Mustafové, vyznavači hinduismu, které rozzuřilo, že utekla z domova s muslimským mužem a vdala se za něj.“

 

O veverčákovi, který se bál

 

Nádherně zpracovaná kniha pro děti, ale klidně i dospělé!

Anotace:

Malý Veverčák od posledního podzimu neopustil své hnízdečko. Potřebuje nasbírat oříšky na dlouhou zimu, ale má příliš velké obavy, než aby opustil svůj útulný příbytek. Naštěstí má Veverčák v lese spoustu kamarádů, od Střízličky přes ježka Čmuchala, králíka Šediváka až po pana Lišáka, jezevce Kmeta a Velejelena. Budou jejich rady stačit na to, aby se Veverčák odvážil vyrazit ven?

 

„

Veverčáku, já se taky pořád bojím a dělám si starosti. To zažívá spousta zvířátek. Někdy to vnímáme i tělem a každý to může prožívat jinak. Víš, proč se to děje? To proto, že se nějaká část tvé mysli domnívá, že existuje něco, před čím tě musí chránit, ať už je to skutečné, nebo není. Mysl vyšle tělu zprávu, kvůli které se pak cítíš poněkud nesvůj.“

 

Kniha má opravdu veliká písmena, která se velmi dobře čtou, a určitě je vhodná pro začínající čtenáře. Kratší kapitolky jsou výborné pro neposedy, kteří neudrží pozornost moc dlouho. A viděli jste ty nádherné ilustrace? Jsou velmi odlišné, než v jiných dětských knihách, a jsou tak krásné. Ty se opravdu povedly, myslím, že zaujmou každé dítě na první pohled. Příběh je poučný, učí děti čelit vlastním strachům. Veverčákovi s nimi pomůže hned několik zvířátek a každé má několik rad, jak s nimi zacházet.

Jen bych chtěla podotknout, že kniha je spíše pro děti školou povinné, protože ty mladší ještě nepochopí, když se v příběhu vypráví, co se děje v mozku, jak si nastavit mysl a cítit se vyrovnaně. Naší tříleté Ellí se kniha moc líbila díky nádherným ilustracím a zvířátkům, které v ní jsou, ale děj jako takový moc nevnímala, protože ho ještě nedokázala zpracovat jak má. Ale nevadí, příběh je vhodný klidně i pro dospělé a my se ke knize určitě vrátíme, až bude dcerka starší.

 

Moc děkujeme e-shopu MEGAKNIHY.CZ za recenzní výtisk.

Kniha vyšla v nakladatelství OCELOT, koupíte ji zde.

 

Moje léto v Řecku

 

Athény, Kefalonie, Korfu. Všechna tato krásná místa v Řecku poznáte v tomto skvělém letním románu od mojí oblíbené Mandy Baggot.

Becky si odjíždí odpočinout od věčné práce na ostrov Korfu, kde má hlídat luxusní vilu. Má v plánu se jen povalovat na pláži a u bazénu, nic jiného. To ale netuší, co všechno se může stát, když si sedne do letadla vedle Řeka Eliase. Nejen že má letadlo zpoždění a oni zůstanou trčet v Athénách, ale nakonec musí nouzově přistát na ostrově Kefalonie, kde stráví dva dny. Když se Becky konečně dostane na Korfu, myslí si, že už toho zvláštního Eliase nikdy neuvidí. On jí však hned druhý den zazvoní u dveří… A tím začíná zase další dobrodružství.

 

„Becky nemohla uvěřit vlastním očím. Stála před poněkud křehkým plotem obklopeným křovinami a dalšími zelenými keři a Athény se před ní rozkládaly jako pikniková deka z kostiček Lega, slunce začínalo zapadat. Polovina výhledu byla ve stínu, takže se zdálo, že vrcholky budov jsou modrošedé. Druhá část byla osvětlená, krémová a hnědá a táhla se velmi daleko a do šířky. Nikdy předtím neviděla něco tak rozlehlého.“

Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Rozhýbejte svoje mozkové závity

 

Jak se zabavíme my, dospělí, když například dlouhé dny prší nebo jedeme vlakem na dlouhou cestu? Knihy jsou jasná volba, ale pokud chceme změnu a třeba nenamáhat až tak moc oči, chtělo by to něco jiného. Pojďte se se mnou podívat, jak a čím, se baví dospěláci.

 

Houby

Houbařská sezona je v plném proudu. Co takhle si pořídit nové vydání knihy o houbách. Tahle kniha není tak úplně atlas hub, najdete zde spousty informací o houbách a novinek z lesního světa. Nu, a pokud jste začínající houbař, pak by vám určitě neměl chybět nový, rozšířený Atlas hub. Protože houbaření, to je přece taková zábava pro dospělé.

 

300 švédských křížovek

Čeká vás dlouhá cesta a chtěli byste čtení, spaní a koukání z okna prokládat ještě něčím jiným? Co takhle křížovky? Osvědčená zábava pro všechny věkové skupiny, co myslíte? Nu, a pokud s sebou neustále nemáte brýle, pak určitě oceníte Křížovky s velkými písmeny.

 

Hádanky a hlavolamy případů Jacka Rozparovače

Křížovky nejsou vaše gusto? Pak tu máme hádanky, hlavolamy a rébusy. Máte chuť stát se detektivem a rozluštit deset záhadných případů? V této knize máte možnost zažít velké dobrodružství a spousty napjatých okamžiků.

 

Sudoku

Pokud máte nejradši sudoku, pak vás tato kniha plná logických her určitě potěší. Má totiž stošedesát stránek plných vaší oblíbené zábavy.

Pokračování článku čtěte zde, v Magazínu Dobrých knih.

Lery - Příběh želvího kluka

 

Chcete zažít se svými dětmi jedno velké dobrodružství pod hladinou oceánu? Pak jste tady správně. Želvák Lery se totiž vydává hledat maminku…

Jednou se někde daleko, na ostrově u Tichého oceánu, vylíhne malá želvička. Totiž kluk, želvák Lery. Nevidí okolo sebe žádné brášky ani sestřičky a tak se vydá do moře, hledat maminku. Cestou potkává spousty různých živočichů, někteří se mu snaží pomoci, někteří ale chtějí uškodit. Putuje napříč oceánem a zažívá obrovské dobrodružství.

 

„

Ufff! Želvák byl z nebezpečí venku. Jenže před ním se vznášel ohromně děsivý rejnok. Lery úlekem couvl a koukal, kam by se tak mohl schovat.

„Neboj, já jen strašidelně vypadám. Mně želvy nechutnají. Kam máš namířeno? Můžu s tebou?“ chrlil rejnok jednu otázku za druhou. Ještě stihl dodat, že mu říkají Oliver.

 

Jedno italské léto

 

Italské Positano, životem zničená Katy, které právě zemřela matka, dny plné slunce, jeden sympaticky gentleman. Až doteď by se příběh mohl zdát jako klišé, ale nenechme se zmást. Na ulici totiž Katy potkává vlastní maminku. Jak je to vůbec možné?

Katy zemřela maminka a navíc si vůbec není jistá, jestli chce dále žít se svým manželem a zůstat v nudném vztahu plném stereotypu. A tak se sama vydá na cestu, kterou s matkou plánovala hodně dlouho. Na italské pobřeží Amalfi, do městečka Positano. Její maminka o tomto místě básnila snad celý život, stále od ní slyšela, jak zde byla nejšťastnější, jak je to zde krásné a úchvatné. A tak tu je i Katy. Sama se svými myšlenkami. V hotelu, ve kterém měla bydlet s ní. Potkává zde opáleného sexy Adama a ona cítí, že se zase vrací k životu. Místní život si zamiluje během pár hodin, miluje italské jídlo, výhledy z útesů, celé Positano. Po boku Adama, který ji zde doprovází, se cítí konečně svobodná a svá. Po pár dnech ale zahlédne na ulici svou matku Carol. Třicetiletou, opálenou, spokojenou. Katy nechápe, co se děje, ale běží k ní, že se seznámí. Zažívají spolu nádherné chvíle a Katy je šťastná, že má svou maminku zase zpět. Jak je to možné? Co se to vlastně stalo? Proč se Carol vrátila za svou dcerou?

 

„Do Bella Baru dorazíme chvíli po deváté. Jízda dolů z restaurace La Tagliata jako by trvala třetinu času, který byl potřeba na cestu tam nahoru – tak moc jsme byly přecpané a ovíněné. Během jízdy dolů k moři celý autobus zpíval „To je Amore“.

Podnik je malý, naproti přes ulici, kde, pokud se nepletu, jsme si s Adamem dali víno… bylo to dneska? Připadá mi to jako před měsícem.

Carol mě chytí za ruku a vede mě k baru, kde právě Remo živě diskutuje s barmanem. Se smíchem do sebe lijí jasně oranžový koktejl.

„Sí, sí, certo,“ říká Remo. Gestikuluje na barmana a pak se otočí, aby nás pozdravil. „Buanasera, Carol, Katy.“

 

Včera v noci jsem dočetla tuhle krásku a tak nějak jsem si slastně oddechla: "Ach, to bylo tak krásně letní a milé." Román se mi velmi dobře četl, nádherné popisky italského Positana mě tak uchvátily, že jsem si místo musela hned „gůglit“. A světe div se, ono to všechno opravdu existuje! Jedná se o velmi oblíbené letovisko.

Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

 

Útěk na venkov

 

Překvapí nová Julie Caplin? Za mě tedy rozhodně, protože je tento samostatný román úplně jiný, než ostatní…

Ella odjíždí z milovaného Londýna na venkov, hlídat dům své kmotry Magdy, kde si chce odpočinout a přijít na jiné myšlenky. Odešla totiž od přítele a chce přemýšlet, co se životem. Magda jí však neřekla předem, že má fenku Tess, o kterou se bude muset také postarat. Ella psa nikdy neměla a vůbec netuší, co si má počít. Navíc potkává veterináře Devona, který na ni působí jako obrovský mrzout a místní lidé se jí také moc nezamlouvají. Jak tu má proboha vydržet, než se Magda vrátí? Proč jí všichni starousedlíci lezou do soukromí a nenechají ji odpočinout? A co má vlastně za lubem ten protivný veterinář?

„

 

Ten hloupý pes už ležel na rohožce a čekal na ní, a jakmile se po cestě dobelhala až k němu, vyskočil na nohy. Dnešní procházka byla naprostá katastrofa. Hned mezi dveřmi ze sebe s námahou stáhla špinavé džíny a začala si prohlížet zraněnou nohu. Na koleni měla fialovou modřinu s menším červeným středem.

 

Příběh mladé Elly (a nejen proto, že se moje dcera jmenuje stejně J ) se mi moc líbil, ale musím říct, že byl na mě místy hodně zdlouhavý. Kvůli tomu hodnotím tento román jako nejslabší ze všech autorčiných knih. Ostatní knihy byly svižné, bavila jsem se na každé stránce. Tady jsem se občas přistihla, že se nudím. Ale někomu může vlastně zase dlouhé popisování okolí a vztahů se všemi ve vesnici přijít zajímavé a dokonalé. Sto lidí, sto chutí. Příběh a zápletka samotná mě moc bavila.

Pokud hledáte knihu, u které si odpočinete od vlastních starostí a každodenních strastí, toužíte po pozitivním, trochu vtipném a milém čtení, pak si určitě pořiďte Útěk na venkov. Julie Caplin je výborná, o tom žádná, jen pro mě mohla mít kniha klidně zhruba o padesát stran méně. Málem bych zapomněla upozornit na knižní obálky od Kateřiny Brabcové, ty prostě miluju všechny, ani tato není výjimkou, je prostě nádherná, no podívejte se sami…

 

Moc děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

Liška Šiška v cukrárně

 

Liška Šiška nás opět vezme s sebou za dobrodružstvím, které bude tentokráte hodně sladké. Proč? No protože s ní navštívíme cukrárnu a možná budeme péct také dort.

 

Pohádka se odehrává na Den Dětí. Adélka jde s maminkou, tatínkem a liškou Šiškou do cukrárny na pohár, poté je v plánu pouť a zábavný den na náměstí. Rodinka spěchá, aby stihli pestrý program, a paní cukrářka zamyká obchod. Ale kdo to zůstal sedět v křesílku? Adélka zapomněla v cukrárně její milovanou, plyšovou lišku Šišku. Ta si musí poradit se vším, co tajná zákoutí tohoto místa skrývají. Kdo asi peče dorty? Jak se dělá pohár nebo kafíčko? Může liška ochutnat horkou čokoládu? A kdo jí pomůže ten nepořádek okolo uklidit? Liška Šiška si v cukrárně určitě najde nové kamarády…

 

Veselá, báječná, zábavná, poučná, plná dortíků, čokolád a obživlých hraček. Taková je tato pohádková knížka. A víte, z čeho mám největší radost? Díky této knize, začala naše Elli konečně poslouchat a chce předčítat. Lišku Šišku jsme museli přečíst celou pětkrát dokola, jak se jí líbila. A to zkrátka mluví za vše.

Knížka je krásně ilustrovaná, kapitolky jsou krátké, děj je pro děti zajímavý a chytlavý. Celá naše rodina si pohádku moc užila a nejspíš se k ní budeme vracet stále dokola. „Maminko, přečti ještě Lišku Šišku,“ slyším teď každý den a radost z toho máme obě dvě.

 

Moc děkuji nakladatelství BAMBOOK za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 

Láska přes hranice světů

 

Dva zamilovaní co spolu nemohou být. A proč vlastně netvoří láskyplný pár? Protože je jeden z nich mrtvý už pět let. Ale i přesto se snaží dostat ke své milé co nejblíže. Pojďte se se mnou podívat za hranice světů, kde mrtví chodí po zemi a pozorují nás úplně všude…

Ryder zemřel před pěti lety, ale neposlechl světlo, které ho volalo na druhou stranu. Toulá se ulicemi, spolu s dalšími „zaběhlými“ duchy a pozoruje cvrkot. Sleduje živé a baví se klidně i tím, že je zlehka straší. Už je to nějakou dobu, co potkal Maggie a na první pohled se do ní bezmezně zamiloval. Jednoho dne Maggie málem srazí auto, Ryder nepřemýšlí, a aby ji zachránil, skočí do těla chlapce, který je poblíž. Neznámé tělo je ale Maggiin spolužák, idol všech holek ve škole, nafoukaný, sebestředný Charlie. Jak má Ryder dívce vysvětlit, že to není přímo Charlie, kdo ji zachránil a že ji už dlouho miluje?

 

„

Nevinně zvedne ruce a v očích má prosbu:“Nevyděs se. Prosím tě, nevyděs se,“ žadoní. „Pamatuješ si na ten večer, když tě Charlie zachránil před přejetím? Víš, to nebyl Charlie, to jsem byl já, Ryder. Šel jsem s tebou na návštěvu k babičce a potom jsem tě vyprovázel domů. Viděl jsem, jak se blíží ta dodávka, a věděl jsem, že musím něco udělat, tak jsem skočil do Charlieho těla a srazil tě stranou.“

 

Jan Vavřík a jeho P(p)ošahaný svět

 

Dnes jsem měla prima den. Můj přítel, spisovatel, blogger, skvělý a zásadový člověk Jan Vavřík pořádal autorské čtení své nejnovější knížky Pošahaný svět.

Kdo mě zná, ví, že jeho tvorbu podporuji již dlouhá léta a toto pozvání byla pro mě velká čest. Komu by se taky nelíbilo, když mě před obecenstvem několikrát oslovil a dokonce zmínil i blog Knihy na cestách 😊

Každopádně, kdo má rád jeho bystrý a neotřelý humor, prodchnutý velkou dávkou sebeironie, pak soubor povídek Pošahaný svět je pro něj ideálním čtením. Humorné, zábavné, ale taky k zamyšlení a chytnutí se za nos povídky,  které dával dohromady 14 měsíců stojí za to. 

Jan Vavřík je nesmírně skromný člověk a již jsem to o něm zmínila několikrát.  Na nic si nehraje, má za každou cenu svůj vlastní názor a když říká, že má rád víc zvířata než lidi, ví o čem mluví. Jeho vysvětlení je prosté. "My máme tisíce sledujících na Facebooku a Instagramu, zvířata mají jen nás....."

Autor několika knih, namátkou Případ Kláry P. nebo Kolotoč strachu  rozhodně na vavřínech neusíná. S velkou radostí slíbil další vydání skvělé knihy Návrat z pekla, tentokrát s chybějícími kapitolami z vydání prvního. 

Samozřejmě nebude chybět ani další díl Pošahaného světa a já se již teď těším na jeho příběhy o milovaných slepicích, jeho neúspěšných pokusech o to stát se kutilem, či jeho zážitky z pošty.

Jestli máte v plánu nenásilné a oddechové čtení pro parné letní dny, Pošahaný svět koupíte u všech dobrých knihkupců.

Kdo nebyl na jeho autorském čtení, ten zaváhal. Nejen že to bylo uvolněné odpoledne plné upřímného smíchu, ale konalo se i v krásném prostředí zámecké kavárny Caffe Sala Terrena v Bruntále, jehož majitelkou je velmi sympatická dáma, která svou kavárnu opravdu miluje a neodradilo ji ani otevření v těžké době covidové.

Děkuji příteli a rozhodně piště dál!

Mimochodem, věnování mé dceři vepsané do knihy jí vykouzlilo úsměv, který ji vydržel celou cestu domů 😊

Náruč plná letního čtení

 

Jaké je to správné letní čtení? Pro každého asi něco jiného. Pro mě je to čtení s tématikou moře, lásky, cestování, dobrého jídla a nejlépe všeho dohromady. Podívala jsem se za vás, co by se nám mohlo letos hodit do kufru k moři nebo klidně jako dobré čtení na lehátku pod jabloní…

 

Jedno italské léto

Nezapomenutelné italské léto, dávné matčino tajemství a dobrodružství, která zažívá hlavní hrdinka na pobřeží Amalfi. Tahle kniha mě zaujala už podle názvu a já ji zkrátka musím přečíst.

Léto mezi řádky

Letní román z pera české autorky Aleny Štraubové má od začátku velmi dobré recenze a je všude vidět. Romantika z prostředí Španělska, kam Denis s kamarádkou odjíždí pracovat jako animátor, je plná vtipných situací, lásky, sebeuvědomění, ale také slunce a rozjasněných tváří. Při čtení se budete usmívat a cítit se tak nějak hezky. Tenhle LGBT příběh si musíte přečíst.

Kde jsi, když nejsi

Tadááá, vyšla nová kniha Radky Třeštíkové! Román o rozchodu, plný rozporuplných emocí, který si nesmíte nechat ujít. A kdy jindy ho přečíst, než pod slunečníkem, že?

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Když přišlo zlo

Zlo číhá všude kolem. Alespoň to máma s tátou říkají. A najednou je tak blízko, že se již nedá uniknout....
 

Hluboké severní lesy nejsou příliš bezpečné pro nikoho. A přesto zde žije rodina, ukrytá před všemi zraky a zdá se, že jim nic nechybí. Dny dětí, Juno a jejího bratra probíhají v poklidném tempu a nepřijde jim na jejich způsobu života nic zvláštního. Od mala jim je vštěpováno, že kolem nich číhá nebezpečné zlo, před kterým je potřeba je ochránit a zabezpečit tajemným úkrytem. Rybaří, hrají hry, žijí v dokonalé harmonii. Až na den strýčka Olleho se jejich křehké světy hroutí a nebezpečí je najednou blíž než čekali.

Malá Juno je zvědavá dívka a ví, že svět za řekou by jí měl zůstat zapovězený. Ale dětská zvědavost je silnější a když se seznámí s neznámým chlapcem, její ostražitost povolí. Bublina bezpečí nabývá trhliny a Juno začíná chápat, že nic není tak, jak jí bylo od mala vštěpováno a ví, že musí sebe i svého bratra za každou cenu zachránit. Ale před kým a čím?

Když přišlo zlo je napínavý thriller od první stránky a německý autor Ivar Leon Menger stupňujícím napětím rozhodně nešetří. Možná jste již někdy podobnou knihu s tímto tématem četli, není to nic nového, ale zde je to okořeněno vyprávěním dospívající dívky a mistrným mrazením v zádech, které nám vyvolává.

Ponurá krajina, podivní rodiče, kteří se bojí i vlastního stínu a dvě děti, které si jen chtějí hrát. Děti, které se neptají, neboť věří dvěma nejdůležitějším lidem ve svém životě.

Není lehké knihu přiblížit, aniž bych mnohé prozradila. Musíte si ji prostě sami přečíst a dáte mi za pravdu, že má opravdu velký potenciál.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.

Kniha:       Když přišlo zlo

Autor:        Ivar Leon Menger

Vydal:        Metafora

V roce:      2023

Stran:       272

Černý dort

Stará tajemství, která se rozpínají po celých desetiletích. Sblíží nebo rozdělí?

Byron a Benny, sourozenci, kteří se setkávají po smrti své matky před těžkým rozhodnutím. Zanechala jim vzkaz, který je nutí spolu opět začít komunikovat a jít po stopách matčiných tajemství. Ocitáme se na prahu dvou časových linek, které se jemně prolínají a otevírají mnohá témata, která jsou velmi choulostivá a dotýkají se nás všech. Sledujeme černošskou komunitu v době, kdy byla diskriminována a kdy se recept na černý dort předával z generace na generaci. Černý dort jako symbol smíření rodinných hádek, oslav a jako symbol svobodné vůle. 

Celý příběh začíná v roce 1965 na pobřeží západoindického ostrova a je poznamenán velkou tragédií. Postupně odkrýváme život mladé Eleanor a sledujeme její životní cestu, plnou překážek, ale i výher. Byron a Benny musí společně tuto cestu ujít se svou mrtvou matkou a na konci je snad čeká pochopení sebe sama a smíření.

Bolest, ztráta, nepochopení a neúcta k druhému. Ale také radost, síla a láska. To jsou hlavní body tohoto románu, který se mi dostal do rukou. Je neobvyklý už tím, že pojednává o černošské komunitě, která čelila a bohužel i nyní čelí velkému rasismu a nejednou se jim dělo velké bezpráví.

Pojednává o snaze matky usmířit své děti a opět stmelit svou rodinu, až tady nebude a zda se jí to podaří svým vzkazem a následnou cestou svých děti musíte posoudit sami.

Černý dort si získává srdce mnoha čtenářů po celém světě a je osvěžující svým tématem, i když zdaleka není jednoduché. Ale kniha je čtivá a hlavní protagonisté si vás získají svým velkým srdcem a smyslem pro spravedlnost a sílu bojovat o svá práva.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.

Kniha:     Černý dort

Autor:     Charmaine Wilkerson

Vydal:     Metafora

V roce:   2023

Stran:    320

 

Řecké štěstí

 

„Život je pohádka, stačí se dívat kolem sebe.“

 

Žít v Řecku? To je sen snad každého milovníka této krásné země. Katka tento sen žije a sepsala nám o něm knihu. Tohle je zkrátka štěstí. Řecké štěstí.

Kateřina Panou žije už déle než pětadvacet let v Řecku, v horském kraji Epirus. Provdala se tam, přestěhovala, založila rodinu. A do této země se zkrátka zamilovala. Rozhodla se psát o svém životě, o místních zvycích, tradicích, historii, ale také třeba o úskalích místního života.

 

„

Řecko má mnoho tváří. V Epiru nenajdete tu klasickou modro-bílou krásu, o které sní většina turistů. Epirus je drsný, tajemný kraj, který ovšem umí překvapit nádherou a nečekanými místy, třeba jako je tohle. Vítejte na jednom z nejzáhadnějších míst Epiru.“